Plaga je proti dalšímu plošnému zavírání škol, přineslo dlouhodobou ztrátu

Nahrávám video
Ministr školství Robert Plaga o protiepidemických opatřeních ve školách
Zdroj: ČT24

Školní třídy se opět zaplnily a zároveň začala platit řada protiepidemických opatření, která mají zabránit návratu k distančnímu vzdělávání. Výsledky screeningového testování v prvních dvou týdnech rozhodnou o tom, jak se školní rok bude vyvíjet dál. Plošnou uzávěru ministr školství Robert Plaga (za ANO) odmítá. Do budoucna by chtěl více skloubit distanční a prezenční vyučování nebo redukovat vzdělávací obsah.

Na začátku nového školního roku platí pro prezenční výuku podobná pravidla jako na konci předchozího. Především se žáci ve třídách musí opět testovat na covid-19. Podle Roberta Plagy je to důležité pro nastavení epidemických pravidel pro podzim.

„Ukázalo se, že to jsou jednotky případů rodičů, kteří nedávají své děti testovat. Pevně věřím, že když se mohli přesvědčit, že screeningové testování je neinvazivní, tak jich bude ještě míň než na jaře,“ doufá ministr. Téměř tři stovky škol se dokonce rozhodly testovat kvalitnější formou PCR. Zatím stanovilo ministerstvo školství termíny plošného testování na 1., 6. a 9. září. Potom se zřejmě bude pokračovat pouze v okresech, kde by ukázalo pozitivní výsledek více než 25 ze sta tisíc testů. Jinde spolu s testy skončí i mimořádný režim pro žáky, kteří je odmítnou podstoupit.

Nahrávám video
UDÁLOSTI: Přes milion a čtyři sta tisíc žáků a studentů se dnes vrátilo do lavic
Zdroj: ČT24

Proočkovanost školského personálu je podle Plagy poměrně vysoká, i když přiznává, že jsou stále neočkovaní učitelé. „Pokud už třeba uplynula lhůta 180 dní po nemoci, i ty bych vybídl, aby se nechali očkovat, protože pozice učitele je důležitá i v situacích superpřenašečů, kdy by mohli šířit nemoc na školách,“ varoval ministr.

S plošným uzavřením škol se podle Plagy v žádné proticovidové strategii nepočítá. Nevyloučil ale lokální zavírání tříd a škol v závislosti na epidemické situaci v daném zařízení. Zdůraznil, že případné uzavření školy nebo třídy neznamená, že by se děti přestaly učit. „Do zákona jsme už minulý rok dostali úpravu distanční výuky, že (…) se automaticky překlapává na distanční výuku,“ poukázal.

Žaloba proti testům a rouškám

Opoziční hnutí SPD podalo v první den nového školního roku žalobu, v níž se domáhá zrušení opatření ve školách. Domnívá se, že pravidla, na jejichž základě se děti testují a musí ve společných prostorách nosit roušky či respirátory, nejsou dostatečně odůvodněná. Chce je s okamžitou platností zrušit.

Předseda SPD Tomio Okamura především kritizoval, že děti, které test odmítnou a zároveň nejsou očkované nebo neprodělaly covid-19 v posledním půlroce, musí splnit jiné povinnosti. Například musí mít roušky i ve třídách, což testované či očkované děti nemusí. „Není možné diskriminovat zdravé děti jenom proto, že se nechtěly otestovat,“ míní Okamura.

Jeho hnutí vidí nedostatky například v nedostatečném informování ministerstva zdravotnictví o rizicích, která jsou důvodem nařízení opatření. Ministerstvo by podle SPD také mělo v češtině shrnout konkrétní informace z cizojazyčných zdrojů, ze kterých vycházelo.

Měsíce strávily děti doma, stát dá čtvrt miliardy na doučování

Loni strávili někteří žáci a studenti doma téměř dvě třetiny školního roku. Prezenční výuka ustala 14. října a školy zůstaly zavřené téměř dva měsíce. Třídy se opět částečně zaplnily před Vánoci, ale kvůli rotačnímu systému, kdy se třídy střídaly, se někteří žáci podívali do škol jen krátce. Po Vánocích se vyučovalo pouze v prvních a druhých třídách, ale od začátku března skončila prezenční výuka i v nich a zavřely se také mateřské a speciální školy, kterých se předchozí opatření nedotkla. Zpět se začaly děti vracet postupně až před koncem dubna.

Plaga to považuje za velmi špatný výsledek. „Na první pohled zavřené školy nepřináší takové náklady, ale dlouhodobě to jsou ztráty, které této zemi mohou uškodit, proto bych byl velmi rád, kdybychom už všichni navždy věděli, že školy mají mít prioritu,“ podotkl.

Stát na důsledky dlouhodobé výuky na dálku ostatně již doplácí – doslova. Ministerstvo poslalo školám čtvrt miliardy na doučování dětí, které distanční výuku nezvládaly. Podle inspekce má po ní velké mezery ve znalostech zhruba každý pětadvacátý žák. Podle ministra bude doučování pokračovat nejméně do roku 2023.

Nahrávám video
UDÁLOSTI: Začal další školní rok s covidovými opatřeními
Zdroj: ČT24

Podle opozičního poslance a člena sněmovního školského výboru Petra Gazdíka (STAN) je dobře, že stát vyčlenil 250 milionů korun na doučování, ale obává se, že s tím budou mít školy spoustu zbytečné práce. „Bude s tím spousty byrokracie. Musíme do budoucna najít způsob, jak takové věci řešit systematicky,“ vyzval.

Epidemie jako návod na změny ve výuce

Plaga by také chtěl, aby se některé zkušenosti z minulých let promítly do obsahu učiva v budoucnu. kombinovat prezenční a distanční výuku tak, aby se navzájem doplňovaly. „Rodiče se mohli při distanční výuce přesvědčit, že obsah je přeplněný a děti se učí věci, které by nemusely,“ říká Plaga ke změnám rámcového plánu.

„Adresovali jsme teď do škol metodické doporučení, jak mohou redukovat vzdělávací obsah, a uvedli jsme příklady pro jednotlivé předměty,“ uvádí Plaga. Řada ředitelů ale podle něj na metodický pokyn nečekala a už v létě upravili metodické plány na základě zkušeností z covidu. Dle Plagy se dají redukovat všechny předměty, za příklad dává třeba memorování historických dat.

Moderní informatika

Po 17 letech se také mění plán výuky informatiky na školách. „Je to o tom, že vás učí základy programování už na prvním stupni. I přesto, že je to zatím dobrovolné, tak už se zapojilo osm set škol, které nechtějí čekat, až to bude povinné,“ přibližuje Plaga. Ministerstvo a pedagogické fakulty také učitelům daly materiály, aby se v informatice mohli dovzdělat.

Na podzim bude probíhat také speciální doučování, které bude učitelům ministerstvo proplácet. „Asi 10 tisíc žáků zůstalo odpojeno od distančního vzdělávání. To číslo sedí i na počet žáků, kteří měli problémy před covidem, musí se s nimi pracovat,“ říká ministr. O cílené podpoře žáků budou rozhodovat konkrétní školy a ředitelé. Plaga věří, že doučování využije co nejvíce žáků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Samosprávám zůstává dost peněz. Schillerová je chce motivovat k investicím

Hospodaření obcí a krajů loni skončilo v přebytku 13,5 miliardy korun, vyplývá z dat, která získala ČT. Jde o pokračování trendu, kdy samosprávy kumulují poslední roky rekordní úspory. Finanční zůstatky na účtech obcí se za posledních čtrnáct let více než zčtyřnásobily, investice ale za tu dobu vzrostly pouze dvaapůlkrát. Kraje včetně příspěvkových organizací tak měly na konci loňského roku úspory přes 104 miliard korun, Praha 183 miliard a ostatní obce celkem 250 miliard.
před 6 hhodinami

VideoVycházka Prahou připomněla první Wintonovu záchranu židovských dětí

K výročí první záchrany dětí organizované Nicholasem Wintonem se symbolicky konala první procházka po jeho stopách Prahou. Prohlídky bude Muzeum paměti XX. století pořádat i v budoucnu. Vlak s prvními dvaceti dětmi opustil Prahu přesně před 87 lety. Winton a jeho spolupracovníci zachránili nakonec 669 dětí, a to převážně židovského původu.
před 8 hhodinami

VideoSdílená dálniční známka není priorita, říká ministr dopravy

Vládní koalice se pře kvůli zavádění takzvané flotilové, tedy sdílené, dálniční známky, kterou kabinet slíbil v programovém prohlášení. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) uvedl, že to teď nejde kvůli legislativě a technickým možnostem. „Já si myslím, že tady to není absolutní priorita,“ řekl v rozhovoru pro Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Zástupci hnutí ANO by ale sdílení chtěli zavést už od příštího roku. Opozice takovou možnost kritizuje.
před 15 hhodinami

Na stres z válek pomůže mediální dieta, radí psycholožka

Změny klimatu, dopady nástupu umělé inteligence, rusko-ukrajinská válka a teď i konflikt s Íránem. Lidé v současném světě čelí enormní vlně negativních zpráv. Psycholožka Alena Slezáčková radí nasadit mediální dietu, tedy vybalancovat míru informací a nenechat se jimi zahltit. Naopak varuje před permanentním scrollováním na mobilu. Před malými dětmi by se situace neměla bagatelizovat, míní rovněž psycholožka.
před 17 hhodinami

Registr zahraničních vazeb není šikana, řekl Vondráček. Richterová mluví o klacku na nepohodlné

Poslanci vládní koalice připravují návrh zákona, dle kterého by se měly organizace se zahraničními vazbami povinně registrovat. Návrh zákona budí kontroverze. Opozice se plánuje obrátit na Ústavní soud, pokud zákon bude implementován. Debaty v Událostech, komentářích se zúčastnili místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček a místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Podle Vondráčka se nejedná o šikanu občanů, avšak přiznává, že první verze zákona je napsaná příliš vágně. Richterová oponovala, že účelem zákona je mít „klacek na nepohodlné“. Diskuzi moderoval Daniel Takáč.
před 19 hhodinami

UHN1JEDU nebo PIV0TEKA. Značek na přání výrazně přibylo

Obce loni vydaly rekordních téměř sedm tisíc registračních značek na přání. Podle dat ministerstva dopravy je to o tisíc více než v roce 2024. Za deset let, kdy řidiči mají možnost o značku na přání požádat, se jich do provozu dostalo zhruba 46 tisíc. Na silnicích tak jezdí vozidla například se značkou CHC1KAFE nebo MAMHLAD1.
před 19 hhodinami

VideoKlíšťata jsou velmi aktivní, experti nabádají k očkování

Konec zimy ve znamení slunečných a teplých dnů probudil klíšťata. Podle parazitologů jsou aktivní od konce února. Ve městech jsou přitom infekční častěji než v přírodě. Lymské boreliózy je letos už 916 případů – oproti loňsku trojnásobek. Experti radí nechat se očkovat proti encefalitidě, u boreliózy vakcína neexistuje. Klíčové je proto klíště odhalit co nejdřív a bezpečně ho odstranit.
před 20 hhodinami

VideoPropagace jádra se změní, řekl nástupce Drábové Kochánek

Propagace jaderné energetiky se změní a komunikace už nebude vázána na jednu osobu. V Interview ČT24 to uvedl nový ředitel Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Štěpán Kochánek. Zasadit se chce o to, aby udržel dosavadní dobrou globální pověst této instituce. Moderátor Jiří Václavek s Kochánkem hovořil také o odkazu jeho zesnulé předchůdkyně Dany Drábové, změně přístupu Evropské komise k jádru či dostavbě Dukovan.
před 21 hhodinami
Načítání...