Plaga je proti dalšímu plošnému zavírání škol, přineslo dlouhodobou ztrátu

12 minut
Ministr školství Robert Plaga o protiepidemických opatřeních ve školách
Zdroj: ČT24

Školní třídy se opět zaplnily a zároveň začala platit řada protiepidemických opatření, která mají zabránit návratu k distančnímu vzdělávání. Výsledky screeningového testování v prvních dvou týdnech rozhodnou o tom, jak se školní rok bude vyvíjet dál. Plošnou uzávěru ministr školství Robert Plaga (za ANO) odmítá. Do budoucna by chtěl více skloubit distanční a prezenční vyučování nebo redukovat vzdělávací obsah.

Na začátku nového školního roku platí pro prezenční výuku podobná pravidla jako na konci předchozího. Především se žáci ve třídách musí opět testovat na covid-19. Podle Roberta Plagy je to důležité pro nastavení epidemických pravidel pro podzim.

„Ukázalo se, že to jsou jednotky případů rodičů, kteří nedávají své děti testovat. Pevně věřím, že když se mohli přesvědčit, že screeningové testování je neinvazivní, tak jich bude ještě míň než na jaře,“ doufá ministr. Téměř tři stovky škol se dokonce rozhodly testovat kvalitnější formou PCR. Zatím stanovilo ministerstvo školství termíny plošného testování na 1., 6. a 9. září. Potom se zřejmě bude pokračovat pouze v okresech, kde by ukázalo pozitivní výsledek více než 25 ze sta tisíc testů. Jinde spolu s testy skončí i mimořádný režim pro žáky, kteří je odmítnou podstoupit.

9 minut
UDÁLOSTI: Přes milion a čtyři sta tisíc žáků a studentů se dnes vrátilo do lavic
Zdroj: ČT24

Proočkovanost školského personálu je podle Plagy poměrně vysoká, i když přiznává, že jsou stále neočkovaní učitelé. „Pokud už třeba uplynula lhůta 180 dní po nemoci, i ty bych vybídl, aby se nechali očkovat, protože pozice učitele je důležitá i v situacích superpřenašečů, kdy by mohli šířit nemoc na školách,“ varoval ministr.

S plošným uzavřením škol se podle Plagy v žádné proticovidové strategii nepočítá. Nevyloučil ale lokální zavírání tříd a škol v závislosti na epidemické situaci v daném zařízení. Zdůraznil, že případné uzavření školy nebo třídy neznamená, že by se děti přestaly učit. „Do zákona jsme už minulý rok dostali úpravu distanční výuky, že (…) se automaticky překlapává na distanční výuku,“ poukázal.

Žaloba proti testům a rouškám

Opoziční hnutí SPD podalo v první den nového školního roku žalobu, v níž se domáhá zrušení opatření ve školách. Domnívá se, že pravidla, na jejichž základě se děti testují a musí ve společných prostorách nosit roušky či respirátory, nejsou dostatečně odůvodněná. Chce je s okamžitou platností zrušit.

Předseda SPD Tomio Okamura především kritizoval, že děti, které test odmítnou a zároveň nejsou očkované nebo neprodělaly covid-19 v posledním půlroce, musí splnit jiné povinnosti. Například musí mít roušky i ve třídách, což testované či očkované děti nemusí. „Není možné diskriminovat zdravé děti jenom proto, že se nechtěly otestovat,“ míní Okamura.

Jeho hnutí vidí nedostatky například v nedostatečném informování ministerstva zdravotnictví o rizicích, která jsou důvodem nařízení opatření. Ministerstvo by podle SPD také mělo v češtině shrnout konkrétní informace z cizojazyčných zdrojů, ze kterých vycházelo.

Měsíce strávily děti doma, stát dá čtvrt miliardy na doučování

Loni strávili někteří žáci a studenti doma téměř dvě třetiny školního roku. Prezenční výuka ustala 14. října a školy zůstaly zavřené téměř dva měsíce. Třídy se opět částečně zaplnily před Vánoci, ale kvůli rotačnímu systému, kdy se třídy střídaly, se někteří žáci podívali do škol jen krátce. Po Vánocích se vyučovalo pouze v prvních a druhých třídách, ale od začátku března skončila prezenční výuka i v nich a zavřely se také mateřské a speciální školy, kterých se předchozí opatření nedotkla. Zpět se začaly děti vracet postupně až před koncem dubna.

Plaga to považuje za velmi špatný výsledek. „Na první pohled zavřené školy nepřináší takové náklady, ale dlouhodobě to jsou ztráty, které této zemi mohou uškodit, proto bych byl velmi rád, kdybychom už všichni navždy věděli, že školy mají mít prioritu,“ podotkl.

Stát na důsledky dlouhodobé výuky na dálku ostatně již doplácí – doslova. Ministerstvo poslalo školám čtvrt miliardy na doučování dětí, které distanční výuku nezvládaly. Podle inspekce má po ní velké mezery ve znalostech zhruba každý pětadvacátý žák. Podle ministra bude doučování pokračovat nejméně do roku 2023.

5 minut
UDÁLOSTI: Začal další školní rok s covidovými opatřeními
Zdroj: ČT24

Podle opozičního poslance a člena sněmovního školského výboru Petra Gazdíka (STAN) je dobře, že stát vyčlenil 250 milionů korun na doučování, ale obává se, že s tím budou mít školy spoustu zbytečné práce. „Bude s tím spousty byrokracie. Musíme do budoucna najít způsob, jak takové věci řešit systematicky,“ vyzval.

Epidemie jako návod na změny ve výuce

Plaga by také chtěl, aby se některé zkušenosti z minulých let promítly do obsahu učiva v budoucnu. kombinovat prezenční a distanční výuku tak, aby se navzájem doplňovaly. „Rodiče se mohli při distanční výuce přesvědčit, že obsah je přeplněný a děti se učí věci, které by nemusely,“ říká Plaga ke změnám rámcového plánu.

„Adresovali jsme teď do škol metodické doporučení, jak mohou redukovat vzdělávací obsah, a uvedli jsme příklady pro jednotlivé předměty,“ uvádí Plaga. Řada ředitelů ale podle něj na metodický pokyn nečekala a už v létě upravili metodické plány na základě zkušeností z covidu. Dle Plagy se dají redukovat všechny předměty, za příklad dává třeba memorování historických dat.

Moderní informatika

Po 17 letech se také mění plán výuky informatiky na školách. „Je to o tom, že vás učí základy programování už na prvním stupni. I přesto, že je to zatím dobrovolné, tak už se zapojilo osm set škol, které nechtějí čekat, až to bude povinné,“ přibližuje Plaga. Ministerstvo a pedagogické fakulty také učitelům daly materiály, aby se v informatice mohli dovzdělat.

Na podzim bude probíhat také speciální doučování, které bude učitelům ministerstvo proplácet. „Asi 10 tisíc žáků zůstalo odpojeno od distančního vzdělávání. To číslo sedí i na počet žáků, kteří měli problémy před covidem, musí se s nimi pracovat,“ říká ministr. O cílené podpoře žáků budou rozhodovat konkrétní školy a ředitelé. Plaga věří, že doučování využije co nejvíce žáků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kongres ODS rozhoduje, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračuje kongres ODS. Ten rozhodne mimo jiné o tom, kdo obsadí místa čtyř řadových místopředsedů, na která bylo nominováno devět kandidátů. Neúspěšný uchazeč o post předsedy strany Radim Ivan, senátorka Vladimíra Ludková a Jan Mráz z plzeňské organizace strany ovšem nominace ve svých projevech odmítli.
06:08Aktualizovánopřed 13 mminutami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 2 hhodinami

Policisté chtějí větší přísnost vůči agresivitě za volantem

Policie chce přísněji zakročit proti úmyslné agresivitě řidičů na silnicích. Přibývá totiž nehod, za kterými stojí bezohledné chování lidí za volantem, loni jich oproti roku 2023 přibylo zhruba o tisíc. V drtivé většině případů šlo o přestupky. Ujíždění před hlídkou, vybržďování nebo třeba extrémní překračování rychlosti v obci by ale nově mohlo být trestným činem. Na změně zákona už se pracuje a hotová má být ještě letos. Kromě přísnějších trestů by mohlo dojít také k zabavení vozidla.
před 3 hhodinami

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 6 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 16 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:58
Načítání...