Reportéři ČT: Zbankrotované Prameny stále splácí své dluhy, obec přišla i o pozemky

Nahrávám video

Obec Prameny na Karlovarsku si získala nechtěnou pozornost jako nejzadluženější obec v Česku. Do zásadních finančních potíží ji dostal neúspěšný investiční plán na stáčírnu minerálních vod. Dluhy navíc později skoupil ruský podnikatel, který si v obci vyhlédl lukrativní pozemky a začal o ně licitovat. Východisko ze zadlužení zajistila až státní pomoc, opozice v Pramenech si ale myslí, že vedení obce mohlo postupovat ještě efektivněji – a část dluhu smazat promlčením. Pro Reportéry ČT případ sledovala Jana Neumannová.

 „V Pramenech je hlavně absolutní klid, nic moc se tady neděje. Jak jsme byli v exekucích, tak tady se nemohlo nic rozvíjet. Je tady blahodárné ticho,“ popsala situaci zastupitelka obce Kateřina Třešňáková (Prameny šťastné a veselé). Krajina je tak podle ní čistá a netknutá.

Prameny se potýkají s problémy už dvacet let. Na počátku byl plán tehdejšího starosty vybudovat v obci s několika vzácnými léčivými prameny stáčírnu minerálních vod. Projekt stáčírny ale zkrachoval, obec zadlužily vrty v nedalekém lese a firmy, které vrtařské práce obstarávaly, nedostaly zaplaceno.

Dlouhé roky dluhy rostly a nikdo si s nimi nevěděl rady, vyšplhaly se až k šedesáti milionům korun. Před sedmi lety je skoupil ruský investor, společnost Real Aspekt. Podle místní opozice mu jde ale vedení obce podezřele na ruku. „Jsme přesvědčeni, že se ten dluh dal snížit. A kdyby se snížil, tak bychom teď nemuseli splácet dalších 42 let, což je strašně dlouhá doba,“ uvedla Třešňáková.

Na čtyři dekády je totiž momentálně rozpočítána bezúročná půjčka, kterou Pramenům poskytl stát, aby karlovarskou obec konečně dostal z potíží.

„V roce 2020 obec prodala pozemky s vrty, výtěžkem z toho prodeje byla umořena část dluhu, jelikož jsme uzavřeli i dohodu s věřitelem, kterou po nás dlouhodobě ministerstvo financí požadovalo, tak jsme mohli letos v lednu konečně požádat ministerstvo financí o návratnou finanční výpomoc. Bylo to necelých 34 milionů, ty peníze šly na úhradu dluhu,“ vysvětlila starostka Michala Málková (ANO). 

Spor o kupce

Ruského věřitele se tak podařilo vyplatit a Prameny jsou dlužné už jenom státu. Podle opozice to ale zas až tak dobré není. Dluh podle ní totiž mohl být daleko nižší a ten současný budou Prameny splácet přes čtyřicet let.

„Do roku 2062. To mi bude 97 let. Je asi fajn, že dlužíme státu, lepší, než kdybychom dlužili soukromému subjektu, ale možná jsme ty dluhy nemuseli mít vůbec,“ sdělila opoziční zastupitelka Anna Fábiková (Prameny šťastné a veselé).

Problém je, že dluhy koupil ruský věřitel, který od začátku avizoval, že chce od obce získat pozemky, na kterých míní postavit dětské sanatorium, domov důchodců nebo stáčírnu minerálních vod. Svého plánu se nikdy nechtěl vzdát. Na otázku, zda existuje varianta, že by se obec oddlužila jiným způsobem než tím, že mu prodá požadované pozemky, odpovídal Dimitrij Vajner jednoznačně ne.

Jednatel společnosti  Real Aspekt koupil pozemky za 22 milionů, a to i přesto, že konkurence, Karlovarské minerální vody, před několika lety přišla s vyšší nabídkou. „O pozemky v lokalitě Prameny jsme měli zájem dlouhodobě, a proto jsme se rozhodli učinit nabídku na přímý prodej. Vedení společnosti se shodlo na částce 31 milionů korun,“ vysvětlil za Karlovarské minerální vody Martin Hanzl.

To mohlo pokrýt zhruba polovinu dluhu, který obec v té době měla, nabídku ale odmítla. Trvala na tom, že musí pozemky prodat firmě Dimitrije Vajnera. To se stalo loni. „Zmařili tím příležitost prodat území za 31 milionů, protože taková nabídka už podruhé nepřišla,“ dodala Fábiková.

Obci nezůstal skoro žádný majetek. Jen staré dílny a jediná použitelná budova, kterou obec ještě může využít. Starostka zde chce zřídit komunitní centrum, kancelář obecního úřadu a sál pro zasedání zastupitelstva.

Spory s opozicí

Prodej pozemků snížil dluh obce. Opoziční zastupitelé ale přišli s dalším návrhem, jak by bylo možné ho snížit ještě víc. Argumentují tím, že je část dluhů promlčená –⁠ a Prameny tak prý mohly prodat pozemky dráž a pokusit se o promlčení části dluhu. „Kdybychom prodali o deset milionů více a promlčelo se 24 milionů, které jsme navrhovali, a skutečně by to soud odklepl, tak jsme mohli ušetřit 34 milionů,“ upřesnila opoziční zastupitelka Třešnáková.

Vedení Pramenů se ovšem do opětovné bitvy pouštět nechce. „Opozice nám nedala žádnou jistotu, že souzení se s věřitelem je správná cesta,“ řekla starostka.

Zastupitelka Kateřina Třešňáková s ní ale nesouhlasí. „Mysleli jsme, že když ukážeme obci, že je tady možnost ušetřit dalších 24 milionů, tak že všichni budou jásat, že to je velká suma,“ uvedla. „Na to, abychom mohli promlčet, jsme potřebovali souhlas našich kolegů, protože to muselo odhlasovat zastupitelstvo. No… a nikdy se nám k tomu nepovedlo získat jejich souhlas,“ doplnila zastupitelka Fábiková. 

„Přijde mi trochu nemorální najednou říct: Je to promlčené a vy jste se málo snažili,“ myslí si starostka a dodává, že dluhy se platit mají. Podle právníka Transparency International Pavla Jiříčka by se ovšem takový postoj dal čekat spíš od věřitele než „ze strany osoby, která má hájit zájmy obce“.

Podle opoziční zastupitelky Fábikové proto šlo vedení obce věřiteli na ruku víc, než muselo, podle starostky se především podařilo situaci odblokovat. „Zůstáváme dlužni státu a považujeme to za nejvýhodnější, co mohlo být, protože nemusíme platit ohromné úroky, které tam byly,“ uzavřela Málková.

Obyvatelé obce už tak optimističtí ale nejsou. „Optimisticky to vypadá jen do té míry, než si uvědomíte, že koncovým příjemcem těch třiceti milionů, co nám stát půjčil, je ruská firma,“ podotkl Aleš Dittert. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

SledujteTryzna v Terezíně připomíná oběti nacistické perzekuce, projev přednese Baxa

Na Národním hřbitově v Terezíně na Litoměřicku se koná tradiční tryzna. Oběti nacistické perzekuce u příležitosti 81. výročí konce druhé světové války uctí politici, diplomati, skauti. Hlavní projev za účasti prezidenta Petra Pavla přednese předseda Ústavního soudu ČR Josef Baxa. Za pamětníky promluví přeživší terezínského ghetta Michaela Vidláková.
před 16 mminutami

Už v pěti letech do školy. Předčasných prvňáků je čím dál více

Do prvních tříd nastoupilo v letošním školním roce 930 dětí ještě před šestými narozeninami. Podle dat ministerstva školství (MŠMT) jde o nejvyšší počet předčasných prvňáků od školního roku 2010/11, kdy jich bylo 958. Vyšší počet žádostí může podle odborníků souviset například s plánovanými změnami odkladů školní docházky. Rodiče také argumentují vysokým nadáním dítěte nebo tím, že je oproti vrstevníkům napřed. Mluvčí České školní inspekce (ČŠI) Anna Brzybohatá ale upozorňuje, že pro kladné posouzení žádosti je důležitá komplexní připravenost dítěte, nejen dílčí schopnosti.
před 1 hhodinou

Letos přibude 130 kilometrů cyklostezek

Cyklisté se letos mohou těšit na dokončení lávky přes Labe u Kostomlat nad Labem nebo na nový akvadukt přes železnici na Domažlicku. V Česku se v letošním roce plánuje dokončit 130 kilometrů cyklostezek, o 34 kilometrů méně než loni. Vyplývá to ze statistik jednotlivých krajů, které má Česká televize k dispozici. Nejvíce tras dokončí Olomoucký kraj, a to 25 kilometrů. V Ústeckém kraji naopak letos nedostaví žádnou.
před 2 hhodinami

Krajům chybí peníze na sociální služby, do budoucna by mohlo pomoci víceleté financování

Domovy pro seniory a také další sociální služby pravidelně řeší potíže s financováním a volají pro dlouhodobém řešení. Některé kraje chtějí ještě od ministerstva práce a sociálních věcí získat víc peněz, než kolik pro letošek dostaly, a zároveň hledají zdroje ve svých rozpočtech. Současný a bývalý ministr práce se přou, kdo způsobil letošní vyhrocenou situaci. Řešením do budoucna by mohlo být víceleté financování, do kterého by se ve větším rozsahu zapojily také samosprávy a soukromé zdroje.
před 3 hhodinami

V Říčanech omylem zvedli daň z nemovitosti. Vynahradíme vám to, kaje se radnice

Vyšší daň z nemovitosti letos zaplatí majitelé bytů v Říčanech. Vedení města si totiž špatně vyložilo zákon a říká, že omylem zvýšilo koeficient, čímž celková taxa výrazně vzrostla. Po nespokojených reakcích teď radnice slibuje, že to v příštích letech občanům vykompenzuje.
před 4 hhodinami

VideoJakou roli při hašení v Českém Švýcarsku sehrály vrtulníky, rozebrala Zóna ČT24

Když 2. května vznikl v Českém Švýcarsku mezi Rynarticemi a Dolní Chřibskou lesní požár, hasiči velmi rychle vyhlásili zvláštní, tedy nejvyšší stupeň poplachu. Okamžitě žádali o leteckou pomoc nejen policii, ale i armádu. Také to byl rozdíl oproti požáru v roce 2022. Novému, odlišnému přístupu se věnovala Zóna ČT24 ve velké reportáži. Ptala se i pilotů a palubního personálu policie a armády, jaké poučení si vzali z obřího požáru ve Hřensku. Zjišťovala také, kdy se do podobných hašení zapojí objednané velkokapacitní vrtulníky Black Hawk a hlavně specializované stroje Firehawk. Pořad rovněž nabídl zatím nezveřejněné záznamy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoBohaté ložisko českého granátu umožňuje prodloužit těžbu v Podkrkonoší

Družstvo Granát Turnov bude těžit v Dolní Olešnici v Podkrkonoší o pět let déle, než se plánovalo. Tamní ložisko je nečekaně bohaté. Šperkařům sice uškodil covid i úbytek zákazníků z Ruska, zájem o klenoty osázené českými granáty se ale ukázal jako trvalý. Kámen barvy holubičí krve má ideální vlastnosti pro broušení. „Ve světě se nacházejí obdobné pyropy, ale ne v takovém množství a ne takové kvalitě, jako jsou zrovna tady,“ řekl geolog Jiří Morysek. Těžba nesmí být příliš hlučná, prašná a nemůže ani snížit hladinu spodní vody. Dolní Olešnici do rozpočtu přináší ročně stovky tisíc korun.
před 12 hhodinami

VideoHistorik Snyder se v Lucerně zamýšlel nad demokracií a autoritářstvím

Americký historik Timothy Snyder v rámci festivalu Svět knihy hovořil v pražské Lucerně. Zamýšlel se nad vztahem mezi Evropou, Amerikou a Ukrajinou a reflektoval současné dění z perspektivy křehké rovnováhy mezi demokracií a autoritářstvím.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...