Reportéři ČT: Zbankrotované Prameny stále splácí své dluhy, obec přišla i o pozemky

11 minut
Reportéři ČT: Dluhy a Prameny
Zdroj: ČT

Obec Prameny na Karlovarsku si získala nechtěnou pozornost jako nejzadluženější obec v Česku. Do zásadních finančních potíží ji dostal neúspěšný investiční plán na stáčírnu minerálních vod. Dluhy navíc později skoupil ruský podnikatel, který si v obci vyhlédl lukrativní pozemky a začal o ně licitovat. Východisko ze zadlužení zajistila až státní pomoc, opozice v Pramenech si ale myslí, že vedení obce mohlo postupovat ještě efektivněji – a část dluhu smazat promlčením. Pro Reportéry ČT případ sledovala Jana Neumannová.

 „V Pramenech je hlavně absolutní klid, nic moc se tady neděje. Jak jsme byli v exekucích, tak tady se nemohlo nic rozvíjet. Je tady blahodárné ticho,“ popsala situaci zastupitelka obce Kateřina Třešňáková (Prameny šťastné a veselé). Krajina je tak podle ní čistá a netknutá.

Prameny se potýkají s problémy už dvacet let. Na počátku byl plán tehdejšího starosty vybudovat v obci s několika vzácnými léčivými prameny stáčírnu minerálních vod. Projekt stáčírny ale zkrachoval, obec zadlužily vrty v nedalekém lese a firmy, které vrtařské práce obstarávaly, nedostaly zaplaceno.

Dlouhé roky dluhy rostly a nikdo si s nimi nevěděl rady, vyšplhaly se až k šedesáti milionům korun. Před sedmi lety je skoupil ruský investor, společnost Real Aspekt. Podle místní opozice mu jde ale vedení obce podezřele na ruku. „Jsme přesvědčeni, že se ten dluh dal snížit. A kdyby se snížil, tak bychom teď nemuseli splácet dalších 42 let, což je strašně dlouhá doba,“ uvedla Třešňáková.

Na čtyři dekády je totiž momentálně rozpočítána bezúročná půjčka, kterou Pramenům poskytl stát, aby karlovarskou obec konečně dostal z potíží.

„V roce 2020 obec prodala pozemky s vrty, výtěžkem z toho prodeje byla umořena část dluhu, jelikož jsme uzavřeli i dohodu s věřitelem, kterou po nás dlouhodobě ministerstvo financí požadovalo, tak jsme mohli letos v lednu konečně požádat ministerstvo financí o návratnou finanční výpomoc. Bylo to necelých 34 milionů, ty peníze šly na úhradu dluhu,“ vysvětlila starostka Michala Málková (ANO). 

Spor o kupce

Ruského věřitele se tak podařilo vyplatit a Prameny jsou dlužné už jenom státu. Podle opozice to ale zas až tak dobré není. Dluh podle ní totiž mohl být daleko nižší a ten současný budou Prameny splácet přes čtyřicet let.

„Do roku 2062. To mi bude 97 let. Je asi fajn, že dlužíme státu, lepší, než kdybychom dlužili soukromému subjektu, ale možná jsme ty dluhy nemuseli mít vůbec,“ sdělila opoziční zastupitelka Anna Fábiková (Prameny šťastné a veselé).

Problém je, že dluhy koupil ruský věřitel, který od začátku avizoval, že chce od obce získat pozemky, na kterých míní postavit dětské sanatorium, domov důchodců nebo stáčírnu minerálních vod. Svého plánu se nikdy nechtěl vzdát. Na otázku, zda existuje varianta, že by se obec oddlužila jiným způsobem než tím, že mu prodá požadované pozemky, odpovídal Dimitrij Vajner jednoznačně ne.

Jednatel společnosti  Real Aspekt koupil pozemky za 22 milionů, a to i přesto, že konkurence, Karlovarské minerální vody, před několika lety přišla s vyšší nabídkou. „O pozemky v lokalitě Prameny jsme měli zájem dlouhodobě, a proto jsme se rozhodli učinit nabídku na přímý prodej. Vedení společnosti se shodlo na částce 31 milionů korun,“ vysvětlil za Karlovarské minerální vody Martin Hanzl.

To mohlo pokrýt zhruba polovinu dluhu, který obec v té době měla, nabídku ale odmítla. Trvala na tom, že musí pozemky prodat firmě Dimitrije Vajnera. To se stalo loni. „Zmařili tím příležitost prodat území za 31 milionů, protože taková nabídka už podruhé nepřišla,“ dodala Fábiková.

Obci nezůstal skoro žádný majetek. Jen staré dílny a jediná použitelná budova, kterou obec ještě může využít. Starostka zde chce zřídit komunitní centrum, kancelář obecního úřadu a sál pro zasedání zastupitelstva.

Spory s opozicí

Prodej pozemků snížil dluh obce. Opoziční zastupitelé ale přišli s dalším návrhem, jak by bylo možné ho snížit ještě víc. Argumentují tím, že je část dluhů promlčená –⁠ a Prameny tak prý mohly prodat pozemky dráž a pokusit se o promlčení části dluhu. „Kdybychom prodali o deset milionů více a promlčelo se 24 milionů, které jsme navrhovali, a skutečně by to soud odklepl, tak jsme mohli ušetřit 34 milionů,“ upřesnila opoziční zastupitelka Třešnáková.

Vedení Pramenů se ovšem do opětovné bitvy pouštět nechce. „Opozice nám nedala žádnou jistotu, že souzení se s věřitelem je správná cesta,“ řekla starostka.

Zastupitelka Kateřina Třešňáková s ní ale nesouhlasí. „Mysleli jsme, že když ukážeme obci, že je tady možnost ušetřit dalších 24 milionů, tak že všichni budou jásat, že to je velká suma,“ uvedla. „Na to, abychom mohli promlčet, jsme potřebovali souhlas našich kolegů, protože to muselo odhlasovat zastupitelstvo. No… a nikdy se nám k tomu nepovedlo získat jejich souhlas,“ doplnila zastupitelka Fábiková. 

„Přijde mi trochu nemorální najednou říct: Je to promlčené a vy jste se málo snažili,“ myslí si starostka a dodává, že dluhy se platit mají. Podle právníka Transparency International Pavla Jiříčka by se ovšem takový postoj dal čekat spíš od věřitele než „ze strany osoby, která má hájit zájmy obce“.

Podle opoziční zastupitelky Fábikové proto šlo vedení obce věřiteli na ruku víc, než muselo, podle starostky se především podařilo situaci odblokovat. „Zůstáváme dlužni státu a považujeme to za nejvýhodnější, co mohlo být, protože nemusíme platit ohromné úroky, které tam byly,“ uzavřela Málková.

Obyvatelé obce už tak optimističtí ale nejsou. „Optimisticky to vypadá jen do té míry, než si uvědomíte, že koncovým příjemcem těch třiceti milionů, co nám stát půjčil, je ruská firma,“ podotkl Aleš Dittert. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Analýza: K říjnovým sněmovním volbám přišli méně často lidé ve středním věku

V říjnových sněmovních volbách hlasovali méně často než další věkové skupiny lidé ve středním věku od zhruba 25, 27 do 45 let. Výrazně podprůměrná byla účast žen kolem třiceti a čtyřiceti let, volit jich přišlo 58 procent. Nejmladší voliči se naopak nechali zmobilizovat, lidé v důchodovém věku prokázali výraznou disciplínu, vyplývá z analýzy datových souborů šesti agentur (STEM, Kantar, Ipsos, Median, NMS a Data Collect), které spojily své informace do rozsáhlého souboru o více než 7500 respondentech.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Falešný policista vylákal ze školy v Blansku miliony. Podvodníkům pomáhá i AI

Základní a mateřská škola Salmova v Blansku přišla kvůli podvodu o miliony korun, situací se zabývá už i město. Policie minulý týden uvedla, že žena z Blanenska uvěřila smyšlené historce podvodníků o tom, že si na její jméno někdo chtěl vzít bankovní půjčku, a poslala jim skoro deset milionů. Fiktivní policista ji přes telefon přesvědčil, že její peníze i finance školy jsou v ohrožení. Podle expertů pracují podvodníci i díky umělé inteligenci stále sofistikovaněji. Zásadní je zachovat klid a pravost informací si vždy ověřit, radí.
před 3 hhodinami

Plaga rozhodne o změnách v revizi vzdělávacího programu do konce února

Do konce února rozhodne ministr školství Robert Plaga (za ANO) o případných změnách v revizi takzvaného rámcového vzdělávacího programu v základních školách. Uvedl to ve středu na jednání sněmovního výboru po představení priorit svého resortu. Klíčové pro změny ve školách je podle něj to, aby měli učitelé dost podpůrných materiálů. Plaga také trvá na tom, že druhý jazyk by si od sedmé třídy děti měly vybírat, a ne ho mít povinně, jak s tím počítá současný dokument. Nový vzdělávací program schválil bývalý ministr Mikuláš Bek (STAN). Povinný má být pro prvňáky a šesťáky od září 2027.
před 4 hhodinami

Biatlonové závody v Novém Městě omezí dopravu v okolí, přijedou tisíce lidí

Na Světový pohár v biatlonu v Novém Městě na Moravě přijedou podle pořadatelů desítky tisíc diváků. Akce začne ve čtvrtek a potrvá až do neděle. V okolí bude omezená doprava. Některé silnice budou zcela neprůjezdné. Ubytovací zařízení v okolí už jsou v termínu závodů víceméně obsazená, především na víkend. Podle prezidenta biatlonového svazu Jiřího Hamzy jsou vstupenky téměř vyprodané, nízké stovky zbývají na neděli.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Udělá vlny a vytvoří si tak prostor k vyjednávání, říká o Trumpovi Červený

Prezident USA Donald Trump vyjednává stejným způsobem po několik desítek let, myslí si místopředseda sněmovního hospodářského výboru Igor Červený (Motoristé). Trump podle něj postupuje stejně i v případě Grónska. „Udělá vlny, vytvoří si prostor pro vyjednávání a pak v klidu zasedne a dojedná to,“ prohlásil poslanec vládní strany v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Kouzlo spočívá podle Červeného v tom, že se protistraně předem neprozradí, jakým způsobem se bude vyjednávat.
před 4 hhodinami

Senát se postavil proti rušení televizních a rozhlasových poplatků

Senát se ve středu postavil proti rušení rozhlasových a televizních poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. V přijatém usnesení vyzval vládu, aby upustila od „destrukce“ systému poplatků, který podle něj spolehlivě funguje už víc než třicet let. Senátoři míní, že zrušení systému poplatků a převod na financování ze státního rozpočtu vystavuje média veřejné služby nebezpečí subjektivního rozhodování a politické zvůle. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí řekl, že se zrušením poplatků počítá vládní program a že změnu očekává od roku 2027.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Senátními kandidáty na ombudsmana jsou Jirsa a Kostolanská

Senát vybral Jaromíra Jirsu a Evu Kostolanskou jako kandidáty na ombudsmana, vybírat z nich bude sněmovna. Dále souhlasil s dalším působením Česka v takzvané koalici ochotných. Na rozdíl od sněmovny odsoudil protiukrajinské výroky šéfa SPD Tomia Okamury. Horní komora se usnesením rovněž postavila proti rušení televizních a rozhlasových poplatků.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...