Vláda se konečně řídí zákony, tvrdí podnikatelé po ohlášeném otevření restaurací. Opozice je i tak kritická

Radost z úplného otevření restaurací již od pondělí cítí zástupci podnikatelů, jichž se aktuální rozhodnutí vlády týká. Zároveň hovoří o tom, že vláda podle nich nyní začíná respektovat zákony, viní ji ale, že v minulých týdnech jimi pohrdala. Podle Luboše Kastnera z Českého gastronomického institutu by nemělo být otevření restaurací epidemicky problematické, protože incidence se již blíží hodnotě, při níž vláda chtěla vnitřní prostory restaurací otevřít tak jako tak.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza je přesvědčen, že vláda „konečně dělá to, co je rozumné“. Tím podle něj je vracet se k normálnímu provozu služeb vzhledem k tomu, že existují režimová opatření, která mají zabránit šíření covidu-19. Poté, co ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) po pátečním jednání vlády oznámil, že se vnitřní prostory restaurací otevřou již od pondělí a ne až v polovině června, jak to kabinet plánoval původně, prohlásil Prouza, že se vláda pouze podřídila zákonům.

„Dobrá zpráva je především to, že vláda po dlouhých týdnech pohrdání zákony začala zákony respektovat,“ řekl s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který nařízení omezující provoz restaurací jen na zahrádky prohlásil za nezákonné kvůli nedostatečnému odůvodnění.

I tak ale vnímá v nových pravidlech některé nedostatky. Nelíbí se mu, že na koncert ve vnitřních prostorách může přijít až 500 lidí, zatímco na konferenci jen 150. Výhrady má i prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. Podle něj platí ve wellness hotelech odlišná pravidla pro hosty, kteří v nich jenom bydlí, a ty, kteří chtějí využívat také wellness služby. Ti potřebují negativní test z laboratoře, zatímco běžným hotelovým hostům stačí samotest nebo test ze zaměstnání.

Úplné otevření restaurací ale Stárek vítá. „Každý den uzavření restaurací zaznamenávají gastronomické provozy v ČR ztrátu 411 milionů korun,“ vyčíslil. Nynější otevřené zahrádky podle něj nestačí, což na druhé straně nepovažuje jen za chybu vlády. „Ani počasí zatím zahrádkám příliš nesvědčí, takže nezaznamenáváme enormní nárůst zákazníků v restauracích. Vnitřní prostory by to mohly umožnit,“ podotkl.

Václav Stárek i Luboš Kastner z Českého gastronomického institutu a Asociace malých a středních podniků a živnostníků ujistili, že sami restauratéři mají zájem na tom, aby se v jejich podnicích dodržovala režimová opatření. „Nejsme hluší ani slepí a mnoho našich kolegů podlehlo covidu,“ uvedl Kastner.

Neobává se však, že by úplné otevření gastronomických podniků mohlo způsobit obrat ve vývoji epidemie a situace se zase začala zhoršovat. „Incidence je velmi blízko tomu, kdy se mělo rozvolnit podle plánu. Takže si nemyslím, že jsme v kritické situaci,“ upozornil.

Opozice kritizuje diskotéky bez tance

Opoziční politici spíše než nečekané uvolnění reagovali na některé další části rozhodnutí kabinetu. Kromě restaurací se totiž otevřou také herny, kasina a také hudební kluby a diskotéky, ovšem s podmínkou, že se v nich nebude provozovat živá hudba a že v nich nebudou lidé tancovat.

Podle předsedy ODS Petra Fialy je to nesmyslné rozhodnutí. „Ministr Vojtěch se vrátil na místo činu, začal tam, kde skončil – chaos pokračuje. Diskotéky mohou od pondělí otevřít, ale nebude se smět tančit. Více snad není třeba dodávat,“ uvedl.

Podobně reagoval také poslanec Mikuláš Ferjenčík (Piráti). „Vláda otevřela diskotéky a hudební kluby, akorát se v nich nesmí tančit. Zase se musí nechat, že jsou neskutečně konzistentní,“ napsal na Twitter. 

Podle místopředsedy STAN Petra Gazdíka by vláda měla v prvé řadě „hledat cestu“, jak se vyvarovat podobným paradoxům, jak jsou diskotéky bez tance. Zároveň vyzval k obezřetnosti, „abychom si sami neschopností vlády nezpůsobili další vlnu koronaviru třeba o prázdninách“.

Právník Ondřej Dostál, který spolupracuje s Piráty, ocenil, „že je ve vládě někdo, kdo rozumí právu a bude respektovat Nejvyšší správní soud“. Způsob, jak vláda svá opatření odůvodňuje, ostře kritizoval. „Všechna opatření padla pro nekvalitu odůvodnění. Když vláda není schopna vysvětlit občanům a soudům, proč něco dělá a obstát před nimi, tak by to dělat neměla,“ dodal.

Zaorálek hovoří o porušení dohod

Výhrady vůči závěrům pátečního jednání kabinetu nemá ovšem jen opozice, nýbrž i jeden z ministrů – šéf resortu kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Obvinil hlavní hygieničku Pavlu Svrčinovou, že porušila dohodu s ním, která se týká rozvolňování v kultuře.

Nesouhlasí s tím, že v restauracích bez omezení jejich kapacity se „bude do rána popíjet s jakkoliv provedeným testem“, zatímco do divadel a na koncerty budou muset lidé v té samé době chodit jen s respirátorem, testem provedeným profesionálním zdravotníkem nebo se složitě testovat na místě před akcí. „A ještě si nebudou moci na místě dát ani kafe, natož pivo nebo skleničku,“ dodal Zaorálek.

Dva týdny starý návrh rozvolňování kultury počítal s tím, že až se otevřou vnitřní prostory restaurací, bude možné i v divadlech a kinech prodávat a konzumovat. V aktuálním usnesení vlády to však chybí.

Adam Vojtěch slíbil, že bude se Zaorálkem o rozvolnění v kultuře jednat. Stane se tak ale až v příštím týdnu, tedy po otevření vnitřních prostor restaurací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 17 mminutami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 13 hhodinami

Evropský pohled