Do dětských domovů se kvůli pandemii dostalo méně dětí. Na problémy v rodinách neměl kdo upozorňovat

V dětských domovech končilo v posledních měsících méně dětí. Kvůli zavřeným školám a kroužkům klesl počet nahlášených problémových případů v rodinách, kde děti potřebují pomoc. Právě školy totiž nejčastěji na problémy žáků upozorňují. Úřady tak o týraných a zanedbaných dětech neměly dostatečné informace, což přiznává ministerstvo práce a sociálních věcí i Fond ohrožených dětí. Po obnovení prezenční výuky a kontrolních mechanismů se odborníci obávají, že počty dětí zase narostou. Volných míst je přitom v domovech dlouhodobě nedostatek.

Dětský domov - ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: David Taneček

„Pokud se v rodině vyskytl problém, je samozřejmě možné, že kdyby dítě chodilo do školy a na kroužky, dala by se situace dříve a lépe řešit,“ přiznává ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Podle resortu nebylo ale také potřeba řešit řadu případů týkajících se školní docházky, šikany ve škole, požívání alkoholu a návykových látek u dětí.

Neznamená to však, že by se problémy neděly. „O dětech a jejich potížích se neví, protože dlouhou dobu nechodily do školy ani na kroužky,“ zdůrazňuje tajemnice Asociace Dítě a Rodina, která sdružuje 88 organizací působících v oblasti péče o ohrožené děti, Anna Krbcová.

Právě škola je totiž místem, které se na Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) obrací nejčastěji. „Školy nejčastěji upozorňují na to, že se v rodině něco děje,“ potvrzuje předsedkyně Fondu ohrožených dětí Hanka Kupková. Kvůli pandemii ovšem byly školy i volnočasové organizace zavřené.

„OSPOD zabezpečovaly sociálně-právní ochranu dětí po celou dobu pandemie a mimořádných opatření, a pokud se dozvěděly o problému v rodině, poskytovaly poradenství a pomoc a činily další opatření k ochraně dětí,“ zdůrazňuje však MPSV.

Počet dětí v dětských domovech klesá

Z nejaktuálnějších dat vyplývá, že do dětských domovů a dětských domovů se školou se za minulý školní rok dostal nejmenší počet dětí za posledních sedm let. Oproti předešlému roku přišlo do domovů o 117 dětí méně, a dokonce o 217 dětí méně než ve školním roce 2017/2018. Nejvyšší počty nově příchozích dětí do domovů přitom dlouhodobě hlásí Moravskoslezský a Ústecký kraj.

Pokles nových žádostí o umístění dětí pozorují někteří ředitelé dětských domovů i v tomto školním roce a přisuzují ho pandemii. „Byly omezené návštěvy dětí od sociálních pracovnic, děti navíc nemusely chodit do školy a bylo méně upozornění na nějaké problematické chování,“ odůvodňuje ředitel dětského domova v Tuchlově Jan Blažek. 

O dlouhodobě klesající tendenci umísťování dětí do ústavní péče hovoří MPSV. Podle něj se to děje díky rozvoji preventivních a poradenských odborných služeb, rozvoji náhradní rodinné péče, ale také práci OSPOD s rodinami.

„Vliv pandemie covid-19 na počty zanedbávaných či týraných dětí se zajisté ještě teprve ukáže,“ konstatuje MPSV. „Nárůst přijde, jakmile se děti vrátí do škol,“ varuje Kupková. Ta spolu s řediteli domovů po návratu dětí do škol očekává ještě zvýšenou poptávku úřadů na umístění dětí. „Děti pak už asi vážně nebude kam dát,“ zamýšlí se vzhledem k naplněným dětským domovům ředitelka Dětského domova Senožaty Buchalová Horská.

„Je potřeba zintenzivnit pomoc dětem a rodinám,“ reaguje MPSV na případy, kdy kvůli dopadům pandemie bude situace dětí a rodin v mnohých aspektech podstatně horší.

Dětské domovy přesto fungují na hraně svých kapacit

„Jsme dlouhodobě na maximální kapacitě a musíme odmítat nové žádosti o umístění dětí,“ řekl Blažek. „Naplněnost je mezi 95 a 100 procenty, volná místa téměř nemáme,“ shoduje se s ním ředitel Dětského domova Plumlov Radim Kratochvíl, a potvrzuje tak dlouhodobě problematickou nedostatečnou kapacitu. Někteří ředitelé mají dlouho dopředu zaplněné čekací listiny. Jakmile se nějaké místo uvolní, okamžitě se obsadí, shodují se.

„Sociální pracovnice jsou zoufalé a hledají volná místa po celé republice,“ komentuje ředitel Dětského domova Šance v Olomouci Dalibor Křepský. „Volají k nám z dálky – z Brna, Pardubic, Jindřichova Hradce, dokonce i z Ústí nad Labem,“ dodává.

„Místa sháníme po celém Česku, obvoláváme za jedno dopoledne i třicet dětských domovů,“ potvrzuje slova všech oslovených ředitelů domovů o nedostatku kapacit mluvčí města Kladno Lenka Růžková. Děti se tak mohou ocitat i daleko od své původní rodiny.

Skupina sourozenců se spolu do domova nedostane

Kvůli nedostatku kapacit dětských domovů se do nich společně nedostanou například děti z vícečlenných sourozeneckých skupin. Děti se pak musí rozdělit nebo se stěhují do vzdálených krajů od místa bydliště.

„V případě velkých sourozeneckých skupin se děti společně do dětských domovů nedostanou ve 100 procentech případů,“ popisuje situaci Růžková. Statistiky, v kolika případech jsou sourozenci rozdělení nebo musí být v jiných krajích, přitom chybí.

Podle posledních statistik MŠMT je v České republice v dětských domovech celkem 4 303 dětí ve 137 zařízeních. Většina dětí, konkrétně 4 163, je v dětských domovech zřizovaných kraji. S téměř plnou kapacitou se potýkají všechny oslovené domovy.