Kultura by mohla být od 1. srpna bez omezení. Ministerstvo zdravotnictví chce být přísnější

Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo plán pro rozvolňování kultury, ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) však návrh kritizuje. Připadá mu diskriminační oproti jiným odvětvím. Podmiňuje třeba vyšší účast diváků na kulturních akcích absolvováním PCR testu nebo procentuální proočkovaností populace. Od pondělí v Česku v sedmi krajích včetně Prahy otevírají muzea, galerie či památky.

„To, co jsme dostali, je pro mě naprosto nepřijatelné,“ řekl Zaorálek. Dosáhnout včas epidemické situace vyžadované návrhem je podle něj nerealistické. „Jsou země, které takovýchto čísel zdaleka nedosahují, a přesto uvolňují,“ konstatoval.

Realitu v kulturní oblasti neodráží návrh ani podle pořadatelů akcí, míní. V řadě případů by umožnil příliš malé publikum, takže by bylo prodělečné akce organizovat, řekl Zaorálek. Ministerstvo zdravotnictví přitom od pořadatelů má informace, v jakých mantinelech mají kulturní akce smysl. „Je to ale jako mluvení do dubu,“ prohlásil.

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) po jednání vlády novinářům řekl, že rozhovory obou ministerstev budou pokračovat ve středu. „Jsem optimista, že v kontextu dalších resortů, kde řešíme podobné záležitosti, že řešitelného konsensu dosáhneme,“ uvedl. Zda se budou používat antigenní či PCR testy, je podle Arenbergera také na úrovni diskuse.

Podle vedoucího Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) Petra Smejkala by PCR testy byly pouze volitelnou nadstavbou. „Bylo by naprosto v pořádku, pokud by pořadatel akceptoval pouze antigenní testy, ale pak by musel být počet diváků v daném prostoru nižší,“ uvedl Smejkal.

Alternativou jakéhokoliv testu by bylo také potvrzení o očkování nebo o prodělání covidu-19. „Chápeme, že hromadné akce jsou omezené už dlouhou dobu, nicméně epidemiologicky patří k těm nejrizikovějším, a proto je třeba nastavit podmínky pro jejich obnovení pečlivě,“ dodal.

Zaorálek varuje, že kultura bude jen pro bohaté

Kabinet zhruba před dvěma týdny představil šest takzvaných balíčků pro uvolňování koronavirových pravidel. Řídí se počtem případů covidu-19 na 100 tisíc obyvatel. V případě kultury se s nimi počítá také, podle Zaorálka ale umožní kultuře fungovat prakticky až na podzim. Například ve Francii či Rakousku dávají pravidla daleko větší šance pro pořádání akcí. „Nevím, proč u nás by měly být poměry o tolik tvrdší,“ řekl.

U kulturních akcí navíc návrh nepočítá s antigenními testy, ale pouze s přesnějšími, avšak dražšími PCR testy. „Je nefér, aby jediná kultura měla za podmínku PCR testy,“ míní. Kultura by tak mohla být dostupná jen pro bohaté, případně starší lidi s dokončeným očkováním. „Tohle mi připadá jednoznačně vůči kultuře diskriminační,“ uvedl Zaorálek.

Konečný model by se měl přiblížit spíš tomu, jaký původně navrhlo ministerstvo kultury, zdůraznil Zaorálek. Podrobnosti z návrhů obou resortů nespecifikoval. „Do čtvrtka máme možnost dojednat model, který bude fér,“ uvedl. Varoval také před dodatečnými náklady státu, na kompenzacích v kultuře by podle něj musel vyplatit zhruba 1,5 miliardy korun navíc.

Návrh ministerstva kultury počítá s aplikací

Návrh ministerstva kultury vychází ze zmíněných vládních balíčků, počítá také s maximální kapacitou diváků ke každému datu zvláště pro akce venku a v interiéru, přičemž operuje s tím, že každý účastník by byl kontrolován pomocí aplikace pracovně označené covid pass, která by ověřovala ukončené očkování, prodělané onemocnění, nebo negativní test, což by měl aktuálně být antigenní test s platností 72 hodin.

Za těchto podmínek ministerstvo kultury navrhuje od 17. května umožnit za incidence 100 nakažených na 100 tisíc obyvatel za týden účast 1000 lidí na venkovní akci, 500 lidí na akci uvnitř. Přibližně od poloviny června by se pak mohly počty za incidence 75 na sto tisíc zdvojnásobit, od 1. července, pokud by incidence byla 50, by venku mohlo být až 5000 lidí, uvnitř 2000 a od 1. srpna obě možnosti bez omezení počtu účastníků.

Do 1. července by areál či prostor musel být rozdělen na dva sektory, od 1. července už nikoli. Do konce června se počítá venku i uvnitř s ochranou dýchacích cest, v červenci už jen uvnitř, v srpnu ani tam už ne. Od 1. července by také mělo přestat platit omezení kapacity pro muzea, galerie a památky.

Ministerstvo zdravotnictví chce proočkovanost a PCR testy

Návrh ministerstva zdravotnictví, který ministerstvo kultury dostalo v neděli, odvíjí povolení akcí venku i vevnitř od procenta proočkovanosti – v květnu chce 20 procent, v červnu 30 procent, v červenci 40 procent, v srpnu 60 procent a v září 70 procent. Kapacitu akcí také podmiňuje absolvováním PCR testů, respektive pokud účastníci absolvují tento náročnější test, může být kapacita vyšší.

V květnu například s PCR testy by mohlo venku na akci být maximálně 500 osob na jeden sektor při rozdělení prostoru na dva sektory, s antigenním testem jen 200 osob a při samotestování jen 100 osob. Na kulturní akce uvnitř by v květnu s PCR testem mohlo jít jen 200 lidí, s antigenním testem od zdravotníka 40 lidí a se samotestem 20 lidí. Až do konce září stále návrh počítá s nutností účastníků mít ochranu dýchacích cest.

Od pondělí se někde otevřely muzea či galerie

Od pondělí mohou každopádně lidé vstoupit do muzeí, galerií a památek. Po několikaměsíční přestávce znovu otevírají zatím v sedmi krajích včetně Prahy. Dále jsou ale zakázané třeba skupinové prohlídky a povinné jsou rozestupy, respirátory nebo nanoroušky.

Začínají se také pořádat pilotní projekty, které mají otestovat možnosti pořádání větších kulturních akcí, například některé koncerty Pražského jara. Živě se nabídnou čtyři koncerty, ostatní se budou přenášet na web či do televize. Do pilotního projektu byl zařazen zahajovací koncert 12. května, jeho repríza o den později, Debut Pražského jara 26. května a závěrečný koncert 3. června.

„Výběr nebyl jednoduchý. Samozřejmě jsme si přáli, abychom mohli nabídnout dva tradiční zahajovací koncerty, tedy Smetanovu Mou vlast. Přáli jsme si také, aby to byl závěrečný koncert, na němž vystoupí Česká filharmonie, protože s kolegy z ní jsme vyvíjeli technologii, jak v těch velmi přísných podmínkách koncerty realizovat,“ uvedl ředitel festivalu Pražské jaro Roman Bělor. Na čtvrtém koncertě vystoupí orchestr Českého rozhlasu, s nímž bude na Pražském jaru debutovat dirigent František Macek.

Koncerty budou mít omezenou kapacitu, účastníci musí mít respirátory. Všichni diváci musí povinně absolvovat PCR test ve smluvních laboratořích Pražského jara, aby došlo ke spárování jejich vstupenky s výsledkem testu. Testování čeká i účinkující nebo technický personál. Systém by tak měl sloužit jako návod.

„Budeme se snažit udělat nějakou zpětnou vazbu ze všech čtyř koncertů. Poslední koncert, který je de facto po třech nedělích než ten zahajovací, může proběhnout v jiných podmínkách,“ sdělil Bělor.

Národní technické muzeum otevře ve středu

Národní technické muzeum bude otevírat až 5. května, chystá ale novinky – v dopravní hale bude nově k viděné nákladní automobil Tatra Puma, nejslavnější vůz dakarského závodu. Během pandemie připravilo stramované programy, jednomu z nejnavštěvovanějších muzeí v Česku však návštěvníci chybí.

„Národní technické muzeum bylo v roce 2019 z jedné třetiny finančních prostředků samostatné, to znamená, že jsme vydělali zhruba 36 milionů korun, a to je částka, která nám samozřejmě chybí,“ sdělil ředitel muzea Karel Ksandr s tím, že část této částky zřizovatel Ministerstvo kultury pokrylo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Místopředsedy ODS se stali Haas, Drobil, Červíček a Vondra

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračoval kongres ODS. Ten rozhodl mimo jiné o tom, že místa čtyř řadových místopředsedů obsadí poslanec Karel Haas, exministr životního prostředí Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra.
06:08Aktualizovánopřed 59 mminutami

Prezident se zachoval jako slon v porcelánu, prohlásil Macinka. Pavel kritiku odmítl

Prezident Petr Pavel nekonzultoval s vládou nabídku letounů pro Ukrajinu, reagoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Otázkách Václava Moravce na zprávu, že Pavel měl při návštěvě Kyjeva říct, že Česko může v krátké době dodat několik středních bojových letadel. Podle Macinky se zachoval „jako slon v porcelánu“. Prezident odmítl kritiku, podle něj ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což označil za příležitost pro českého výrobce. Šéf sněmovny Tomio Okamura (SPD) také podotknul, že prezidentovo vyjádření upravila ukrajinská média a později převzala ta česká.
14:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lídr musí mít tah na branku a neohlížet se, zdůraznil nový předseda ODS Kupka

Nově zvolený předseda ODS Martin Kupka v Interview ČT24 hovořil o změnách ve straně, její budoucnosti a své roli jako lídra. „ODS musí lidem nabízet praktická a kompetentní řešení pro jejich každodenní život,“ uvedl. Moderátor Daniel Takáč se zeptal, zda se Kupka cítí být lídrem a neobává se třeba nového hnutí hejtmana jihočeského kraje Martina Kuby. „Lídr nemá obavy. Má tah na branku a snahu vytáhnout stranu co nejvýš. Nemůže se pořád ohlížet, to by byl slabý lídr,“ reagoval.
před 4 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami

SPD a Motoristé nebudou hlasovat pro vydání Babiše a Okamury ke stíhání

SPD a Motoristé nebudou ve sněmovně hlasovat pro vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy dolní komory Tomia Okamury (SPD) k trestnímu stíhání. V diskusním pořadu televize Prima to v neděli řekli Okamura a ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Babiš již dříve prohlásil, že se ke stíhání v kauze Čapí hnízdo vydat nenechá. Ministr průmysl Karel Havlíček (ANO) s tím souhlasí. Případ je podle něj zpolitizovaný a projednává se příliš dlouho.
před 5 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 8 hhodinami

Policisté chtějí větší přísnost vůči agresivitě za volantem

Policie chce přísněji zakročit proti úmyslné agresivitě řidičů na silnicích. Přibývá totiž nehod, za kterými stojí bezohledné chování lidí za volantem. Počet nehod kvůli agresivní jízdě se zvýšil z 1971 v roce 2023 na 2667 o rok později a 2984 loni. V drtivé většině případů šlo o přestupky. Ujíždění před hlídkou, vybržďování nebo třeba extrémní překračování rychlosti v obci by ale nově mohlo být trestným činem. Na změně zákona už se pracuje a hotová má být ještě letos. Kromě přísnějších trestů by mohlo dojít také k zabavení vozidla.
před 8 hhodinami

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 11 hhodinami
Načítání...