Kultura by mohla být od 1. srpna bez omezení. Ministerstvo zdravotnictví chce být přísnější

Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo plán pro rozvolňování kultury, ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) však návrh kritizuje. Připadá mu diskriminační oproti jiným odvětvím. Podmiňuje třeba vyšší účast diváků na kulturních akcích absolvováním PCR testu nebo procentuální proočkovaností populace. Od pondělí v Česku v sedmi krajích včetně Prahy otevírají muzea, galerie či památky.

„To, co jsme dostali, je pro mě naprosto nepřijatelné,“ řekl Zaorálek. Dosáhnout včas epidemické situace vyžadované návrhem je podle něj nerealistické. „Jsou země, které takovýchto čísel zdaleka nedosahují, a přesto uvolňují,“ konstatoval.

Realitu v kulturní oblasti neodráží návrh ani podle pořadatelů akcí, míní. V řadě případů by umožnil příliš malé publikum, takže by bylo prodělečné akce organizovat, řekl Zaorálek. Ministerstvo zdravotnictví přitom od pořadatelů má informace, v jakých mantinelech mají kulturní akce smysl. „Je to ale jako mluvení do dubu,“ prohlásil.

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) po jednání vlády novinářům řekl, že rozhovory obou ministerstev budou pokračovat ve středu. „Jsem optimista, že v kontextu dalších resortů, kde řešíme podobné záležitosti, že řešitelného konsensu dosáhneme,“ uvedl. Zda se budou používat antigenní či PCR testy, je podle Arenbergera také na úrovni diskuse.

Podle vedoucího Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) Petra Smejkala by PCR testy byly pouze volitelnou nadstavbou. „Bylo by naprosto v pořádku, pokud by pořadatel akceptoval pouze antigenní testy, ale pak by musel být počet diváků v daném prostoru nižší,“ uvedl Smejkal.

Alternativou jakéhokoliv testu by bylo také potvrzení o očkování nebo o prodělání covidu-19. „Chápeme, že hromadné akce jsou omezené už dlouhou dobu, nicméně epidemiologicky patří k těm nejrizikovějším, a proto je třeba nastavit podmínky pro jejich obnovení pečlivě,“ dodal.

Zaorálek varuje, že kultura bude jen pro bohaté

Kabinet zhruba před dvěma týdny představil šest takzvaných balíčků pro uvolňování koronavirových pravidel. Řídí se počtem případů covidu-19 na 100 tisíc obyvatel. V případě kultury se s nimi počítá také, podle Zaorálka ale umožní kultuře fungovat prakticky až na podzim. Například ve Francii či Rakousku dávají pravidla daleko větší šance pro pořádání akcí. „Nevím, proč u nás by měly být poměry o tolik tvrdší,“ řekl.

U kulturních akcí navíc návrh nepočítá s antigenními testy, ale pouze s přesnějšími, avšak dražšími PCR testy. „Je nefér, aby jediná kultura měla za podmínku PCR testy,“ míní. Kultura by tak mohla být dostupná jen pro bohaté, případně starší lidi s dokončeným očkováním. „Tohle mi připadá jednoznačně vůči kultuře diskriminační,“ uvedl Zaorálek.

Konečný model by se měl přiblížit spíš tomu, jaký původně navrhlo ministerstvo kultury, zdůraznil Zaorálek. Podrobnosti z návrhů obou resortů nespecifikoval. „Do čtvrtka máme možnost dojednat model, který bude fér,“ uvedl. Varoval také před dodatečnými náklady státu, na kompenzacích v kultuře by podle něj musel vyplatit zhruba 1,5 miliardy korun navíc.

Návrh ministerstva kultury počítá s aplikací

Návrh ministerstva kultury vychází ze zmíněných vládních balíčků, počítá také s maximální kapacitou diváků ke každému datu zvláště pro akce venku a v interiéru, přičemž operuje s tím, že každý účastník by byl kontrolován pomocí aplikace pracovně označené covid pass, která by ověřovala ukončené očkování, prodělané onemocnění, nebo negativní test, což by měl aktuálně být antigenní test s platností 72 hodin.

Za těchto podmínek ministerstvo kultury navrhuje od 17. května umožnit za incidence 100 nakažených na 100 tisíc obyvatel za týden účast 1000 lidí na venkovní akci, 500 lidí na akci uvnitř. Přibližně od poloviny června by se pak mohly počty za incidence 75 na sto tisíc zdvojnásobit, od 1. července, pokud by incidence byla 50, by venku mohlo být až 5000 lidí, uvnitř 2000 a od 1. srpna obě možnosti bez omezení počtu účastníků.

Do 1. července by areál či prostor musel být rozdělen na dva sektory, od 1. července už nikoli. Do konce června se počítá venku i uvnitř s ochranou dýchacích cest, v červenci už jen uvnitř, v srpnu ani tam už ne. Od 1. července by také mělo přestat platit omezení kapacity pro muzea, galerie a památky.

Ministerstvo zdravotnictví chce proočkovanost a PCR testy

Návrh ministerstva zdravotnictví, který ministerstvo kultury dostalo v neděli, odvíjí povolení akcí venku i vevnitř od procenta proočkovanosti – v květnu chce 20 procent, v červnu 30 procent, v červenci 40 procent, v srpnu 60 procent a v září 70 procent. Kapacitu akcí také podmiňuje absolvováním PCR testů, respektive pokud účastníci absolvují tento náročnější test, může být kapacita vyšší.

V květnu například s PCR testy by mohlo venku na akci být maximálně 500 osob na jeden sektor při rozdělení prostoru na dva sektory, s antigenním testem jen 200 osob a při samotestování jen 100 osob. Na kulturní akce uvnitř by v květnu s PCR testem mohlo jít jen 200 lidí, s antigenním testem od zdravotníka 40 lidí a se samotestem 20 lidí. Až do konce září stále návrh počítá s nutností účastníků mít ochranu dýchacích cest.

Od pondělí se někde otevřely muzea či galerie

Od pondělí mohou každopádně lidé vstoupit do muzeí, galerií a památek. Po několikaměsíční přestávce znovu otevírají zatím v sedmi krajích včetně Prahy. Dále jsou ale zakázané třeba skupinové prohlídky a povinné jsou rozestupy, respirátory nebo nanoroušky.

Začínají se také pořádat pilotní projekty, které mají otestovat možnosti pořádání větších kulturních akcí, například některé koncerty Pražského jara. Živě se nabídnou čtyři koncerty, ostatní se budou přenášet na web či do televize. Do pilotního projektu byl zařazen zahajovací koncert 12. května, jeho repríza o den později, Debut Pražského jara 26. května a závěrečný koncert 3. června.

„Výběr nebyl jednoduchý. Samozřejmě jsme si přáli, abychom mohli nabídnout dva tradiční zahajovací koncerty, tedy Smetanovu Mou vlast. Přáli jsme si také, aby to byl závěrečný koncert, na němž vystoupí Česká filharmonie, protože s kolegy z ní jsme vyvíjeli technologii, jak v těch velmi přísných podmínkách koncerty realizovat,“ uvedl ředitel festivalu Pražské jaro Roman Bělor. Na čtvrtém koncertě vystoupí orchestr Českého rozhlasu, s nímž bude na Pražském jaru debutovat dirigent František Macek.

Koncerty budou mít omezenou kapacitu, účastníci musí mít respirátory. Všichni diváci musí povinně absolvovat PCR test ve smluvních laboratořích Pražského jara, aby došlo ke spárování jejich vstupenky s výsledkem testu. Testování čeká i účinkující nebo technický personál. Systém by tak měl sloužit jako návod.

„Budeme se snažit udělat nějakou zpětnou vazbu ze všech čtyř koncertů. Poslední koncert, který je de facto po třech nedělích než ten zahajovací, může proběhnout v jiných podmínkách,“ sdělil Bělor.

Národní technické muzeum otevře ve středu

Národní technické muzeum bude otevírat až 5. května, chystá ale novinky – v dopravní hale bude nově k viděné nákladní automobil Tatra Puma, nejslavnější vůz dakarského závodu. Během pandemie připravilo stramované programy, jednomu z nejnavštěvovanějších muzeí v Česku však návštěvníci chybí.

„Národní technické muzeum bylo v roce 2019 z jedné třetiny finančních prostředků samostatné, to znamená, že jsme vydělali zhruba 36 milionů korun, a to je částka, která nám samozřejmě chybí,“ sdělil ředitel muzea Karel Ksandr s tím, že část této částky zřizovatel Ministerstvo kultury pokrylo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoHosté Událostí, komentářů probrali klíčová témata říjnových voleb

Za měsíc čekají voličky a voliče v Česku komunální a senátní volby. Právě ty komunální jsou nejvíce spojené s každodenním životem voličů – rozhoduje se v nich o dopravě, bydlení, školách, veřejném prostoru nebo například dostupnosti služeb. To, podle čeho lidé svůj hlas odevzdávají, se ale výrazně liší podle velikosti obce. O předvolebních tématech diskutovali v Událostech, komentářích předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO), místopředseda sněmovny Jiří Barták (Motoristé), člen sněmovního mandátového a imunitního výboru Radek Koten (SPD), místopředseda poslaneckého klubu ODS Jiří Havránek, předsedkyně klubu STAN Michaela Šebelová a předseda výboru pro vědu, vzdělávání, mládež a sport Matěj Ondřej Havel (TOP 09). Diskusí provázela Tereza Řezníčková.
před 32 mminutami

Po chladnějším čtvrtku a pátku se na víkend oteplí

Po postupující studené frontě bude v Česku ve čtvrtek a pátek chladněji než v předchozích dnech, maximální teploty přes den se budou většinou pohybovat mezi 16 až 21 stupni Celsia. Na víkend se pak oteplí ke 24 stupňům Celsia. Déšť očekávají meteorologové v pátek hlavně na jihovýchodě Česka. Vyplývá to z týdenní předpovědi počasí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 51 mminutami

VideoKomise musí mít peníze pod kontrolou, říká Jourová k pozastavení dotací Agrofertu

Evropská komise (EK) v pondělí oznámila, že se podle ní premiér Andrej Babiš (ANO) nachází v potenciálním střetu zájmů. Bývalá místopředsedkyně Evropské komise a dnes zahraničně politická poradkyně prezidenta Petra Pavla Věra Jourová míní, že slabý moment svěřenského fondu, do něhož Babiš svěřil akcie holdingu Agrofert, je v otázce budoucnosti. „Komise se dívá na to, co se stane s těmi penězi v momentu, kdy přejdou do rukou dětí pana Babiše,“ uvedla v Interview ČT24. Dodala, že Komise má povinnost ty peníze hlídat a „mít opravdu dobře pod kontrolou, co se s nimi děje“. Podotkla, že by jako právnička souhlasila s tím, že to střet zájmů je, protože premiér „nerozptýlil pochybnosti, že není“. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Sněmovna odmítla senátní úpravy EET, například vynětí bezhotovostních plateb

Sněmovna ve středu přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů. Evidence se také podle Senátu neměla vztahovat ani na bezhotovostní převody nebo prodej zemědělských produktů přímo od farmářů. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s návrhy Senátu nesouhlasila. Podle ní by úpravy snížily účinnost systému.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Sněmovna přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona

Sněmovna ve středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona, která především zavádí centralizovanou soustavu státních stavebních úřadů. Senát ji zamítl v srpnu. Podle kritiků z řad senátorů či opozičních poslanců návrh nahrává developerům, je prokorupční a jde proti veřejným zájmům i obcím. Mnozí z nich označili předlohu za paskvil. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident republiky Petr Pavel.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Policisté simulovali kontroly na hranici se Slovenskem. Do akce vyrazily stovky lidí

Bezpečnostní složky ve středu na česko-slovenské hranici nacvičovaly pro případ, že by vláda rozhodla o znovuzavedení hraničních kontrol. Do 24hodinového cvičení se zapojilo přibližně 750 policistů, celníků a příslušníků aktivních záloh, kteří prověřovali postupy na 27 bývalých přechodech i mimo ně. V Hodoníně policisté simulovali zadržení migrantů, kteří se pokoušeli překročit hranici přes řeku, nebo je převážel řidič v dodávce. Do akce se zapojily drony, vrtulník i čtyřkolky a policisté kontrolovali také takzvanou zelenou hranici a mezinárodní vlaky. Cvičení pokrývá celou hranici se Slovenskem a vychází ze zkušeností s kontrolami z krizových let 2015, 2022 a 2023. Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) má ověřování přímo v terénu odhalit případné nedostatky v krizových plánech dříve, než by na zavedení kontrol skutečně došlo.
před 11 hhodinami

VideoDistributoři elektřiny investují do rozvodných sítí rekordní částky

Do rozvodných sítí mají letos přijít rekordní investice v desítkách miliard korun. Kromě zajištění stabilních dodávek elektřiny jde i o investice do nového vedení, trafostanic a rozvoden. Peníze jdou i do digitalizace soustavy. Města se rozrůstají a zvyšuje se proto i počet odběrných míst. V některých lokalitách už teď může být problém nové zdroje do sítě připojit. Typicky jde třeba o jižní Moravu, ale i o některé lokality ve středních Čechách. Distributoři ročně na vedení vysokého napětí provedou zhruba patnáct tisíc plánovaných zásahů. Téměř polovina z nich však probíhá přímo pod napětím a zákazníkům se tak dodávky nepřeruší.
před 12 hhodinami

VideoZásoby malé, poptávka velká. Ropa zdražuje a Unie zvažuje dotace pro rafinerie

Nafta prudce zdražuje – její zásoby v Evropě jsou podle petrolejářů malé a poptávka zůstává naopak velká. Významně k tomu přispívají i vysoké ceny ropy. Barel ropy Brent po více než dvou měsících vystoupal nad sto dolarů a vzhledem k eskalaci konfliktu v Perském zálivu může dále růst. Zatímco situace s benzinem zůstává vzhledem k nižší poptávce klidnější, cena nafty se v Česku blíží padesáti korunám. Vláda se prozatím rozhodla, že zastropování cen pohonných hmot znovu nezavede. Podle ní je nutné situaci řešit na celoevropské úrovni. Drahé suroviny tak opět otevřely téma strategické ropné infrastruktury. Unie totiž v posledních letech dávala přednost dovozu paliv před jejich výrobou a rafinerií tak v EU výrazně ubylo. Zmiňují se proto možné dotační tituly, které by měly některé moderní rafinerie pomoci udržet.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.