Povinné testování by se mělo rozšířit i na malé podniky a úřady, uvedl Havlíček

Povinné testování zaměstnanců by mělo platit i pro malé podniky do 50 pracovníků a malé úřady, klíčové bude fungování testování v následujících dnech, uvedl v Otázkách Václava Moravce ministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Začít by mohlo od přespříštího týdne.

Video Otázky Václava Moravce
video

Povinné testování by se mělo rozšířit i na malé podniky a úřady, uvedl Havlíček

„Naší ambicí je, aby se všichni zaměstnanci v České republice testovali na týdenní bázi. Pokud vše půjde dobře, a v tom příštím týdnu to bude hodně zatěžkávací zkouška, protože pojedeme (v testování) tři segmenty, tedy střední firmy, velké firmy a státní zaměstnance, tak poté jsme připraveni udělat ho i pro firmy malé, ty do 50 zaměstnanců a malé úřady. Jinými slovy 4,3 milionu lidí by se testovalo na týdenní bázi,“ zdůraznil Havlíček. 

Uvedl zároveň, že zatím nepočítá s větším příspěvkem na testování než dosud. Aktuálně stát v případě samotestování prostřednictvím schválených sad přispívá přes úlevy na zdravotním pojištění šedesát korun na test, což je podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy asi čtyřicet procent současné ceny.

Firmy si v minulých dnech na růst cen testovacích sad už stěžovaly a jejich zdražení připustil i Havlíček. Podle něho se však v momentě, kdy budou do Česka přicházet v následujících dnech miliony kusů testů, jak očekává, jejich cena sníží. Dodal, že kdyby se například příspěvek navýšil na devadesát korun, pak by to vedlo pouze ke zvýšení zisku těm, kteří testy do Česka dovážejí. V příštím týdnu by do Česka mělo podle Havlíčka tak přijít dalších patnáct milionů testů.

Havlíček také připustil, že testování by mohlo probíhat i delší dobu než jen několik týdnů. Konkrétně minimálně do května, případně až do prázdnin. 

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula zdůraznil, že celý systém testování má stále několik nedostatků a vad. Vyřešit by se tak například měl vztah k pracovní době. „Protože někde se stává i to, že někteří říkají ,udělejte si to (testování) po pracovní době‘. Nebo se začíná třeba vyhrožovat ,když nebudeš testovat, vyhodíme tě z práce‘ a podobně,“ přiblížil.

„Zatím jsme nezaregistrovali problém, že by byly nějaké extrémní fronty, protože třeba velcí zaměstnavatelé jako Škodovka nebo Ocelárny Třinec, ti si to dokázali rozložit do jednotlivých dnů a zvládali to dobře,“ reagoval Havlíček. Dodal ale, že pokud tam nějaký problém bude, tak se vyřeší. „Od toho je tripartita,“ zdůraznil.

Středula doplnil, že už v této záležitosti poslala ČMKOS dotaz na ministerstvo práce a sociálních věcí. „Aby se tomu věnovali, protože vzniká opravdu nebezpečný výkladový problém,“ uvedl.

Havlíček v diskusi také slíbil, že vláda bude v příštích dnech a týdnech vyhlašovat přijatá opatření s předstihem alespoň 24 hodin před jejich platností. Připustil, že vláda v této souvislosti udělala v minulých dnech chyby.

Povinné testování alespoň jednou týdně musely tento týden zahájit firmy. Velké nad 250 zaměstnanců měly s testováním začít ve středu, dokončit ho musejí do 12. března. Od pátku měly s testování začít i střední podniky, které mají od 50 do 249 pracovníků.

Od 10. března pak začne povinné testování i pro veřejný sektor, a to pro úřady s 50 a více pracovníky. V současnosti podle ministra je povinné testování pro přibližně tři miliony pracovníků. 

Povinné testování se netýká lidí pracujících z domova a těch, kteří v posledních třech měsících prodělali nemoc covid-19. Nemusejí se mu podrobit ani lidé, kteří mají potvrzení o očkování nebo v posledních pěti dnech absolvovali PCR nebo antigenní test a mají o tom doklad.

Rozvolňovat se po 21. březnu nebude, míní Prouza

Žádné rozvolňování opatření kvůli covidu po 21. březnu, do kterého vláda současná omezení nastavila, Prouza neočekává. „Nedělejme si iluzi, že za tři týdny (od zpřísnění opatření) se něco změní. To bude trvat výrazně déle. Nepochopil jsem pana minitra (Jana) Blatného, který začal slibovat nějaké rozvolnění 21. března,  bavíme se někdy o průběhu dubna nejdříve,“ uvedl v OVM Prouza.  

Podle něho tak minimálně ještě i pro část dubna budou platit víceméně stejná omezení jako dosud. „Počet lidí v nemocnicích ukazuje něco, co se dělo před třemi týdny a my se musíme dívat na počty nově nakažených, ty ale díky testování ve firmách a úřadech půjdou nahoru minimálně týden až dva. A musíme se bavit také o tom, jaká je pozitivita testů. Máme tady padesát procent PCR testů. Pokud chceme mít jistotu, že je viru v populaci málo, tak všichni epidemiologové říkají, že musí být mezi pěti až deseti procenty,“ uvedl s tím, že i testování ve firmách musí běžet nejprve delší dobu, tedy v řádu týdnů.

Jeho svaz chce tak vládě předložit návrh na postupné rozvolňování ve dvoutýdenních cyklech.

Stejný názor má i Středula. „Situace se nedá předvídat, že by měla být radikálně lepší, to by musela být hodně dramatická opatření a třeba využití Velikonoc právě k tomu, abychom tam měli nějaký čas, kdy dojde k přerušení vazeb,“ uvedl s tím, že ČMKOS opět navrhl tyto svátky doplnit o další volné dny, podobně jako už navrhoval na podzim nebo v období kolem Vánoc. Rozhodnutí je ale na vládě, dodal.

Podle Prouzy takové kroky ale měly větší smysl na podzim, teď už o tom přesvědčen není. „Pokud bude fungovat testování ve firmách, tak se z pohledu epidemiologů firmy stávají výrazně bezpečnějším prostředím, než když nechávám promíchat rodiny několik dní doma,“ vysvětlil. Podobně to vidí i Havlíček. Do Velikonoc bude ve firmách už celkově podle něho čtyřikrát protestováno. 

„V zásadě můžeme říci, že co zaměstnanec, to bude testován. A pak je otázka, k čemu by nám bylo to, že by šli domů, protože když je týden nebudeme testovat a stanou se pozitivní, oni v té chvíli nebudou sedět doma, ale chodit třeba po obci a budou dále vir roznášet,“ dodal.

Firmy dostanou na kompenzacích tolik, co loni, uvedl Havlíček

Prouza připomněl, že je také potřeba dořešit systém firemních kompenzací. „My jsme si spočítali, že padesát šest procent firem dostalo loni méně než jednu třetinu nákladů a deset procent firem vůbec nic,“ přiblížil s tím, že podniky potřebují především mít garanci, že systém bude fungovat dlouhodobě, podobně jako testování. „Nebavíme se o programu na měsíc nebo na dva. A musíme slyšet, co vláda udělá s firmami, které v roce 2020 propadly sítem a nedostaly vůbec nic,“ zdůraznil.

Havlíček uvedl, že firmy mohou počítat přibližně se stejnou výší podpor jako v loňském roce. „Kdy jsme do podniků dali 210 miliard a přibližně polovina šla přímou podporou a polovina nepřímou a totéž se plánuje nyní, tedy je to plus minus miliarda za den. Ale znova říkám, je v tom i nepřímá podpora, to znamená odpuštění daní, odklady, případně záruční schémata,“ upřesnil Havlíček.

Doplnil také, že co se týká aktuálních podpor, v zásadě podniky v této době na nic čekat nemusí. „Antivirus jede stále dále jako jeden pilíř (podpory). Druhý pilíř je kompenzační bonus, který jsme zdvojnásobili, a to z 500 korun na tisíc denně, tedy je to třicet tisíc korun měsíčně pro živnostníka, ten pokračuje rovněž dál. A nyní doděláváme ještě dva programy,“ konkretizoval.

Jeden z nich bude navazovat na Covid – uzavřené provozovny a podle Havlíčka bude spuštěn až doběhne stávající. „A čtvrtý, to je ten záchytný, my mu říkáme program Covid – nepokryté náklady, který jsme si do značné míry vyjednávali v posledních týdnech, a ten bude rovněž zpětně a bude tak, že bude pokrývat část nákladů, respektive část ztráty. A tam se blížíme do finále,“ uvedl Havlíček s tím, že návrhy chce v pondělí předložit vládě.

Doplnil však, že se stále vedou jednání, zda pro vstup do tohoto kompenzačního programu bude rozhodující pokles tržeb větší než čtyřicet nebo padesát procent. Každopádně by pro porovnání tohoto propadu mělo jít o srovnání prvního kvartálu 2021 vůči kvartálu 2019, zdůraznil Prouza. „Ale větší díra je v tom, že evropská pravidla umožňují kompenzovat až sedmdesát procent fixních nákladů klasickým firmám a až devadesát procent fixních nákladů nejmenším firmičkám. A tady se zatím bavíme o šedesáti procentech v lepším případě a nevidím důvod, proč mají mít české firmy horší podmínky než jinde v Evropě,“ zdůraznil.

Podle Havlíčka je ale důvod jasný. „Protože na to prostě nebudeme mít. My dnes dáváme na mzdy, tedy na Antivirus, kompenzační bonus, který nás bude stát deset miliard korun měsíčně, přičemž OSVČ už dostaly skoro osmdesát miliard. A jestli dnes říkáme, protože tyhle programy se netýkají pouze uzavřených provozoven nebo jejich dodavatelů, ale týkají se úplně všech firem v Česku, tak jestliže bychom v tuto chvíli začali takto masivně kompenzovat všem, kteří mají propad meziroční 'jenom' třicet procent, tak tam dostáváme skoro všechny firmy a neufinancujeme to,“ uvedl.

Zároveň ale dodal, že ani tak firmy nebudou tratné, protože kompenzace jim zajištuje od března pandemický zákon. Pokud tak například firma bude mít škodu milion, půl z ní dostane v rámci kompenzačních programů a zbývajících nepokrytých půl milionu korun si bude moci nárokovat v rámci pandemického zákona, doplnil Havlíček.