Výsadkový prapor v Chrudimi se přeměnil na pluk. Armáda reaguje na změnu bezpečnostní situace

Česká armáda ve čtvrtek uskutečnila plánovanou přeměnu 43. výsadkového praporu v Chrudimi na pluk. Jednotka, která je určena pro výsadkové operace, akce v týlu nepřítele či na evakuaci civilistů, bude mít do roku 2026 nové schopnosti. Rozroste se také početně a získá nové vybavení. Elitní útvar má být během několika desítek hodin schopný zasahovat kdekoli na světě. Vojsko už dříve krok prezentovalo jako reakci na změnu bezpečnostní situace s tím, že ji ilustruje třeba obsazení Krymu Ruskem.

Video Události
video

Události: Výsadkový prapor v Chrudimi se přeměnil na pluk

Vznik pluku armáda veřejnosti oznámila v roce 2018 v reakci na změnu bezpečnostní situace. Rusko postavilo NATO před nutnost vybudovat jednotky, které budou schopné rychlé reakce. Ideální k tomu jsou právě výsadkáři, tedy jednotka lehkého typu. V české armádě vznikající pluk doplní už existující dvě brigády lehkého a těžkého typu.

„Dlouhodobě je spolupráce výsadkového praporu orientovaná na spolupráci s americkou, britskou a polskou armádou. Pochopitelně i pluk v tom bude pokračovat,“ uvedl náčelník Generálního štábu Armády České republiky Aleš Opata. 

Přípravu přeměny praporu na pluk měl na starosti dosavadní velitel výsadkového praporu Ivo Zelinka. Šlo například o výstavbu ubytovacích zón i přípravu projektů do budoucna, kdy jednotka dostane nové zbraně i techniku. Rozrůst se mají i chrudimská kasárna. Zelinka uvedl, že i navzdory koronavirové epidemii nemohli výsadkáři rezignovat na výcvik.

Novým velitelem bude Dziak

Pluku od 1. října 2020 velí plukovník Róbert Dziak, zkušený voják, který má za sebou zahraniční operace i nasazení na zahraničních vojenských pracovištích. Poslední měsíce na generálním štábu připravoval právě rozvoj výsadkového vojska. Zelinka mu bude dělat zástupce.

Počátečních operačních schopností by měl pluk dosáhnout až od začátku ledna. Podle Zelinky se ale nad očekávání dobře dařil v uplynulých měsících nábor a této mety tak dosáhl počínaje 1. říjnem. Plně funkční by měl být nejpozději k 1. lednu 2026. V té době by měl mít k dispozici nejen dostatek lidí i nové techniky, ale dosáhne i všech plánovaných schopností. 

Počet vojáků se zdvojnásobí

Podle mluvčí generálního štábu Magdaleny Dvořákové budou výsadkáři schopni plnit vzdušné a výsadkové operace, operace v týlu nepřítele, zachraňovat sestřelené letecké posádky, vést boj na zdrženou, přepadové operace či evakuovat civilisty.

Oproti současnému praporu by měl mít pluk dvojnásobný počet vojáků. Přesná čísla sice armáda nezveřejnila, ale mluví se o 1500 příslušnících. Zelinka uvedl, že pluk bude mít v následujících měsících za úkol především stmelit nově vzniklé či přebudované jednotky. Od začátku roku začne cvičit nové schopnosti.

„Řekl bych, že osmdesát procent míst je určeno pro nováčky z civilu, ty si dokážeme vycvičit a ti mají opravdu zájem u nás sloužit,“ řekl během slavnostního nástupu nového pluku Dziak.

Větší prestiž města

Podle starosty Chrudimi Františka Pilného (ANO) posílí vznik pluku pocit vlastenectví a prestiž města. Bude i ekonomickým přínosem. Městu má přinést například vyšší příjmy z rozpočtového určení daní.

Armáda také postaví ve svém areálu sportovní halu, kterou budou moci zčásti využívat obyvatelé a mohla by sloužit pro mezinárodní zápasy ve futsalu, volejbalu a dalších míčových sportech. Někteří vojáci by se rovněž mohli stát dobrovolnými hasiči, techniku by pořídila armáda.

Rozšíření jednotky má i negativní dopady, výrazně narostly například ceny bytů a pronájmů. „Sehnat dnes byt v Pardubicích je jednodušší a levnější než v Chrudimi,“ řekl Pilný. Město proto chce podpořit bytovou výstavbu, například v lokalitě Na Skřivánku. Radnice na vyšší počet dětí připraví i školy a školky. Nutné bude také zajistit dostatek zdravotníků.