Roušky téměř končí. Snad po nich lidé zase sáhnou, až dostanou rýmu, doufají politici i rektor Zima

Nahrávám video

Roušky již ve většině Česka nejsou povinné. Pražané si je ještě musí nasazovat v metru, lidé v Moravskoslezském kraji a zejména na Karvinsku a Frýdecko-Místecku ještě častěji. Podle dvou politicky činných lékařů – senátora Jana Žaloudíka (za ČSSD) a poslance Vlastimila Válka (TOP 09) – a také rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy to však mohlo přijít i dříve. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) ale postup vlády hájí. O rouškách a koronavirové pandemii diskutovali politici a lékaři v Událostech, komentářích.

Imunolog Václav Hořejší uvedl v rozhovoru pro Reflex v souvislosti s koncem povinného nošení roušek v budovách či veřejné dopravě (kromě Moravskoslezského kraje a pražského metra), že by opatření prozatím ponechal. K tomu nevidí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch důvod.

„Tam, kde je lokální ohnisko nákazy, jsou roušky nadále povinné. Ale ve zbytku krajů, pokud máme takřka nulové záchyty nových případů, není asi úplně nutné mít plošné nošení roušek,“ uvedl. Současně apeloval, aby ten, kdo pociťuje příznaky respiračního onemocnění, roušku nasadil dobrovolně.

Lékaři-politici Jan Žaloudík a Vlastimil Válek si však naopak myslí, že konec roušek mohl přijít rychleji. „Myslím si, že jsme neudělali nic špatně v počátku, a potom jsme mohli dřív začít brzdit,“ zhodnotil průběhu opatření během pandemie covidu-19 senátor Žaloudík. Podle poslance Válka by nyní již ani na Karvinsku a Frýdecko-Místecku nemusela být povinnost chránit si ústa a nos v budovách či veřejné dopravě absolutní.

To, že se nějakou dobu roušky venku nosily automaticky, však ocenil. „Z roušky se stalo něco, co není ostuda, co není jenom ,chráním sebe'‘ ale především v případě jakéhokoli nachlazení, v případě infekční choroby, která se šíří kapénkovou cestou, ,chráním rouškou okolí‘. Člověk si teď důsledně uvědomil, jak často se choval sobecky, když měl rýmu, když měl kašel, chodil mezi lidi, lezl do autobusu a neměl roušku,“ míní Válek.

Lékař a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, který se již v dubnu připojil k výzvě k rychlému uvolnění restrikcí, vnímá povinnost roušek obdobně – jako ukázku, že nosit ji při respirační nemoci je normální. Ale na tom, že uvolnění opatření mohlo být rychlejší, trvá. K tomu, aby zůstaly restrikce zachovány po úvodních týdnech, nevidí důvod vzhledem k tomu, že covid-19 u většiny lidí probíhá bez vážnějších příznaků.

„Pamatuji si, jak před Velikonoci, když se otevřely hobbymarkety, byli tady lidé, kteří říkali, že budou tisíce lidí na ventilátorech a stovky mrtvých. Nenaplnilo se to,“ připomněl.

Zdůraznil přitom, že se nového typu koronaviru lidstvo již nezbaví. „Musíme se naučit žít s tím, že je tady nemoc, která se jmenuje covid-19. Pozitivem je, že věřím, že až přijdou plískanice na podzim a lidé budou mít rýmu, budou nosit roušky, budou se chovat ohleduplně, více lidí bude dbát na běžnou hygienu, jako je mytí rukou. Tím eliminujeme nejvíce rizika,“ poznamenal rektor Zima.

Potíž Karvinska

Pro ministra zdravotnictví ale koronavirová epizoda s 1. červencem a další vlnou rozvolnění ještě zdaleka neskončila. Zabývat se stále musí situací v části Moravskoslezského kraje, kde se nemoc rozšířila mezi horníky.

„Kdo za to může, je velmi těžké říci. Zkrátka ta nemoc je v této lokalitě. Jak přesně vzniklo ohnisko v OKD, je velmi těžké říci,“ poznamenal Adam Vojtěch.

Opoziční poslanec Vlastimil Válek je přitom situací na Karvinsku – kde při plošném testování zaměstnanců OKD začaly přicházet stovky pozitivních testů denně – rozčarován. „Doufal jsem, že po těch dvou měsících už nabrali experti a expertní komise tolik zkušeností, že něco takového budou umět včas zachytit a preventivními opatřeními zabránit podobnému šíření. Pevně doufám, že toto byla poslední taková epizoda,“ zdůraznil.

Adam Vojtěch v souvislosti s tím, jak se covid-19 rozšířil na Karvinsku, vyzval k osobní zodpovědnosti. „Každý se musí chovat tak, aby nemoc nepřenesl, pokud na sobě pozoruje příznaky respiračního onemocnění,“ zdůraznil.

O tom, že by takové výzvy měly velký účinek, však zapochyboval Jan Žaloudík. „Upozornil (ministr) na to, aby se začali chovat zodpovědně. Jistě také přestanou kouřit, přestanou jezdit rychle autem, nebudou zlobit po všech stránkách. Osvěta je nutná, apely jsou nutné a doufám, že se ještě jednou rozebereme, co nám způsobil virus a co jsme si způsobili sami,“ očekává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
před 24 mminutami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 28 mminutami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 1 hhodinou

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 2 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 7 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 8 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.