Stroj jako člověk. I adaptivní tempomaty umí vytvořit zbytečnou kolonu

I když je adaptivní tempomat dnes ještě u většiny aut docela drahou položkou příplatkové výbavy, časem by tomu tak být nemuselo, ostatně jednodušší systémy regulující rychlost jízdy se dostávají do standardní výbavy již nyní. Zatímco bezpečnost adaptivní tempomat nejspíše dokáže zvýšit, plynulost dopravy nikoli. Naznačil to experiment ČVUT, který ukázal, že když za sebou jede větší množství aut s puštěnými adaptivními tempomaty, každá změna tempa se postupně násobí.

Video Události
video

UDÁLOSTI: Výzkumníci zjišťovali, jak ovlivní plynulost dopravy, když se potká víc aut s adaptivním tempomatem

Adaptivní tempomat nelze ještě nazvat vysloveně běžným vybavením auta, většina řidičů ale asi má představu, na jakém principu funguje – přizpůsobuje rychlost auta okolnímu provozu a zajišťuje dodržení bezpečné vzdálenosti. „Vůbec nic nedělám, mám nohy úplně bokem. On si udržuje bezpečnou vzdálenost,“ charakterizoval majitel vozu vybaveného takovým zařízením Jaroslav Kysela. Podle vědců z ČVUT ale adaptivní tempomaty nejspíše nepomohou odbourat kolony.

Test chování většího množství aut s adaptivními tempomaty provedli výzkumníci na letišti Mnichovo Hradiště, které má dvouapůlkilometrovou betonovou ranvej. Jedenáct aut s aktivním adaptivním tempomatem vyrazilo za sebou na cestu od jednoho prahu dráhy ke druhému.

„Chtěli jsme vědět, jak se budou adaptivní tempomaty chovat ve skupině, což má dopad na plynulost provozu,“ podotkl Zdeněk Hurák z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT.

To, co se stalo, když první auto po cestě přibrzdilo, nazývají experti řetězovou nestabilitou. Řidič prvního vozu v koloně zpomalil podle instrukcí o deset kilometrů z 60 na 50 km/h. Jenomže místo toho každý vůz zpomalil o něco více než ten předchozí. Sedmé auto v pořadí místo na 50 km/h zbrzdilo na 36 km/h.

Není to něco, co by „si vymyslely“ stroje. Řetězová nestabilita je k vidění i tehdy, když řídí výhradně lidé – na dálnicích pak vznikají takzvané fantomové kolony, kdy se provoz zastaví bez zjevného důvodu. Test ČVUT ukázal, že automatika nakonec reaguje podobně jako lidé.

Otázka je, co se stane, až začnou počty aut s adaptivními tempomaty v reálném provozu růst. Možná nic, protože při použití adaptivního tempomatu odpadne bezdůvodné brzdění, které stojí na počátku oněch fantomových kolon.

Adaptivní tempomaty jsou dnes za docela výrazný příplatek, proto nelze hovořit o jejich velkém rozšíření. Totéž ovšem bylo možné ještě před několika lety říct o klasickém tempomatu, který pouze udržuje zadanou rychlost, a přitom dnes je více než v polovině prodaných ojetin. Od roku 2022 potom má být podle rozhodnutí EU standardní výbavou nových aut zařízení inteligentní regulace rychlosti (ISA) – tedy vypínatelný omezovač, který podle dopravních značek sám nastaví rychlostní limit.