Společnosti jako Google, Facebook, ale také Uber či Airbnb by měly začít platit daně i v Česku. Vláda pro ně v pondělí jednomyslně schválila sedmiprocentní digitální daň. Její zavedení má do státního rozpočtu podle odhadů ministerstva financí přinést pět miliard korun ročně. Návrh zákona o digitální dani nyní poputuje k projednání do parlamentu.
Kabinet schválil daň pro velké internetové firmy. Má činit sedm procent
Události: Digitální daň (zdroj: ČT24)
Daň by podle návrhu ministerstva financí měly v Česku odvádět internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (to je více než 19 miliard korun) a zároveň s ročním obratem za uskutečněné zdanitelné služby na území Česka přesahujícím 100 milionů korun (původně navrženo 50 milionů). Stát tak cílí na hlavní globální hráče, jako jako jsou Google, Facebook, Amazon či Apple.
Vláda zároveň schválila další kritérium, podle kterého digitální dani nebudou podléhat společnosti, pro které je poskytování digitální služeb okrajovou činností. Rozhodující bude podle úřadu podíl inkasa ze zdanitelných služeb na celkových výnosech v Evropě. Z působnosti zákona budou vyloučeny podniky, u kterých tento podíl činí nejvýše deset procent.
„Na základě připomínek ze strany odborné veřejnosti jsme se rozhodli vyloučit z návrhu zákona ty společnosti, u kterých je tak poskytování zdanitelných služeb pouze zlomkem jejich celkové činnosti. Dani tak nebudou podléhat například automobilky, které umisťují placenou reklamu na chytré obrazovky v autech,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Zároveň ale tyto společnosti budou mít oznamovací povinnost.
Zákon s dočasnou platností
Zákon by mohl začít platit během příštího roku. Jeho použitelnost bude podle ministerstva financí časově omezená, posledním zdaňovací obdobím bude rok 2024. „Dáváme tím jasný signál, že jde o dočasné opatření, aby se zvýšil tlak na přijetí řešení na úrovni OECD nebo alespoň EU,“ řekla ministryně.
I když se má navrhovaná daň týkat tržeb internetových firem, nepůjde o daň ze zisku. „Základ daně budou tvořit tržby za služby poskytnuté během zdaňovacího období. Ale protože ne všechny tyto tržby budou za služby poskytnuté v Česku, bude do základu daně vstupovat jen jejich část vztahující se k českým uživatelům,“ uvedla již dříve Schillerová (za ANO). Zdaňovacím obdobím by měl být kalendářní rok a daň by měla být placena v měsíčních zálohách.
K návrhu ministerstva financí má výhrady Komora daňových poradců, která jej považuje za problematický kvůli mezinárodním závazkům ČR ohledně dvojího zdanění zahraničních společností i kvůli tomu, že mezi platností a účinností zákona je navržen pouze jednoměsíční odstup.
Návrh zákona bude v parlamentu čelit opozičním výhradám. Předseda největší opoziční strany ODS Petr Fiala považuje sedmiprocentní zdanění za příliš vysoké, poukázal, že v některých jiných zemích je daň dvě nebo tři procenta. Piráti by preferovali zavedení digitální daně na evropské úrovni, aby se zahraniční firmy nemohly povinnosti vyhýbat díky sídlům v jiných státech.
České zastoupení Google už dříve nechtělo návrh komentovat, česká internetová jednička Seznam.cz jej uvítala.
Expert na daně z poradenské společnosti Moore Stephens Martin Tuček upozornil, že fungování zákona o digitální dani může být v praxi problematické. „Nadnárodní společnosti mohou rozporovat základ daně, který bude obtížně stanovitelný, a mohou dokonce odmítat tuto daň zaplatit, protože pro ně nebude dostatečně srozumitelná. Hrozí tedy, že hned od počátku účinnosti zákona nebude panovat shoda v tom, jak vidí daňový základ nadnárodní firmy a jak finanční úřad,“ uvedl.