Šaroch si asi nebyl jistý, že by kauza Čapí hnízdo skončila odsouzením, spekuluje mluvčí žalobců

Změnit názor a nepodat obžalobu je u státních zástupců možné, ale ne příliš časté. V tak sledované kauze, jako je dění kolem Čapího hnízda a stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho blízkých, je nutné, aby žalobce vysvětlil veřejnosti, proč by neměl případ skončit u soudu. Shodli se na tom mluvčí Unie státních zástupců Ondřej Šťastný a advokát Ondřej Múka v pořadu 90’ ČT24.

Video 90’ ČT24 - Kauza Čapí hnízdo – rozhodnutí státního zástupce
video

90′ ČT24: Státní zástupce zřejmě navrhl zastavit trestní stíhání premiéra

V pondělí se objevila zpráva, že žalobce Šaroch změnil názor v kauze Čapí hnízdo, městské státní zastupitelství nyní zjišťuje, zda je změna zákonná a důvodná. K zastavení trestního stíhání premiéra Andreje Babiše ani jeho blízkých zatím nedošlo; pondělní zpráva ale naznačuje, že pokud městské státní zastupitelství nerozhodne jinak, mohlo by se tak stát. Podrobnosti však nikdo nezveřejnil, o předpokládaném ukončení stíhání v pondělí informoval Deník N. 

Podle mluvčího Unie státních zástupců Šťastného není obvyklé, aby bylo ukončeno trestní stíhání v té fázi, v jaké byla kauza Čapí hnízdo až do pondělní události.

„Ten první velký přelom je zahájení  trestního stíhání, které je většinou následováno stížností obviněného. Když státní zástupce vyřizuje stížnost, musí do značné míry odkrýt karty, protože se musí vypořádat s námitkami,“ upřesnil Šťastný. V kauze premiéra a jeho blízkých podala návrh na zastavení trestního stíhání celá skupina obviněných.

„Když státní zástupce tuto stížnost zamítne, tak pokračuje vyšetřování. Pokud v nějakém bodě dojde státní zástupce k tomu, že je třeba zastavit stíhání, tak musí mít relativně silně vyargumentováno, co se stalo po zamítnutí stížnosti tak významného, aby nepodal obžalobu,“ vysvětlil celý proces mluvčí Unie státních zástupců Šťastný.

Právě ke zveřejnění alespoň části těchto argumentů vyzvalo Šarocha profesní sdružení státních zástupců. „Před lety nám média vytýkala, že jsme kabinetní justice, že státní zástupci dostatečně nevysvětlují. Důvěryhodnost justice se buduje transparentností, otevřeností a komunikací,“ podotkl mluvčí unie Šťastný.

Jak přesně Šaroch svou změnu názoru vysvětlí a kolik odhalí z vyšetřovacího spisu, je podle Šťastného jen na něm. „Alespoň něco by stručně zaznít mělo,“ dodal. 

K alespoň nějakému vysvětlení, proč změnil názor, vyzval Šarocha také advokát a člen Unie obhájců Ondřej Múka. „Mělo by to být komunikováno. Problém je, aby jeho rozhodnutí bylo spravedlivé, a druhá věc je, aby ho jako spravedlivé vnímala veřejnost. Je to výzva pro státní zastupitelství, aby i takto exponované kauzy dokázala komunikovat způsobem, který alespoň rozumnější část společnosti bude akceptovat,“ myslí si Múka.

Pokud chybí důkazy, státní zástupce požádá policii o doplnění

Šťastný odmítl, že by policie a státní zástupci posílali k soudu jakékoliv případy, i ty, u kterých nevěří v odsouzení. „Pokud v to nevěříte, máte řízení zastavit. Proto může pondělní zpráva ukazovat, že státní zástupce neměl dostatečně intenzivní víru v to, že by případ dopadl takzvaně odsouzením na vinu,“ řekl Šťastný.

Podle něj platí, že pokud se státní zástupce necítí dostatečně silný v kramflecích, tak přemýšlí, jak to udělat, aby se tak cítil. „Jdete po bodech vyšetřování a říkáte si: tady by to šlo doplnit, tady dodat listinné důkazy, tady toho vyslechnout… A kdyby tyto úkony dopadly, tak by důkazní situace byla silnější. To je ten moment, kdy spis vracíte policii k doplnění a dáváte jí pokyny. Pokud bude situace lepší, podá se obžaloba, když ne, stíhání se zastaví,“ objasnil mluvčí Unie státních zástupců Šťastný. 

Nejvyšší státní zástupce mění rozhodnutí jen u zjevných excesů

Rozhodnutí o ukončení trestního stíhání prozkoumá i Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. „Ale ten není od toho, aby místo dozorového státního zástupce podával obžaloby a vydával místo něj usnesení. Ten princip schvalování je od toho, aby náš vedoucí věděl, jaké zhruba kauzy se v úřadu dějí, aby je základním způsobem zhlédl a mohl odstranit nějaké zjevné, fatální, do očí bijící excesy. Ale pokud se neobjeví fatální problém, tak je rozhodnutí aprobováno (schváleno),“ upozornil Šťastný.

Ze statistik Nejvyššího státního zastupitelství vyplývá, že žalobci loni zastavili stíhání 814 lidí, šlo zhruba o jedno procento ze všech obviněných. Z toho v případě 35 osob Nejvyšší státní zastupitelství rozhodlo, že zastavení stíhání bylo nezákonné.

Že kauza Čapí hnízdo asi nedojde k soudu, mě nepřekvapilo, říká reportérka

Novinářku Janu Neumannovou z redakce Reportérů ČT náznaky, že by trestní stíhání premiéra a jeho blízkých mohlo skončit bez obžaloby, nepřekvapilo. „Tahle varianta pro nás novináře byla dost ve hře. Ještě přesně nevíme, jaké to rozhodnutí je, jestli třeba nebude obžalovaný některý ze současných obviněných,“ upozornila. Dodala, že kauz kolem premiéra Babiše je celá řada.

„Každá z nich by v dřívějších dobách mohla vést k pádu vlády. Ale dnes nevedou. Doba je jiná. S takovou trestní rovinou jsme se ještě nesetkali, nemůžeme proto udělat žádné srovnání,“ řekla redaktorka. Podle ní je zřejmé, že Čapí hnízdo by bez podpory firmy Agrofert, kterou převedl premiér do svěřenských fondů, nemohlo nikdy fungovat. To ale nevysvětluje, proč nejspíš navrhl státní zástupce Šaroch ukončení stíhání premiéra a jeho blízkých.

Kauza Čapí hnízdo

Autor: kac Zdroj: ČTK