Babiš do sporu se Zemanem nepůjde, potřebuje ho. Jsme v patové situaci, zhodnotila Němcová

90′ ČT24: Zeman porušuje ústavu, shodli se poslankyně Němcová, premiérův poradce Svoboda a bývalý ústavní soudce Výborný (zdroj: ČT24)

Prezident Miloš Zeman se chová v posledních týdnech protiústavně, na tom se v pořadu 90′ ČT24 shodli bývalý ústavní soudce Miloslav Výborný, premiérův poradce pro legislativu Cyril Svoboda (KDU-ČSL) i poslankyně Miroslava Němcová (ODS). Zeman by podle nich měl jmenovat ministrem Michala Šmardu (ČSSD), který má podporu své strany i premiéra Andreje Babiše (ANO).

Bývalý soudce Ústavního soudu Výborný nevidí důvod, proč by Zeman neměl Šmardu ministrem jmenovat. „Odmítnout by mohl, pokud by vůbec nesplňoval podmínky být ministrem. Ne z toho důvodu, že se prezidentovi nelíbí nebo že se domnívá, že někdo jiný by mohl být lepším ministrem,“ prohlásil soudce.

„Prezident porušuje ústavu, a to dlouhodobě a opakovaně, o tom nemá pochyby snad nikdo. Ale je otázka, jestli je to porušení opravdu hrubé,“ dodal Výborný s odkazem na připravovanou ústavní žalobu, kterou podpořili senátoři. Sněmovna se k žalobě teprve vyjádří. 

Pokud by žalobu na prezidenta před ústavní soud neposlali zákonodárci, mohl by na hlavu státu podat kompetenční žalobu premiér. Podle někdejší předsedkyně sněmovny Němcové ale Babiš do konfliktu s prezidentem nepůjde. 

„Bez prezidenta si řeže větev sám pod sebou a to on nikdy neudělá. Babiš je naprosto zásadně vázán na to, co prezident udělá: od abolice, zastavení procesu kolem Čapího hnízda, po předčasné volby nebo rekonstrukci vlády a toho, že prezident jmenuje Babiše opět premiérem,“ vyjmenovala Němcová. 

A ze stejných důvodů podle ní ani hnutí ANO zřejmě nepodpoří ústavní žalobu, kterou připravili senátoři. Aby dospěla až k ústavním soudcům, musely by žalobu podpořit tři pětiny všech poslanců, a to se podle Němcové bez Babišova hnutí nepovede. „Obě žaloby na tom stojí. Babiš hájí svůj krk, byznys, politickou kariéru a předřazuje je tomu, co znamená ústava a demokracie,“ usoudila Němcová.  

  • Obě žaloby směřují k Ústavnímu soudu, liší se ale v tom, kdo je podává.
  • Takzvanou kompetenční žalobu může připravit předseda vlády. Verdikt by měl stanovit, jakými kompetencemi disponuje prezident a zda a kdy případně musí konat.
  • Ústavní žalobu na prezidenta má v rukou Senát, musí pro ni zvednout ruku alespoň tři pětiny přítomných zákonodárců. Podat ji může pro velezradu, hrubé porušení ústavy anebo jiných právních předpisů. Návrh žaloby musí obsahovat mimo jiné přesné důkazy prezidentova protiprávního jednání.
  • Potom žaloba putuje do sněmovny, kde s ní musí souhlasit tři pětiny všech poslanců. 
  • Pokud žaloba doputuje k Ústavnímu soudu, rozhoduje o ní plénum, tedy všichni ústavní soudci. Sejít se jich musí minimálně deset z patnácti. Pokud dají žalobě za pravdu, mohou prezidenta zbavit funkce i práva na to ucházet se o úřad znovu.  
  • K ústavní žalobě na hlavu státu Senát přistoupil zatím jen jednou. Důvodem byla rozsáhlá amnestie, kterou vyhlásil Václav Klaus před svým odchodem z funkce v roce 2013. Ústavní soud o ní ale vůbec nerozhodl. Řízení totiž zastavil s tím, že Klausův mandát krátce po podání žaloby vypršel.

Podle ní teď usiluje prezident Zeman o to, aby sociální demokraté odešli z vlády. Němcová se domnívá, že proto hlava státu otálí se jmenováním Šmardy ministrem, a sociální demokraté kvůli tomu hrozí ukončením koalice. „Prezident by vládu doplnil, jak potřebuje. Klíčové resorty jako vnitro nebo zahraničí – tam má prezident své zájmy. Vztahy s Ruskem a Čínou, jednat s Ruskem o jaderné energetice, na to potřebuje lidi, kteří mu to ohlídají.“ 

Také premiérův poradce pro legislativu Svoboda soudí, že by prezident Šmardu ministrem jmenovat měl: už proto, že premiér je za svůj kabinet odpovědný sněmovně. Jenže prezident Zeman porušil ústavu podle něj už několikrát. 

(2) Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.(3) Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry.(4) Pokud nově jmenovaná vláda nezíská v Poslanecké sněmovně důvěru, postupuje se podle odstavce 2 a 3. Jestliže ani takto jmenovaná vláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny, jmenuje prezident republiky předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny.
Článek 68 Ústavy

„Problém je, že to, co je protiústavní, může rozhodnout jedině ústavní soud. A u něj už leží další citlivé zákony, třeba lex Babiš. Ústavní soud není vázán lhůtou, může to tam být roky. Proto nejsem příznivcem žaloby na prezidenta. Miloš Zeman může říct, že čeká na rozhodnutí soudu. Navíc může argumentovat tím, že stejně se zachoval v případě nominace pana Pocheho a Petříčka,“ varoval Svoboda s tím, že není přesvědčen ani o znění žaloby, která zmiňuje i Zemanovy prohřešky z předchozího období.

Podle bývalého soudce Výborného by žalobu na prezidenta mohl Ústavní soud předřadit jiným záležitostem. „Ale chápu, že se do toho soudu nebude chtít, to už před časem naznačil předseda Pavel Rychetský,“ upozornil. Premiérovi vzkázal, že „jeho právo podat kompetenční žalobu se neztratilo“; Babiš ale už koncem června prohlásil, že touto cestou se vydat nehodlá a spoléhá na vyjednávání s prezidentem. 

Němcová: Je to několikanásobný politický pat

Podle Němcové se dá současnou politickou situaci popsat jako několikanásobný pat. „Zaprvé je způsoben tím, že premiér nekoná a nevznáší kompetenční žalobu na prezidenta. Zadruhé proto, že bude obtížné sehnat ve sněmovně dost hlasů na schválení ústavní žaloby. A zatřetí, protože premiér nekoná, může sněmovna vyslovit vládě nedůvěru. Ale není jisté, že by se to podařilo, vládu by mohlo podpořit hnutí Tomia Okamury nebo komunisté,“ vyjmenovala Němcová.

„Celé to ukazuje, že jsme v bezvýchodné situaci a můžeme se modlit, aby se prezidentovi rozsvítilo. Důležitý je teď postoj stran, které sice krátkodobě prohrávají, aby tlačily na dodržování ústavy. A aby se veřejnost zapojila do obrany ústavy a toho, v jakém demokratickém prostředí budeme nadále žít,“ apelovala Němcová.

Podle bývalého ústavního soudce Výborného pochybil především prezident. „Bojím se, aby se porušování ústavy nestalo normou. A moje obava plyne z toho, že vidím neplnění ústavních povinností ze strany prezidenta, který je má plnit především. To, že je z výkonu své funkce neodpovědný, neznamená, že si má dělat co chce. Naopak to na něj klade řadu povinností. Pokud na jejich plnění netrvá on, je to jeho selhání. A také selhání předsedy vlády. To nedává dobrý obrázek o státu samotném,“ zdůraznil bývalý soudce Ústavního soudu Výborný.

Nekulturní ministr z výsostně kulturního města

Důvody, proč Zeman odmítá jmenovat Šmardu ministrem – považuje ho za málo kompetentního v oblasti kultury – nepovažuje Němcová za relevantní. „To je záminka. Staňka jmenoval prezident okamžitě. A ačkoliv byl Staněk z výsostně kulturního města, tak se kulturně moc neprojevoval, od účasti na křtu knihy pana Grebeníčka nebo adoraci básníka Sýse po neznalost rozpočtu ministerstva,“ prohlásila Němcová. Dodala ale, že neočekává, že prezident změní na věc svůj názor a Šmardu nakonec ministrem jmenuje.

Jasný názor na to, jak se prezident zachová, ale nemá Svoboda. Spor o jmenování ministra kultury označil za „hru nervů“. „Ministerstvo nemá ministra, zákon ale říká, že ho mít musí. I kdyby to byl ministr pověřený. Teď je ale ministerstvo paralyzované, a to nejde táhnout dlouho,“ připomněl.

Vedle hry „kdo z koho“ vidí ještě další řešení současné situace: „Že se najde řešení a třeba se vymění resorty v rámci koalice, všichni něco ztratí a něco získají. Anebo najdou sociální demokraté nějaké vnitřní řešení… Těch variant je mnoho,“ věří Svoboda.