Moskvě ne. Benešová odmítla vydat bankéře, kterého Rusko viní z miliardové zpronevěry

Česko nevydá ruského bankéře Alexandra Bugajevského do jeho vlasti. Rozhodla o tom ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Rusko muže viní z miliardové zpronevěry.

Ruská strana podle dřívějších informací médií tvrdí, že finančník Bugajevskij připravil tamní banku Interkommerc v přepočtu o více než miliardu korun; pod záminkou fiktivních výměn valut měl vyvést miliony eur na účty, které kontroloval buď on sám, nebo další lidé.

Muž, který byl v 90. letech v éře prezidenta Borise Jelcina vicepremiérem a viceprezidentem centrální banky a pak se zařadil mezi ruské miliardáře, kauzu označil za politickou a požádal v Česku o azyl.

Kromě Bugajevského stíhá ruská policie další lidi z banky. Jeden z nich uprchl do Izraele. Vyšetřovatelé tvrdí, že vytvořili kriminální komunitu, která vybírala nelegální peníze ze zahraničních účtů. Před svým zatčením pobýval Bugajevskij v Německu, Švédsku nebo Pobaltí. Proti vydání do vlasti argumentoval tím, že by mu Rusko nezaručilo právo na spravedlivý proces.

Tuzemská policie na bankéře přitom narazila náhodou – při šetření kriminality v tuzemské ruskojazyčné komunitě. Na základě mezinárodního zatykače ho zatkla v lednu 2018. Pražský městský soud pak rozhodl, že mužovo vydání do Ruska je podle českého právního řádu přípustné, což loni opakovaně potvrdil i vrchní soud. 

Ministerstvo: Věc je skončena

Konečné rozhodnutí bylo na českém ministrovi spravedlnosti. Letos v březnu úřad uvedl, že rozhodnout zatím není možné kvůli tomu, že ministerstvo vnitra posuzuje, zda Bugajevskému udělí mezinárodní ochranu. Nyní oznamuje, že bankéře do Moskvy nevydá.

„Ve věci Bugajevskij paní ministryně dne 11. června 2019 rozhodla o nepovolení vydání jmenovaného k trestnímu stíhání do Ruska, o čemž byla následně vyrozuměna ruská strana. Věc je tak skončena,“ sdělil mluvčí Vladimír Řepka.

  • Bývalý předseda správní rady zkrachovalé banky Interkommerc. V roce 2016 přišla o licenci, protože nesplňovala požadavky na kapitál a adekvátní vyhodnocování rizik a byla podle centrální banky zapletena do „pochybných transakcí“.
  • V Rusku je obviněn ze zpronevěry 45 milionů eur (víc než 1,1 miliardy korun), které z banky ještě před jejím krachem údajně převedl na účty jím kontrolovaných firem
  • Kromě toho je obviněn z krádeže státních dluhopisů v hodnotě osmi miliard rublů (přes 2,7 miliardy korun), které také patřily bance
  • V Česku byl zadržen v lednu 2018, Rusko usiluje o jeho vydání.
  • V době, kdy přišla o licenci, byla Interkommerc 67. největší ruskou bankou podle aktiv a 34. největší podle vkladů drobných klientů.
  • Zdroj: Meduza

Moskvu pohněvalo už rozhodnutí o Nikulinovi

Nejedná se o první negativní stanovisko Česka v otázce vydávání ruských občanů domácí justici. Loni tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán rozhodoval o vydání ruského hackera Jevgenije Nikulina a před ruskou žádostí upřednostnil tu americkou.

„Ve Spojených státech byl stíhán pro velmi závažnou trestnou činnost a USA také aktivně usilovaly o jeho zatčení,“ vysvětlil – a vyslechl si kritiku tuzemského ruského ambasadora.

„Je smutné, že nebyly využity všechny právní možnosti, a až spojenecká loajalita, která se v poslední době stala absolutní prioritou, zvítězila nad právními závazky,“ sdělil tehdy velvyslanec Alexander Zmejevskij.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Babiš očekává mimořádná opatření v Česku, bezpečnostní rada bude řešit i repatriace

Premiér Andrej Babiš (ANO) očekává, že Česko zavede kvůli situaci na Blízkém východě mimořádná bezpečnostní opatření. Jejich podobu neupřesnil, bude podle něj záležet na návrhu ministerstva vnitra a policie. Novinářům to řekl před jednáním Bezpečnostní rady státu, která mimořádně zasedá od 7:00. Jde o reakci na dění po americko-izraelských úderech v Íránu, které začaly v sobotu ráno.
01:38Aktualizovánopřed 6 mminutami

Léčba závislých na alkoholu stojí stovky milionů. Pojišťovny nabízejí příspěvky na terapii

Největší zdravotní pojišťovna v zemi Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) vydala v loňském roce za léčbu lidí závislých na alkoholu více než miliardu korun. Lékařskou pomoc kvůli problémům s pitím vyhledalo 27 tisíc jejích klientů. Stovky milionů korun zaplatilo také dalších pět zdravotních pojišťoven. V programech na podporu duševního zdraví proto nabízejí příspěvky určené na terapii, které mohou využít i lidé, kteří mají s alkoholem problém.
před 39 mminutami

VideoSrážek chodců s tramvajemi v Praze ubývá

Nejméně srážek tramvají s chodci za deset let hlásí pražský dopravní podnik. Ve srovnání s lety před pandemií covidu jde o třetinový pokles. Z více než sedmdesáti loňských nehod skončila většina lehkým zraněním, dvě ale smrtí. Dopravní podnik se jim snaží předcházet školením řidičů i osvětou. Právě proto zveřejnil videa střetů. Nejrizikovější úsek v Praze začíná na I. P. Pavlova. Podle koordinátora BESIP pro Středočeský kraj Ondřeje Žabenského může za většinu nehod spěch a nepozornost. „Dneska vidíme sluchátka v uších, zraky upřené do mobilu,“ pronesl.
před 1 hhodinou

Do Ománu v pondělí odletí čtyři repatriační lety, řekl Babiš

V pondělí odletí do Ománu čtyři letadla společnosti Smartwings pro české občany, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) televizi Nova. Obnovení spojení s Ománem potvrdila agentuře ČTK i letecká společnost. Babiš v neděli mluvil také o tom, že Praha je připravena vyslat lety do Egypta pro Čechy v Izraeli. Podle systému Drozd jsou v Izraeli stovky Čechů. O možnosti případných repatriací Čechů z Blízkého východu bude v pondělí ráno jednat Bezpečnostní rada státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVotápek nemá s úderem na Írán problém. Může založit velký požár, míní Svoboda

Analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek (Piráti) míní, že existuje mnoho důvodů k tomu, aby západní svět udeřil na íránský režim, který ničil nejen vlastní lidi, ale byl i hrozbou pro mezinárodní pořádek. „Já s tím úderem, přestože je v rozporu s mezinárodním právem, velký problém nemám, zvlášť pokud se podaří svrhnout íránský režim,“ řekl. Podle bývalého ministra zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL) není pochyb o tom, že došlo k porušení mezinárodního práva. Zda byly důvody americko-izraelského úderu na Írán zcela oprávněné, nedokáže říct, protože není známý konkrétní cíl operace. „Je to pocit nejistoty, protože další oheň, který se rozhořel, může založit velký požár. A každý další konflikt je horší. To, co ve mně budí nejistotu, je, že nevidím scénář tohoto útoku,“ uvedl Svoboda. Tématem Duelu ČT24 moderovaného Janou Peroutkovou bylo také dosažení míru na Ukrajině, která se už více než čtyři roky brání plnohodnotné ruské invazi.
před 11 hhodinami

Přetížené linky, plné hotely. Uzavřené nebe nad Blízkým východem ochromuje lety

Silné narušení globální letecké dopravy trvá vzhledem k bojům na Blízkém východě i v neděli. Mnoho zemí, včetně těch s klíčovými letišti v Dubaji nebo Dauhá, uzavřelo svůj vzdušný prostor, což vedlo k zrušení nebo přesměrování tisíců letů. Z Letiště Václava Havla v Praze od rána neodletěly desítky letadel, všechny právě do zemí v oblasti. Podle agentury AP se cestující o nové letenky přetahují.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Buď se režim do 48 hodin rozpadne, nebo gardy nastolí diktaturu, míní Macinka

Buď se íránský režim do 48 hodin rozpadne, nebo vedení převezmou tamní revoluční gardy a začne vojenská diktatura, prohlásil v Otázkách Václava Moravce ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Buňky, které může mít Írán v západních zemích, se mohou podle něj probouzet. Česko okamžitě posílilo ostrahu určitých míst, dodal Macinka. Podle opozičního europoslance Alexandra Vondry (ODS) není budoucnost Íránu otázkou příštích 48 hodin a lidé mají šanci na změnu režimu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00
Načítání...