Moskvě ne. Benešová odmítla vydat bankéře, kterého Rusko viní z miliardové zpronevěry

Česko nevydá ruského bankéře Alexandra Bugajevského do jeho vlasti. Rozhodla o tom ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Rusko muže viní z miliardové zpronevěry.

Ruská strana podle dřívějších informací médií tvrdí, že finančník Bugajevskij připravil tamní banku Interkommerc v přepočtu o více než miliardu korun; pod záminkou fiktivních výměn valut měl vyvést miliony eur na účty, které kontroloval buď on sám, nebo další lidé.

Muž, který byl v 90. letech v éře prezidenta Borise Jelcina vicepremiérem a viceprezidentem centrální banky a pak se zařadil mezi ruské miliardáře, kauzu označil za politickou a požádal v Česku o azyl.

Kromě Bugajevského stíhá ruská policie další lidi z banky. Jeden z nich uprchl do Izraele. Vyšetřovatelé tvrdí, že vytvořili kriminální komunitu, která vybírala nelegální peníze ze zahraničních účtů. Před svým zatčením pobýval Bugajevskij v Německu, Švédsku nebo Pobaltí. Proti vydání do vlasti argumentoval tím, že by mu Rusko nezaručilo právo na spravedlivý proces.

Tuzemská policie na bankéře přitom narazila náhodou – při šetření kriminality v tuzemské ruskojazyčné komunitě. Na základě mezinárodního zatykače ho zatkla v lednu 2018. Pražský městský soud pak rozhodl, že mužovo vydání do Ruska je podle českého právního řádu přípustné, což loni opakovaně potvrdil i vrchní soud. 

Ministerstvo: Věc je skončena

Konečné rozhodnutí bylo na českém ministrovi spravedlnosti. Letos v březnu úřad uvedl, že rozhodnout zatím není možné kvůli tomu, že ministerstvo vnitra posuzuje, zda Bugajevskému udělí mezinárodní ochranu. Nyní oznamuje, že bankéře do Moskvy nevydá.

„Ve věci Bugajevskij paní ministryně dne 11. června 2019 rozhodla o nepovolení vydání jmenovaného k trestnímu stíhání do Ruska, o čemž byla následně vyrozuměna ruská strana. Věc je tak skončena,“ sdělil mluvčí Vladimír Řepka.

  • Bývalý předseda správní rady zkrachovalé banky Interkommerc. V roce 2016 přišla o licenci, protože nesplňovala požadavky na kapitál a adekvátní vyhodnocování rizik a byla podle centrální banky zapletena do „pochybných transakcí“.
  • V Rusku je obviněn ze zpronevěry 45 milionů eur (víc než 1,1 miliardy korun), které z banky ještě před jejím krachem údajně převedl na účty jím kontrolovaných firem
  • Kromě toho je obviněn z krádeže státních dluhopisů v hodnotě osmi miliard rublů (přes 2,7 miliardy korun), které také patřily bance
  • V Česku byl zadržen v lednu 2018, Rusko usiluje o jeho vydání.
  • V době, kdy přišla o licenci, byla Interkommerc 67. největší ruskou bankou podle aktiv a 34. největší podle vkladů drobných klientů.
  • Zdroj: Meduza

Moskvu pohněvalo už rozhodnutí o Nikulinovi

Nejedná se o první negativní stanovisko Česka v otázce vydávání ruských občanů domácí justici. Loni tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán rozhodoval o vydání ruského hackera Jevgenije Nikulina a před ruskou žádostí upřednostnil tu americkou.

„Ve Spojených státech byl stíhán pro velmi závažnou trestnou činnost a USA také aktivně usilovaly o jeho zatčení,“ vysvětlil – a vyslechl si kritiku tuzemského ruského ambasadora.

„Je smutné, že nebyly využity všechny právní možnosti, a až spojenecká loajalita, která se v poslední době stala absolutní prioritou, zvítězila nad právními závazky,“ sdělil tehdy velvyslanec Alexander Zmejevskij.