Narozeniny kardinála Tomáška vedly k demonstraci proti Husákovi. Před třiceti lety přestával režim s církví bojovat

Tisíce věřících volaly před třiceti lety před Pražským hradem po náboženské svobodě. V roce 1989 už komunistický režim opouštěl tvrdou linii vůči církvím a obnovil dialog s Vatikánem. Zároveň se komunisté obávali vlivu kardinála Františka Tomáška i papežových plánů na cestu do Prahy. 

Video Události
video

Události: Narozeniny kardinála Tomáška skončily demonstrací proti Husákovi

Začátkem července 1989 spatřili diváci Československé televize nebývalou věc: katolickou mši. „Slavnostní bohoslužba u příležitosti 90. narozenin pražského arcibiskupa, kardinála Františka Tomáška. Bohoslužbě byli přítomni zástupci federální a české vlády,“ zaznělo v Televizních novinách z 1. července.

Co následovalo po obřadu, už televize neukázala. Několik tisíc lidí se přesunulo od katedrály sv. Víta před arcibiskupský palác na Hradčanské náměstí. Skandovali hesla o svobodě, jenže otočeni byli k sídlu prezidenta Gustava Husáka. Kardinál Tomášek manifestanty dvakrát pozdravil z balkonu.

Respektujeme kardinála Tomáška, zaznělo čtyři měsíce před pádem režimu

Několik týdnů předtím napsal kardinál Husákovi dopis, ve kterém žádal demokracii a odmítnutí marxistické ideologie. „V ústavě je třeba výslovně a jednoznačně stanovit právo každého občana žít podle své víry a veřejně ji vyznávat,“ stálo v listu. 

Komunistický režim byl v létě 1989 jiný než dřív. Zatímco předtím komunisté kardinálova slova ignorovali nebo odmítali, Husák nabídl Tomáškovi podíl na přípravě nové ústavy. 

Kardinálovo jméno zaznělo i ve slavném projevu na Červeném hrádku. „My proti Tomáškovi samozřejmě nic nemáme, je to představitel církve, musíme ho tak respektovat. Představuje x milionů, my nevíme, kolik je katolíků. A my ho respektujeme jako představitele pražské diecéze, oni by ho chtěli udělat představitelem celé země,“ tvrdil 17. července tehdejší generální tajemník KSČ Miloš Jakeš.

Tomášek se navíc zaštiťoval peticí za náboženskou svobodu, kterou podepsalo šest set tisíc lidí. Režim se proto rozhodl s domácí církví i s Vatikánem vést dialog a po dlouhých letech odmítání dovolila komunistická vláda obsadit některé biskupské úřady.

Také o tom referovaly Televizní noviny. „Do rukou předsedy české vlády Františka Pitry dnes složili zákonem stanovený slib věrnosti ČSSR nově jmenovaní biskupové,“ oznámila Československá televize 11. září.

Ne všechny požadavky církve ale byly vyslyšeny. Režim ještě dokázal zabránit tomu, aby papež Jan Pavel II. přijel v listopadu svatořečit Anežku Českou na strahovský stadion. Místo toho ale slíbil, že nechá české věřící vyjet na slavnost kanonizace do Vatikánu.