Lidé podepisují petici proti demolici části bývalé věznice na Cejlu. Budova má ustoupit kreativnímu centru

Stavební úřad městské části Brno-sever zahájil územní řízení, jehož součástí je demolice jedné z budov věznice na Cejlu. Na místě, kde trpěly a umíraly oběti nacismu i komunismu, by mělo v budoucnu vyrůst kreativní centrum. Proti záměru se ale postavili historici i památkáři z Česka i zahraničí. Během dvou dnů podepsaly petici desítky lidí.

Zdemolovat se má celá budova směřující do ulice Bratislavská včetně dalších dvou bočních křídel. Podle jedněch je nutné, aby se bývalé vězení zpřístupnilo lidem a otevřelo směrem do ulice, podle druhých by ale šlo o zničení památky, která nemá v Evropě obdoby. 

„S těmi lidmi, kteří tam byli vězněni, trpěli a byli tam neprávem zavření, se osobně potkávám a natáčím jejich příběhy. Pokud zboříme část domu, která je z 20. století, tak popřeme oběti holocaustu, gestapa a StB a jejich osudy, které musely nedobrovolně v tomto objektu prožít,“ řekl dokumentarista a autor petice Jan Plachý.

Vyznačená část věznice určená k demolici
Zdroj: Facebook: Stop demolici části Věznice Gestapa a Komunistického soudu v Brně

Město chce zachovat jen nejpietnější místa

Město chce zachovat popraviště nebo cely smrti a v jednom z křídel udělat muzeum. Zbytek mají využívat mladé firmy. „Ty jednotlivé cely, které jsou po celém areálu, budou přestavěny na různé kancelářské prostory, ateliéry, zkušebny,“ popsal vedoucí oddělení strategického plánování Magistrátu města Brna Jan Holeček.

Brno má však podle autora petice na to, aby si s budováním ateliérů a firemních prostor poradilo někde jinde. „To místo musí být zachováno, na druhou stranu je třeba, aby se rozvíjelo, zvlášť v dané lokalitě,“ řekla primátorka města Brna Markéta Vaňková (ODS).

Proti demolici protestují i kapacity ze zahraničí

Přestavba na kreativní centrum se nelíbí ani odborníkům ze zahraničí. Dopis na magistrát s prosbou projekt přehodnotit poslal například ředitel Muzea studené války a syn špičkového pilota Francise Garyho Powerse, podle jehož příběhu natočil Steven Spielberg v roce 2015 film Most špionů. „Pokud bude zdemolována část této budovy, která připomíná 20. století, zničíte velkou část historie svého města.“  

Bývalá věznice je ve vyloučené lokalitě, kde žije mnoho sociálně slabých lidí. Město provedlo nejpotřebnější opravy za několik milionů korun, aby objekt dál nechátral. Ministerstvo kultury předloni vyhlásilo budovu kulturní památkou, takže bude třeba při budování Kreativního centra dodržovat přísnější pravidla. „Petice, která se tady objevila, mě mrzí, ale pro mě osobně je důležité, aby tento projekt vznikl. My jsme od památkářů měli stanoveny limity ochrany, které jsou nepřekročitelné a které držíme,“ řekl náměstek primátorky města Brna Tomáš Koláčný (Piráti).

Je to jako zdemolovat Terezín, zní kritika

Pod petici se ovšem podepsali i někteří památkáři. A byli to oni, kdo před dvěma lety upozornili na to, že památkovou ochranu by měl mít celý areál, ne jen jeho některé části. „Demolice jakékoliv části vězení na Cejlu se dá přirovnat k demolici Terezína nebo Dachau v Mnichově. Jsou to tak významné památky jako katedrály nebo paláce po České republice,“ uvedl ředitel Vzdělávacího fondu holocaustu USA Craig R. Wagner.

Zatím je projekt ve fázi územního řízení, město se bude snažit získat na něj dotace. Své rozhodnutí teď měnit nechce.

3 minuty
Petice proti bourání věznice
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Regulovat výdejní boxy jako tržnice? Nesmysl, oponuje šéf asociace pro e-komerci starostovi

Některá města omezují možnosti instalace boxů na výdej zásilek. Přistoupila k tomu například Litomyšl a uvažuje o tom i Brno. Podle kritiků velký počet výdejních boxů znehodnocuje prostředí hlavně v centrech měst. Někteří z provozovatelů boxů se ale brání, že k výběru místa i designu přistupují s ohledem na okolí. O tématu diskutovali v Událostech, komentářích starosta Litomyšle Daniel Brýdl (za Generaci 89) a ředitel Asociace pro elektronickou komerci Jan Vetyška.
před 2 hhodinami

De facto: AI usnadňuje dešifrování komunikace i phishing

Použití umělé inteligence pomáhá v průmyslu či při psaní textů, zároveň ale usnadňuje prolomení šifrovaných komunikací nebo phishingové útoky. Umí také falšovat fotky a videa. Odborníci radí, že je lepší mít na sociálních sítích soukromé účty.
před 4 hhodinami

„Nestihli jsme letadlo, které tam ještě nebylo.“ Zrychlení nástupů přináší komplikace

Letiště Václava Havla v Praze začalo na druhém terminálu zrychlovat nástupy do letadel. Požaduje to část nízkonákladových zahraničních aerolinek. U čtyř bran přibyly koncem loňského roku bariéry, za kterými pasažéři čekají. Někteří upozorňují na nedostatek místa i informací.
před 10 hhodinami

Státní rezervy se rozšíří o léky

Státní hmotné rezervy se kvůli občasným výpadkům dodávek rozšíří také o léky. Do konce února skončí výběrové řízení na pořízení antibiotik. Ministerstvo zdravotnictví by do nouzových zásob rádo zahrnulo i antivirotika a přípravky na diabetes nebo onkologická onemocnění.
před 11 hhodinami

Špatné světlo škodí spánku i přírodě, mnohde vadí pouliční lampy

Města jako Praha, Brno nebo Kutná Hora evidují desítky stížností od lidí na veřejné osvětlení. Nejčastěji lidem vadí nové LED lampy, které jim svítí většinou bílým světlem do bytu a v noci ruší spánek. Někde už radnice vyměnily tyto lampy za tlumenější oranžové, někde je opatřily stínítky. Odborníci upozorňují, že výrazné osvětlení v noci může mít negativní vliv na zdraví i přírodu.
před 18 hhodinami

Policie nakoupí zdravotnické vybavení za 7,5 milionu

Vedení policie chce pořídit za sedm a půl milionu korun zdravotnické batohy. K dispozici je mají hlavně hlídky ze speciálních pořádkových a motorizovaných jednotek. S první pomocí při kolapsech, nehodách nebo požárech pomáhají denně. U případů zpravidla jako první zasahují prvosledové hlídky, které slouží na konkrétních místech. Zásadní součástí výbavy je právě zdravotnický batoh. Stěžejní roli má v týmu zdravotník.
před 18 hhodinami

Jídlo bylo poté plné skla, vzpomínají pamětníci na bombardování Prahy

Přesně před 80 lety zažila Praha ničivé bombardování, jehož se zúčastnilo 62 amerických bombardérů B-17. Zahynulo 701 lidí a dalších 1184 utrpělo zranění. Osudové dopoledne má v paměti Pavel Beneš, kterého nálet zastihl, když byl doma, kde se chystal oběd.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Spojenecké bomby na sklonku války omylem připravily o život sedm set Pražanů

Před 80 lety proběhl nálet na Prahu, jehož se zúčastnilo 62 amerických bombardérů B-17. Poškozeno bylo 2500 domů, zahynulo 701 lidí a dalších 1184 utrpělo zranění. Praha přitom vůbec neměla být cílem tohoto útoku.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...