Stavební úřad městské části Brno-sever zahájil územní řízení, jehož součástí je demolice jedné z budov věznice na Cejlu. Na místě, kde trpěly a umíraly oběti nacismu i komunismu, by mělo v budoucnu vyrůst kreativní centrum. Proti záměru se ale postavili historici i památkáři z Česka i zahraničí. Během dvou dnů podepsaly petici desítky lidí.
Lidé podepisují petici proti demolici části bývalé věznice na Cejlu. Budova má ustoupit kreativnímu centru
Zdemolovat se má celá budova směřující do ulice Bratislavská včetně dalších dvou bočních křídel. Podle jedněch je nutné, aby se bývalé vězení zpřístupnilo lidem a otevřelo směrem do ulice, podle druhých by ale šlo o zničení památky, která nemá v Evropě obdoby.
„S těmi lidmi, kteří tam byli vězněni, trpěli a byli tam neprávem zavření, se osobně potkávám a natáčím jejich příběhy. Pokud zboříme část domu, která je z 20. století, tak popřeme oběti holocaustu, gestapa a StB a jejich osudy, které musely nedobrovolně v tomto objektu prožít,“ řekl dokumentarista a autor petice Jan Plachý.
Vyznačená část věznice určená k demolici
Město chce zachovat jen nejpietnější místa
Město chce zachovat popraviště nebo cely smrti a v jednom z křídel udělat muzeum. Zbytek mají využívat mladé firmy. „Ty jednotlivé cely, které jsou po celém areálu, budou přestavěny na různé kancelářské prostory, ateliéry, zkušebny,“ popsal vedoucí oddělení strategického plánování Magistrátu města Brna Jan Holeček.
Brno má však podle autora petice na to, aby si s budováním ateliérů a firemních prostor poradilo někde jinde. „To místo musí být zachováno, na druhou stranu je třeba, aby se rozvíjelo, zvlášť v dané lokalitě,“ řekla primátorka města Brna Markéta Vaňková (ODS).
GALERIE
Vizualizace podoby kreativního centra
Proti demolici protestují i kapacity ze zahraničí
Přestavba na kreativní centrum se nelíbí ani odborníkům ze zahraničí. Dopis na magistrát s prosbou projekt přehodnotit poslal například ředitel Muzea studené války a syn špičkového pilota Francise Garyho Powerse, podle jehož příběhu natočil Steven Spielberg v roce 2015 film Most špionů. „Pokud bude zdemolována část této budovy, která připomíná 20. století, zničíte velkou část historie svého města.“
Bývalá věznice je ve vyloučené lokalitě, kde žije mnoho sociálně slabých lidí. Město provedlo nejpotřebnější opravy za několik milionů korun, aby objekt dál nechátral. Ministerstvo kultury předloni vyhlásilo budovu kulturní památkou, takže bude třeba při budování Kreativního centra dodržovat přísnější pravidla. „Petice, která se tady objevila, mě mrzí, ale pro mě osobně je důležité, aby tento projekt vznikl. My jsme od památkářů měli stanoveny limity ochrany, které jsou nepřekročitelné a které držíme,“ řekl náměstek primátorky města Brna Tomáš Koláčný (Piráti).
Je to jako zdemolovat Terezín, zní kritika
Pod petici se ovšem podepsali i někteří památkáři. A byli to oni, kdo před dvěma lety upozornili na to, že památkovou ochranu by měl mít celý areál, ne jen jeho některé části. „Demolice jakékoliv části vězení na Cejlu se dá přirovnat k demolici Terezína nebo Dachau v Mnichově. Jsou to tak významné památky jako katedrály nebo paláce po České republice,“ uvedl ředitel Vzdělávacího fondu holocaustu USA Craig R. Wagner.
Zatím je projekt ve fázi územního řízení, město se bude snažit získat na něj dotace. Své rozhodnutí teď měnit nechce.
3 minuty
Petice proti bourání věznice
