Vltava je s Dunajem nesrovnatelná: Nejsou zde tak silné proudy, ani se na ni nevejdou obří výletní lodě

Tragédie při výletní plavbě v Budapešti, kdy po srážce dvou lodí zahynulo sedm lidí a dvě desítky se pohřešují, obrátila pozornost i na bezpečnost lodní dopravy v Česku. Naší nejrušnější řekou je Vltava, kterou hlavně v Praze křižují desítky výletních plavidel. Na rozdíl od Dunaje v maďarské metropoli je ale Vltava mnohem méně široká, proto se na ni nevejdou obří výletní lodě. Navíc je na Vltavě jen minimum silných proudů. Rizikem tak jsou spíše jezy, které jsou však vyznačeny signalizací.

Video Události
video

Mezi nejkrásnější úseky patří plavba pod vyšehradskou skálou

„Dunaj s Vltavou zde na kanalizovaném úseku skutečně srovnatelný není, protože Dunaj je v podstatě alpská horská řeka. Je tam velmi silný proud – teď je v Budapešti hloubka asi pět nebo šest metrů a jsou tam výrazné turbulence. Je tam intenzivní nákladní doprava, do toho osobní lodní doprava, jsou tam v mnohem větší míře zastoupeny velké hotelové lodě, které se plaví z místa na místo,“ popisuje ředitelka Státní plavební správy Klára Němcová.

V Česku tak patří lodní doprava stále k těm nejbezpečnějším. I přesto, že plavba na českých řekách a nádržích láká stále víc lidí. Třeba jen majitelů oprávnění pro malé lodě přibude každý rok víc než 2500, toky tak jsou na svých nejfrekventovanějších místech často přetížené.

Velice frekventovaný je úsek na Vltavě v hlavním městě, kde necelou stovku plavidel provozuje celkem 13 lodních společností. „Jsou tady dva nejkrásnější plavební úseky: je to okolí Karlova mostu a potom historická část Vltavy pod vyšehradskou skálou,“ popisuje lodní kapitán Štěpán Rusňák.

Příští rok mají být povinné GPS u lodí delších než 20 metrů

Nejvíc je rušný provoz lodí patrný na smíchovské plavební komoře, kterou ročně propluje asi 28 tisíc plavidel. Takový nápor vyžaduje dodržování pevně daných regulí.

„Přednost má vždycky loď, která pluje po proudu, protože ta je hůře ovladatelná, a vždycky loď, která pluje zprava. Ve dne má přednost loď, která popluje po našem pravoboku – večer je to vidět, protože má na levém boku červené světlo,“ vysvětluje Štěpán Rusňák. Pro komunikaci jsou důležité také zvukové signály z lodí i spojení rádiem.

K lepší bezpečnosti by od příštího roku měly přispět GPS systémy. Ty budou muset mít všechny výletní lodě nad 20 metrů s výjimkou přívozů. Podle ředitele společnosti Pražské Benátky však umisťování těchto přístrojů v městském provozu lepší bezpečnost nezaručí. „Tu zaručí ostražitost a zkušenost osádek a samozřejmě pravidelné školení,“ domnívá se Zdeněk Bergman.