Politické spektrum před volbami do europarlamentu: MZH, ČS, TK, Hlas, Svobodní, ANS a ADS

Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 čtyři zvláštní vydání pořadu Politické spektrum. V něm diskutují zástupci kandidujících hnutí a stran, které nejsou v českém zákonodárném sboru, ale kandidují do Evropského parlamentu.

Video Politické spektrum
video

Politické spektrum: Volby do Evropského parlamentu 2019

V sobotu 11. května v předvolebním Politickém spektru diskutovali Vladan Ševčík z Moravského zemského hnutí (MZH), David Rath z České suverenity (ČS), Daniel Konečný z Tvého kandidáta (TK), Pavel Telička z Hlasu (Hlas), Tomáš Pajonk ze Svobodných, Liberlandu a Radostného Česka - Odejdeme bez placení (Svobodní), Jiří Černohorský z Aliance národních sil (ANS) a Pavel Šrámek z Agrární demokratické strany (ADS). Pozvánku dostali i Moravané, kteří však do debaty nikoho nevyslali.

Kandidáti se v debatě věnovali hlavně tématu bezpečnosti, migrace a ochrany hranic.

Pavel Šrámek (ADS) zkritizoval Evropskou unii, že podle jeho názoru nedokázala ilegální migraci zastavit. „My jsme pro legální migranty, pracovníky, kteří sem přichází, chtějí zde pracovat, sdílet naši kulturu a respektovat naše zákony,“ sdělil svůj postoj. Migraci by podle něj měla na hranicích Unie zastavit Evropská pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). Frontex však podle Šrámka nefunguje, protože o to nikdo nemá zájem.

Vladan Ševčík (MZH) podotknul, že Frontex neslouží k tomu, aby zastavoval migraci, ale aby organizoval a koordinoval pomoc. „Představa, že armáda bude řešit uprchlíky, mi přijde úplně utržená. To nejsou ozbrojení lidé, ale lidé, kteří utíkají do bezpečí. Postavit před ně vojáka se samopalem? Spíše je to otázka zesílené policie,“ zauvažoval.

Nelíbí se mu představa, že jsou utečenci vláčeni po zemi a zavírání za mříže. Evropská unie by se podle něj měla sjednotit v zahraniční politice a jejím využitím minimalizovat příčiny migrace.

„Bezpečnost Evropské unie Evropská unie řešit nechce,“ tvrdí Jiří Černohorský (ANS). Migrace je podle něj byznys. „Evropská unie migraci podporuje, řídí, financuje. Frontex je podle mě bohapustá, soukromá cestovní agentura,“ myslí si. Za řešení považuje okamžité zastavení převážení migrantů z Afriky do Evropy. „Veškeré migranty, kteří se dostávají do Středozemního moře, posílat zpátky tam, odkud vypluli, ne je rádoby zachraňovat,“ popsal svůj plán.

„Pokud budeme mít šanci, budeme se snažit čelit tomu, co nastolila paní (německá kancléřka Angela) Merkelová, co chce realizovat pan (franczouzský prezident Emmanuel) Macron,“ sdělil David Rath (ČS). Nelíbí se mu „otevřená Evropa daná v plén rozšiřování islámu a muslimům“. „Stávající evropský establishment naprosto selhal,“ má názor Rath, který by chtěl podpořit protiimigračně smýšlející politiky v Itálii, Španělsku a Řecku, a to nejen slovy, ale i finančně či vysláním armády a policie na pomoc.

Tomáš Pajonk (Svobodní) upozornil, že vnější bezpečnost České republiky chrání Severoatlantická aliance. Pochválil tuzemský azylový zákon. „U nás žádní migranti nedostávají automaticky sociální dávky, takže je ani nějakým způsobem nelákáme. Na druhou stranu sem mohou přijít lidi a mohou tady pracovat,“ zhodnotil legislativu.

Evropská unie podle něj může ovlivnit externí motivaci migrantů přijít. „Pokud mají některé státy tak štědrou sociální politiku, že tam může kdokoliv přijít a dostat větší peníze než ve své zemi, a to za nic, tak tam migranti budou chodit,“ míní.

Daniel Konečný (TK) se domnívá, že migrantům je potřeba pomáhat v zemi jejich původu. „Je to o informační kampani, kde budeme všem, kteří se sem chtějí přestěhovat, říkat, jak to tady u nás máme,“ řekl. Podle něj by cizinci měli být konfrontováni heslem „Přijeď, ale zvaž to“.

Měli by se podle něj dozvědět, že Češi na hlavu vypijí 141 litrů piva ročně nebo že v zemi nejsou tak vysoké příjmy jako v Německu nebo Rakousku. „Jsou zde určité kulturní hodnoty, které by migranti mohli špatně nést a mohly by se jich dotknout,“ řekl. V případě zvolení chce také apelovat na kolegy v europarlamentu, aby země, které zastupují, byly s migranty solidárnější.

Pavel Telička (Hlas) zhodnotil reakci Evropské unie na migrační krizi jako pozdní. Nešťastná také podle něj byla otázka kvót. „Vedla k tomu, že se nehledal prostor pro řešení, ale že jeden obviňoval druhého,“ soudí. Upozornil, že migrační čísla jsou nyní na předkrizové úrovni.

Navrhuje, aby se řešila situace v zemích původu migrantů, dále urychlit azylové řízení a bezodkladně vracet odmítnuté žadatele. „Nelze očekávat, že budeme schopni ochránit vnější hranice Evropské unie, aniž by Evropská unie měla integrované vojenské síly,“ myslí si rovněž.