Letos se do veřejného čtení jmen obětí holocaustu zapojí už 21 měst, což je o pět více než loni. Nově se bude 2. května číst i v Karlových Varech, Nýrsku, Mikulově, Prostějově a Teplicích. Na pražské čtení by pak měli dorazit i Asaf Auerbach, který patří mezi takzvané Wintonovy děti, či přeživší z koncentračního tábora Osvětim Dita Krausová. Letos poprvé se také využijí informace z připravované Databáze romských obětí holocaustu, řekla ČT koordinátorka akce Eliška Waageová z Institutu Terezínské iniciativy.
Jména obětí holocaustu se budou číst v 21 městech. Nově třeba v Teplicích či ve Varech
„V jednotlivých městech jsou čtena jména obětí z regionu, někteří čtou též jména svých předků,“ doplňuje Eliška Waageová. Veřejné čtení jmen obětí holocaustu, Jom ha-šoa, začíná 2. května ve 14:00 a zapojit se může každý.
Nejdelší čtení čekají organizátoři v Praze a v Brně. Na pražské čtení by měli podle organizátorů dorazit izraelský a francouzský velvyslanec, pražský primátor nebo rektor Univerzity Karlovy. Svou účast pak přislíbili mimo jiné Asaf Auerbach, který patří mezi Wintonovy děti, nebo výtvarnice Helga Hošková-Weissová. „Vzhledem k vysokému věku pamětníků nemůžeme stoprocentně přislíbit jejich účast na akci,“ upozorňuje ale Waageová.
Seznamy jmen vycházejí z Databáze obětí holocaustu spravované Institutem Terezínské iniciativy. „Jedná se o jména lidí, kteří byli pronásledováni pro svůj židovský původ a zahynuli v některých z koncentračních táborů či ghett“, uvádí Waageová s tím, že před pěti lety začali lidé číst veřejně i jména romských obětí holokaustu, která dosud poskytovalo Muzeum romské kultury v Brně.
„V letošním roce budou pro romské oběti využita data z výzkumu romských obětí, který v rámci projektu Databáze romských obětí holocaustu připravuje Institut Terezínské iniciativy,“ dodává Waageová.
Akce se v Praze koná pravidelně od roku 2006, od roku 2014 se šíří i do dalších měst. Den vzpomínání odkazuje na povstání ve varšavském ghettu, které začalo 19. dubna 1943. Měsíc trvající boj mezi obyvateli ghetta, kteří kladli wehrmachtu odpor, měl za následek 56 tisíc zabitých či deportovaných lidí. Neoficiální údaje mluví až o 70 tisících obětech.
Během celé 2. sv. války zavraždili nacisté šest milionů lidí židovského původu. Z Čech a Moravy jich zahynulo 80 tisíc. Z celého Československa, jehož předválečná židovská komunita čítala 350 tisíc lidí, zemřelo 250 tisíc Židů.
