Obhájkyni Žondry se nelíbí způsob úterního výslechu Kvitové a stěžuje si na podjatost soudu

V případu napadení tenistky Petry Kvitové vznesla obhajoba námitku na podjatost senátu Krajského soudu v Brně. Podle obhájkyně soud v úterý nerozhodl veřejně o tom, jak bude Kvitová vypovídat. Senát následně rozhodl, že podjatý není. Obhajoba proti tomu podá stížnost, kterou bude řešit olomoucký vrchní soud. Z činu je obžalován třiatřicetiletý Radim Žondra, jenž ale vinu popírá. Muži za vydírání a porušování domovní svobody hrozí v případě uznání viny až 12 let vězení.

Obhájkyně obžalovaného Radima Žondry Lucie Janovská Nejedlá soud v úvodu dalšího dne hlavního líčení požádala, jestli by mohl přehrát začátek úterního hlavního líčení. Předsedkyně senátu Dagmar Bordovská to odmítla s odůvodněním, že pro to není žádný důvod.

Podle obhájkyně měl soud v úterý veřejně rozhodnout, jak bude Petra Kvitová vypovídat. Tenistka kvůli prožitému traumatu už dříve požádala, aby byla vyslechnuta v nepřítomnosti obžalovaného, soud jí to umožnil.

Dvojnásobná wimbledonská vítězka vypovídala v oddělené místnosti, zvuk byl do místnosti přenášen prostřednictvím reproduktorů. Podle obhájkyně tím, že soud o tomto nerozhodl veřejně, zkrátil obžalovanému procesní práva. Obhájkyně proto podala námitku nezákonnosti provedeného důkazu, následně i námitku podjatosti soudu. Senát rozhodl, že podjatý není, obhajoba proti tomu podá stížnost. Bude ji řešit Vrchní soud v Olomouci. 

Žondra zpochybnil průběh rekognice, při které ho tenistka poznala

Obžalovaný Radim Žondra také u soudu zpochybnil průběh rekognice, při které ho tenistka opakovaně poznala. Takzvaná rekognice, tedy ztotožnění pachatele, se konala v případu třikrát, první krátce po napadení tenistky, kdy mezi osmi desítkami fotografií pachatele Kvitová nepoznala.

Další rekognice se uskutečnila až v květnu 2018, kdy Kvitová mezi 12 fotografiemi obžalovaného bezpečně poznala. „Byl to ten a nikdo jiný,“ přečetla předsedkyně senátu Dagmar Bordovská slova, kterými Kvitová Žondru určila.

Muže tenistka jednoznačně poznala pod číslem tři, následně i pod číslem šest. Zhruba o tři týdny později obžalovaného bezpečně poznala i mezi pěti figuranty při rekognici naživo. 

Druhá rekognice byla podle Žondry provedena pozdě, vzhledem k tomu, že policie si jej prý vytipovala za pachatele už asi o čtyři měsíce dříve. Mezi druhou a třetí rekognicí byl podle něj krátký časový odstup, a rekognice byla prý ovlivněna i tím, že ho Kvitová už dříve poznala na fotografii.

Důkazy o tom, že byl Žondra v práci, stále chybí

U soudu vypovídali další dva svědci, nic podstatného od nich ale nezaznělo. Subdodavatel stavby v Napajedlích na Zlínsku, kde se měl podle obhajoby Žondra v den napadení pohybovat, potvrdil, že na stavbě pravidelně probíhaly kontrolní dny a že subdodavatelé na nich měli být přítomni. Kontrolní den na stavbě byl i 20. prosince 2016, tedy v den napadení Kvitové, není ale žádný důkaz o tom, že se jej účastnil i Žondra.

Další ze svědků měl od Žondrova kolegy půjčené peníze a vracel je prostřednictvím Žondry, který splácení údajně urgoval. „Policie si to vyložila tak, že já sháním finanční prostředky, což není pravda. On je měl půjčené a já dostával nějaké provize za zprostředkování,“ řekl Žondra.

Jednání bude pokračovat 26. března. Vyslechnuti budou další svědci a podle soudkyně by mohl padnout i rozsudek.

Radim Žondra se podle žalobce v prosinci 2016 dostal do bytu Kvitové pod falešnou záminkou, že jde na revizi kotle. Napadl ji a vážně ji pořezal na ruce. Odešel, když mu nabídla 10 tisíc korun, které si vzal.

Žondra vinu popírá, tvrdí, že tou dobou byl na stavbě v Napajedlích. Momentálně je ve výkonu trestu kvůli jinému případu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenát v prvním kole volby nezvolil adepty na ombudsmana

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu zabývá Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. Česká konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou. V prvním kole Senát žádného z kandidátů nezvolil, ve druhém bude vybírat mezi Kostolanskou, Laurenčíkovou, Schormem a Jaromírem Jirsou.
03:06Aktualizovánopřed 10 mminutami

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 2 hhodinami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 4 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 5 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 5 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 5 hhodinami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 6 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 15 hhodinami
Načítání...