Postupujeme sice správným směrem, ale pomalu, hodnotí snahu mezinárodního společenství bojovat proti změně klimatu vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský, který byl v úterý hostem pořadu Interview ČT24. Problém je v tom, že čas, který lidstvu na vyřešení tohoto problému zbývá, je velmi krátký, domnívá se. Změna klimatu je přitom podle Rovenského po případné jaderné válce pro lidstvo druhou největší hrozbou.
Rovenský: Kvůli rostoucí teplotě a úbytku srážek budou na Zemi přibývat neobyvatelné oblasti
Zatímco americký středozápad svíraly minulý týden extrémní mrazy, při nichž teploty padaly k padesáti stupňům Celsia pod nulou, Austrálie bojovala s rekordní vlnou veder. Nárůst extrémních projevů počasí, se kterými se Země v posledních přibližně deseti letech potýká, je podle Jana Rovenského z Greenpeace důsledkem klimatické změny.
Rovenský přitom v pořadu Interview ČT24 připustil, že změně klimatu se v posledních letech dostává víc pozornosti, tento posun je ale podle něj velmi pomalý. V té souvislosti Rovenský odkázal na alarmující zprávu, kterou loni na podzim představil Mezinárodní panel pro změny klimatu (IPCC).
Vědci v dokumentu upozornili, že pokud chce lidstvo zabránit nárůstu průměrné globální teploty o 1,5 stupně, musely by se do dvanácti let snížit emise oxidu uhličitého způsobené člověkem o 45 procent.
„To je extrémně krátký čas. K tomu, aby se to stalo, potřebujete politiky, kteří o tom rozhodnou, a veřejnost, která je k tomu přiměje. Protože politici jinak velmi často poslouchají spíš lidi z průmyslu, kteří vydělávají na tom, že ten byznys pokračuje jako doposud,“ uvedl Rovenský.
Změnu klimatu už přitom podle Rovenského začíná pociťovat i Česko. „Ta loňská vlna veder a sucha, která nás zasáhla, je věc, která se bude opakovat v souvislosti s nárůstem průměrné globální teploty nepochybně častěji,“ řekl. „Ve srovnání s tím, co musí zažívat lidi třeba v Sahelu a v subsaharské Africe, je to ale samozřejmě naprostá brnkačka,“ dodal.
Rovenský: Lidé budou umírat nebo migrovat
„V důsledku narůstající teploty a úbytku srážek budou na Zemi přibývat oblasti, ve kterých se nedá žít, respektive tam nemůže být hustá populace, jako je dnes. To nevyhnutelně povede k tomu, že ti lidé budou buď umírat, anebo budou odcházet někam jinam,“ domnívá se.
Čím blíž mají lidé dopady změny klimatu před sebou, tím víc se o ni zajímají, poukázal Rovenský. „Je to asi přirozené. Nepříjemné ale je, že hlavní emise skleníkových plynů vznikají v zemích, které jsou relativně bohaté,“ uvedl s tím, že mezi tyto země započítává i Čínu.
„Na ně to dopadne mnohem méně než na chudé země, které ten problém vlastně nezpůsobují. To je samozřejmě nefér, ale zároveň to je problém z hlediska mobilizace,“ řekl.
„Lidé, kterých se to týká a mají problém, tak vlastně nemají žádnou politickou páku, jak přimět ty, kteří to způsobují, aby něco dělali. To je na celé té věci lehce frustrující,“ poznamenal.
Zároveň si ale Rovenský nemyslí, že by v důsledku klimatické změny – která je podle něj po případné jaderné válce druhým největším environmentálním rizikem – lidstvo zcela vymřelo. „Pokud ale půjdou teploty na dva stupně nebo nedej bože na čtyři, pět stupňů nahoru, tak podle mě lidstvo ve stávající podobě se sedmi miliardami lidí přežít nedokáže,“ řekl. „Už jenom kvůli tomu, že nás prostě neuživí zemědělství,“ dodal.