Jan Rovenský hostem pořadu Interview ČT24
Zatímco americký středozápad svíraly minulý týden extrémní mrazy, při nichž teploty padaly k padesáti stupňům Celsia pod nulou, Austrálie bojovala s rekordní vlnou veder. Nárůst extrémních projevů počasí, se kterými se Země v posledních přibližně deseti letech potýká, je podle Jana Rovenského z Greenpeace důsledkem klimatické změny.
Rovenský přitom v pořadu Interview ČT24 připustil, že změně klimatu se v posledních letech dostává víc pozornosti, tento posun je ale podle něj velmi pomalý. V té souvislosti Rovenský odkázal na alarmující zprávu, kterou loni na podzim představil Mezinárodní panel pro změny klimatu (IPCC).
Vědci v dokumentu upozornili, že pokud chce lidstvo zabránit nárůstu průměrné globální teploty o 1,5 stupně, musely by se do dvanácti let snížit emise oxidu uhličitého způsobené člověkem o 45 procent.
„To je extrémně krátký čas. K tomu, aby se to stalo, potřebujete politiky, kteří o tom rozhodnou, a veřejnost, která je k tomu přiměje. Protože politici jinak velmi často poslouchají spíš lidi z průmyslu, kteří vydělávají na tom, že ten byznys pokračuje jako doposud,“ uvedl Rovenský.
Změnu klimatu už přitom podle Rovenského začíná pociťovat i Česko. „Ta loňská vlna veder a sucha, která nás zasáhla, je věc, která se bude opakovat v souvislosti s nárůstem průměrné globální teploty nepochybně častěji,“ řekl. „Ve srovnání s tím, co musí zažívat lidi třeba v Sahelu a v subsaharské Africe, je to ale samozřejmě naprostá brnkačka,“ dodal.
Rovenský: Lidé budou umírat nebo migrovat
„V důsledku narůstající teploty a úbytku srážek budou na Zemi přibývat oblasti, ve kterých se nedá žít, respektive tam nemůže být hustá populace, jako je dnes. To nevyhnutelně povede k tomu, že ti lidé budou buď umírat, anebo budou odcházet někam jinam,“ domnívá se.
Čím blíž mají lidé dopady změny klimatu před sebou, tím víc se o ni zajímají, poukázal Rovenský. „Je to asi přirozené. Nepříjemné ale je, že hlavní emise skleníkových plynů vznikají v zemích, které jsou relativně bohaté,“ uvedl s tím, že mezi tyto země započítává i Čínu.
„Na ně to dopadne mnohem méně než na chudé země, které ten problém vlastně nezpůsobují. To je samozřejmě nefér, ale zároveň to je problém z hlediska mobilizace,“ řekl.
„Lidé, kterých se to týká a mají problém, tak vlastně nemají žádnou politickou páku, jak přimět ty, kteří to způsobují, aby něco dělali. To je na celé té věci lehce frustrující,“ poznamenal.