Před sedmi lety zemřel Václav Havel. Lidé četli jeho texty, večer vynesli srdce na Hrad

Lidé si v úterý připomínali sedm let od úmrtí dramatika a bývalého prezidenta Václava Havla. Na jeho památku zapalovali svíčky nebo četli úryvky textů jeho děl. Havlovi příznivci také odnesli na Pražský hrad symbolické srdce. Vzpomínkové akce se kromě Prahy konaly třeba na Hrádečku, kde měl Havel chalupu a kde 18. prosince 2011 zemřel.

Dramatik a někdejší disident Václav Havel patřil mezi klíčové aktéry zániku komunistického režimu v roce 1989. Byl devátým a zároveň posledním prezidentem Československa a po jeho rozdělení prvním českým prezidentem. Letos v říjnu by se dožil 82 let.

Jeho památku si lidé na několika místech připomínali čtením z jeho textů. Jedna z akcí se konala na pražském Jungmannově náměstí. „Každý, kdo se bude chtít ke vzpomínce připojit, může přijít do 18:00 na Jungmannovo náměstí v Praze a pouze chvilku postát, zapálit svíčku, nebo se připojit ke kontinuálnímu čtení z díla Václava Havla,“ zvali organizátoři akce.

Video Události
video

Události: Vzpomínky na Václava Havla

Ze známých osobností na Jungmannově náměstí vystoupili například bývalý lidovecký ministr kultury Daniel Herman, herečka Ester Geislerová nebo kněz a teolog Tomáš Halík. „Já jsem tady četl text o naději, kde Havel říká, že naděje není iluze, že všechno půjde dobře. Ale že právě tehdy, když věci jsou horší a horší, tak že nám dává sílu nevzdat se a přežít,“ řekl Havlův dlouholetý přítel Halík.

Památku prezidenta položením květiny na jeho hrob na Vinohradském hřbitově uctil také předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS). Lidé zapalovali svíčky také u chalupy slavného souseda na Hrádečku.

Večer z náměstí Václava Havla u pražského Národního divadla vyšel průvod na Hradčanské náměstí. V jeho čele pořadatelé nesli velké srdce, které podle nich má symbolizovat „dobré, co Havel v lidech probudil“.

„Sešli jsme se tu, abychom uctili památku našeho bývalého prezidenta Václava Havla způsobem, který jsme vymysleli před čtyřmi lety. Odneseme srdce, které symbolizuje vše dobré, co našemu národu předal, na Hrad, kde podle nás teď to srdce chybí,“ řekl na začátku průvodu jeho organizátor Jiří Bareš.

Smysl pro humor

„Odkaz Václava Havla se neustále snaží kalit někteří lidé, někteří politici z utilitárních a prospěchářských důvodů,“ myslí si ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský. Má však zkušenost, že lidé po celém Česku oceňují činnost knihovny a uvědomují si, jak důležité jsou hodnoty, které první český prezident prosazoval.

Mezi ně podle Žantovského patří politické hodnoty svobody, demokracie a lidských práv i lidské hodnoty laskavosti, slušnosti a vnitřní radosti a naděje. „To všechno jsou hodnoty, které v dnešní politice skoro vymizely a které lidem strašně chybí,“ řekl Žantovský.

Video Studio ČT24
video

Michael Žantovský vzpomínal na Václava Havla

Vzpomínky na Havla doplnil v ČT jeho dlouholetý spolupracovník Vladimír Hanzel: „Kromě toho, že přemýšlel o stavu světa, civilizace a lidských práv, měl také velký smysl pro legraci a tím se celou dobu odreagovával. Měl také velký smysl pro sebereflexi. Často si dělal legraci sám ze sebe.“

Dodal, že humor mu pomáhal překonat už těžká léta boje s komunistickým režimem včetně věznění. „Když si člověk dovede udělat legraci se své situace a ze sebe sama, tak mu to psychicky dost pomůže,“ vysvětlil.

Video Události, komentáře
video

Události, komentáře: Monika Granja a Marin Luksík o odkazu Václava Havla

Před sedmi lety do ulic vyrazily tisíce lidí

Václav Havel zemřel krátce před desátou hodinou ráno v neděli 18. prosince 2011 na své chalupě na Hrádečku nedaleko Trutnova ve věku 75 let. Ještě téhož dne se na jeho počest po celé zemi rozezněly zvony kostelů a kaplí a Havlovu památku vyrazily do ulic spontánně uctít tisíce lidí. Soustrast vyjádřilo mnoho českých i zahraničních politiků a dalších osobností.

Potomek známé podnikatelské rodiny se proslavil nejdříve jako dramatik, od šedesátých let patřil k výrazným postavám české kultury. V roce 1968 se angažoval v Klubu angažovaných nestraníků, podílel se na protiokupačním vysílání rozhlasu a během normalizace se ocitl v nemilosti.

Později patřil Havel k čelným představitelům československého disentu, stál u vzniku Charty 77 a strávil skoro pět let ve vězení. V listopadu 1989 se angažoval ve vedení Občanského fóra a v prosinci 1989 se stal prezidentem. 

Funkci obhájil po volbách v létě 1990, o dva roky později už zvolen nebyl, když ve Federálním shromáždění nezískal potřebnou podporu poslanců zvolených na Slovensku. Koncem července 1992 vzhledem k tehdejší politické situaci, která již směřovala k rozdělení společného státu, odstoupil z funkce.

Přesto ale zůstal jednou z nejvýraznějších postav veřejného života, a když se v lednu 1993 volila první hlava samostatné ČR, byl Václav Havel favoritem. Prezidentem pak byl až do roku 2003.

I po odchodu z Pražského hradu zůstal výraznou osobností, jejíž slovo mělo velkou váhu nejen v ČR. Ve světě vnímali Václava Havla jako velkou postavu boje za svobodu a na jeho pohřeb do Prahy dorazily desítky zahraničních delegací.

Zádušní mše v katedrále sv. Víta se 23. prosince zúčastnili americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová, americký exprezident Bill Clinton nebo francouzský prezident Nicolas Sarkozy. S Havlem se osobně rozloučily také desetitisíce Čechů.