Sýrie, Krym ani otrava Skripala pro nás tématem nejsou, říká Vondráček před cestou do Ruska

9 minut
Události, komentáře: Radek Vondráček (ANO) o návštěvě Ruska
Zdroj: ČT24

Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) po setkání V4 v Košicích zamíří do Ruska. Sejít se tam má se šéfy obou komor ruského parlamentu, kteří jsou kvůli anexi ukrajinského Krymu na sankčních seznamech Evropské unie i Spojených států. Vondráček ale o sporných tématech, jako jsou sankce, ruské angažmá na Ukrajině, v Sýrii a Libyi nebo otrava Sergeje Skripala, mluvit nechce. Řekl to v Událostech, komentářích.

Vy jste řekl, že jste s cestou do Ruska souhlasil po zralé úvaze. Dostal jste pozvání? Od koho přišlo? 

Ano, pokud vím, oficiální pozvání přišlo, ale primárním impulsem je, že do Ruska se chystají dva sněmovní výbory – zdravotní a školský. Agenda je poměrně dobře připravená a ta témata jsou opravdu hájení českých zájmů v Rusku, dalo by se říct do jisté míry až apolitická, protože nemocný bývá někdy každý.

Týká se to jak našich turistů, tak i našich občanů, kteří pracují v Rusku, kdy zajištění péče má rezervy, je třeba procedury nějakým způsobem podpořit. Velice aktivní je v tom paní předsedkyně (zdravotního výboru Věra) Adámková (ANO), která má jediný cíl, aby se českým pacientům nebo občanům v nějaké situaci dostalo stejné péče jako například těm německým.

To znamená, že pokud jste řekl, že se zaměříte spíše na oblasti, v nichž je možné vést s Ruskem dialog, jsou to oblasti jako zdravotnictví a podobně? 

Jede tam i školský výbor pod vedením pana Václava Klause mladšího. 

To bude spočívat v čem?

Tam se podle mě budou věnovat vzájemnému uznávání vzdělávání a nějaké spolupráci na vědecké úrovni a spolupráci vysokých škol. To jsou skutečně témata – neříkám apolitická, jedou tam politici – ale témata, kde můžeme vést dialog. Protože aniž bychom slevili ze svých postojů vůči Rusku v jiných oblastech, tak jsem přesvědčený, že můžeme vést dialog a můžeme tam hájit české zájmy.

Řeknete slovo Krym, Ukrajina? 

To jsou myslím otázky, kde jsou naše postoje jasné. Já považuju Česko za suverénní samostatný stát.

Řeknete je tam? 

Otázka je, jestli budou vůbec zmíněny. Protože jednak my nepřekvapujeme své spojence, naše postoje jsou jasné, a ty postoje jsou jasné i ruskému protějšku. Tak já si nemyslím, že tyto otázky bychom tam řešili. Budeme hledat to, co nás spojuje, protože Rusko je země, která je například členem Rady bezpečnosti, Rusko je země, se kterou můžeme nalézt nějaké společné body, jako je například boj proti terorismu.

Vím, že nedávno se Rusko obrátilo na ministerstvo zahraničních věcí, že by mělo zájem o nějakou spolupráci, co se týče návratu uprchlíků do Sýrie. Migrace a uprchlíci hýbou i českou politikou a je v našem zájmu, můžeme-li nějak pomoci, aby se ti lidé mohli vrátit do svých domovů a pomohli při obnově Sýrie. Velice je tam ceněno, že jsme tam zachovali naše zastoupení a že česká stopa v Sýrii je poměrně silná.

Slovo sankce zazní z vašich úst? 

Nemám ambici jakkoliv řešit sankce. I na schůzce nejvyšších představitelů České republiky jsme se na tom jednotně shodli, že v sankcích držíme náš postoj, pouze by bylo dobré diskutovat o jejich efektivnosti. Ale rozhodně není Česká republika tou zemí, která by iniciovala jejich zrušení nebo změnu. A já myslím, že když se tam dostaví český předseda v českém zájmu jako představitel samostatného státu, tak budou vzájemné pozice respektovány. Takže budeme hledat to, co nás spojuje. 

To znamená aktuální problémy, které teď významným způsobem poznamenávají vzájemné vztahy západních zemí a Ruska – kauza Skripal, Sýrie, mluví se o ruském vojenském angažmá v Libyi – o tom se prostě bavit nebudete? To zmiňovat nebudete ani v úvodu s tím, že byste zopakoval třeba ta slova, která jste řekl tady? 

Já se nebráním. Nebráním se té debatě. 

Nebráníte, ale řeknete to? 

Já to nebudu iniciovat, protože na této, řekněme, zdvořilostní úrovni máme problém, že naše vztahy ochladly poměrně výrazně. 

Ale ochladly z nějakého důvodu. 

Ano, samozřejmě.

A ty důvody stále trvají. 

Ty nepominuly. 

Ano, stále trvají. 

Ty trvají, ale říkám, předmětem schůzky bylo spíš nalézt to, o čem můžeme vést dialog. A my musíme mít jasný postoj vůči našim spojencům a tam, kam patříme. Na tom se nemění nic. Ale myslím si, že i jako Česká republika máme své specifické zájmy a neměli bychom třeba nechat, ať za nás jednají představitelé Evropské unie. Měli bychom si řešit svoje české otázky a určitě tam prostor je. 

A po zralé úvaze jsem se rozhodl doprovodit je jako předseda (sněmovny). Protože je takovým nepsaným zvykem, že když výbory cestují mimo Evropu nebo Evropskou unii, tak je doprovází někdo z vedení sněmovny. A já jsem se rozhodl, že než posílat nějakého místopředsedu, tak pojedu osobně. A já doufám, že tím podpořím i jednání těch výborů, že tam budeme bráni opravdu vážně. 

Jak vás tak poslouchám, tak mám pocit, že jste si sedli s diplomaty a řekli jste: Chceme se začít bavit s Ruskem. A pak jste začali hledat témata, o čem byste se s Ruskem mohli bavit, aby nepadala ta slova a abyste se nedotkli věcí, které nás rozdělují. Vykládám to správně? 

Tak my máme oblasti, kde máme mezi sebou jasno, a ty nezpochybňuje ani jedna strana. V době, kdy byl summit v Helsinkách, jsem byl v americkém Kongresu a setkal jsem se s kongresmany, jak z Republikánské, tak z Demokratické strany. Pro mě to bylo také inspirací, když jsme se potom bavili s obyčejnými Američany, kteří to brali jako pozitivní, že probíhá nějaký dialog, protože nikdo nechce eskalaci. Spíš bychom se měli snažit o to, abychom udržovali nějaký kontakt, ale stát si na svém. 

Vy jste zmínil, že během summitu v Helsinkách jste byl ve Spojených státech. Já jsem byl v Helsinkách. Sledovali jsme to samé. A tak asi velmi dobře víte, že zároveň se výrazně diskutovalo o tom, co tam zaznělo. Nejenom o tom, že se Donald Trump potkal s Vladimirem Putinem, ale co oba dva řekli. Proto se znovu ptám, není dobré říci: ano, možná na některé věci nemáme stejné názory – tady řeknu Krym, Ukrajina, Sýrie – a pak se pojďme bavit o něčem dalším. Nebyl by toto postoj diplomacie, která má určité sebevědomí? 

Takhle, jak jste tu větu řekl, myslím, že není problém ji použít. 

A použijete ji? 

V podstatě podobným způsobem jsem postupoval v Saúdské Arábii… 

Ale vy jste říkal, že to neotevřete, že toto neřeknete na začátku. To je přece podstatné. 

To nikdy nevíte. To nikdy nevíte, a uvidíme. Mám za sebou téměř rok ve sněmovně, mám nějakou svoji integritu, tak doufám… 

Pane předsedo, neříkejte, že přijdete na jednání a řeknete: já nevím, s čím začnu jednání. 

Ale já myslím, že vždycky, když jste na návštěvě, první promluví hostitel, pak se navážou nějaká témata. Já si myslím, že prostor je omezený. Já se těm tématům nebráním a myslím, že ani druhá strana. Tam máme jasno. Ale my bychom ten čas radši využili, že bychom se na něčem domluvili. 

Budete se bavit taky o byznysu? 

Není to vysloveně role předsedy Poslanecké sněmovny, nicméně Rusko je náš druhý největší… 

V Saúdské Arábii jste to řešil, když jste to zmiňoval. 

Ano, tam jsem byl s delegací podnikatelů, tam se to samo nabízelo. Ale samozřejmě i v Saúdské Arábii témata jako Palestina, Sýrie, Jemen padla na stůl. Zkrátka jedu tam po zralé úvaze a doufám, že zúročím své diplomatické zkušenosti, které jsem nabyl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vystrčil v adventním poselství vyzval ke slušně vedenému dialogu

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v předvánočním projevu ve čtvrtek vyzval ke slušně vedenému dialogu, k ochotě dohodnout se a k budování důvěry jako základu fungujícího společenství. Veřejné poselství předseda Senátu pronesl na konci roku již pošesté. V letech 2020 až 2022 se k veřejnosti obracel na Nový rok.
20:10Aktualizovánopřed 1 mminutou

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 56 mminutami

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Havlův odkaz je zvláště letos stále aktuální, uvedl Vystrčil

Odkaz bývalého prezidenta Václava Havla je podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) zvláště v letošním roce stále aktuální. Týká se svobody a schopnosti zastat se druhého, uvedl na pražském Vinohradském hřbitově. Lidé tradičně nosí květiny a svíčky k Havlově chalupě na Hrádečku, kde před čtrnácti lety zemřel. Ředitel Knihovny Václava Havla pak na prvního českého prezidenta zavzpomínal společně s velvyslanci a velvyslankyněmi USA, Německa, Nizozemska, Slovenska a Kanady.
07:59Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Hrad potvrdil Turkovi schůzku s prezidentem Pavlem

Prezident Petr Pavel přijme v pondělí 22. prosince v 11:00 na Pražském hradě čestného prezidenta Motoristů a poslance Filipa Turka. Odbor komunikace prezidentské kanceláře to oznámil na svém webu. Motoristé chtějí, aby se Turek stal ministrem životního prostředí. Úřad vede dočasně ministr zahraničí a předseda strany Petr Macinka (Motoristé). Turek potvrdil, že na Hrad v pondělí půjde.
11:47Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Pavel jmenoval ústavním soudcem Michala Bartoně

Vysokoškolský pedagog a odborník na ústavní právo Michal Bartoň se stal ústavním soudcem. Do funkce jej ve čtvrtek na Pražském hradě jmenoval prezident Petr Pavel. Devětačtyřicetiletý Bartoň nahradí u Ústavního soudu (ÚS) profesora občanského práva Josefa Fialu, kterému tuto středu vypršel desetiletý mandát. Pavel v projevu ocenil, že nově sestavený Ústavní soud funguje jako tým, ačkoliv ho společně se Senátem sestavil ze silných osobností.
11:29Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Premiér a předsedové parlamentu budou brát od ledna přes 300 tisíc korun

Platy vrcholných politiků vzrostou od ledna zhruba o pět procent. Premiér a předsedové parlamentních komor budou vůbec poprvé brát více než 300 tisíc korun hrubého měsíčně. Plat řadového poslance se zvýší o 5500 na 115 tisíc. Prezident bude dostávat 383 200 korun, o 18 200 korun víc než letos. Vyplývá to ze sdělení ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) o vyhlášení platové základny, z níž se platy odvozují.
před 7 hhodinami

Víkend bude zatažený a mlhavý, maxima dosáhnou asi pěti stupňů

O nadcházejícím víkendu bude v Česku většinou zataženo, slunce se objeví jen ojediněle. Meteorologové očekávají mlhy a mrholení, někde mohou být i mrznoucí. Nejvyšší teploty se budou pohybovat kolem pěti stupňů Celsia, při malé oblačnosti i nepatrně výše, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
08:47Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...