Sýrie, Krym ani otrava Skripala pro nás tématem nejsou, říká Vondráček před cestou do Ruska

Nahrávám video
Události, komentáře: Radek Vondráček (ANO) o návštěvě Ruska
Zdroj: ČT24

Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) po setkání V4 v Košicích zamíří do Ruska. Sejít se tam má se šéfy obou komor ruského parlamentu, kteří jsou kvůli anexi ukrajinského Krymu na sankčních seznamech Evropské unie i Spojených států. Vondráček ale o sporných tématech, jako jsou sankce, ruské angažmá na Ukrajině, v Sýrii a Libyi nebo otrava Sergeje Skripala, mluvit nechce. Řekl to v Událostech, komentářích.

Vy jste řekl, že jste s cestou do Ruska souhlasil po zralé úvaze. Dostal jste pozvání? Od koho přišlo? 

Ano, pokud vím, oficiální pozvání přišlo, ale primárním impulsem je, že do Ruska se chystají dva sněmovní výbory – zdravotní a školský. Agenda je poměrně dobře připravená a ta témata jsou opravdu hájení českých zájmů v Rusku, dalo by se říct do jisté míry až apolitická, protože nemocný bývá někdy každý.

Týká se to jak našich turistů, tak i našich občanů, kteří pracují v Rusku, kdy zajištění péče má rezervy, je třeba procedury nějakým způsobem podpořit. Velice aktivní je v tom paní předsedkyně (zdravotního výboru Věra) Adámková (ANO), která má jediný cíl, aby se českým pacientům nebo občanům v nějaké situaci dostalo stejné péče jako například těm německým.

To znamená, že pokud jste řekl, že se zaměříte spíše na oblasti, v nichž je možné vést s Ruskem dialog, jsou to oblasti jako zdravotnictví a podobně? 

Jede tam i školský výbor pod vedením pana Václava Klause mladšího. 

To bude spočívat v čem?

Tam se podle mě budou věnovat vzájemnému uznávání vzdělávání a nějaké spolupráci na vědecké úrovni a spolupráci vysokých škol. To jsou skutečně témata – neříkám apolitická, jedou tam politici – ale témata, kde můžeme vést dialog. Protože aniž bychom slevili ze svých postojů vůči Rusku v jiných oblastech, tak jsem přesvědčený, že můžeme vést dialog a můžeme tam hájit české zájmy.

Řeknete slovo Krym, Ukrajina? 

To jsou myslím otázky, kde jsou naše postoje jasné. Já považuju Česko za suverénní samostatný stát.

Řeknete je tam? 

Otázka je, jestli budou vůbec zmíněny. Protože jednak my nepřekvapujeme své spojence, naše postoje jsou jasné, a ty postoje jsou jasné i ruskému protějšku. Tak já si nemyslím, že tyto otázky bychom tam řešili. Budeme hledat to, co nás spojuje, protože Rusko je země, která je například členem Rady bezpečnosti, Rusko je země, se kterou můžeme nalézt nějaké společné body, jako je například boj proti terorismu.

Vím, že nedávno se Rusko obrátilo na ministerstvo zahraničních věcí, že by mělo zájem o nějakou spolupráci, co se týče návratu uprchlíků do Sýrie. Migrace a uprchlíci hýbou i českou politikou a je v našem zájmu, můžeme-li nějak pomoci, aby se ti lidé mohli vrátit do svých domovů a pomohli při obnově Sýrie. Velice je tam ceněno, že jsme tam zachovali naše zastoupení a že česká stopa v Sýrii je poměrně silná.

Slovo sankce zazní z vašich úst? 

Nemám ambici jakkoliv řešit sankce. I na schůzce nejvyšších představitelů České republiky jsme se na tom jednotně shodli, že v sankcích držíme náš postoj, pouze by bylo dobré diskutovat o jejich efektivnosti. Ale rozhodně není Česká republika tou zemí, která by iniciovala jejich zrušení nebo změnu. A já myslím, že když se tam dostaví český předseda v českém zájmu jako představitel samostatného státu, tak budou vzájemné pozice respektovány. Takže budeme hledat to, co nás spojuje. 

To znamená aktuální problémy, které teď významným způsobem poznamenávají vzájemné vztahy západních zemí a Ruska – kauza Skripal, Sýrie, mluví se o ruském vojenském angažmá v Libyi – o tom se prostě bavit nebudete? To zmiňovat nebudete ani v úvodu s tím, že byste zopakoval třeba ta slova, která jste řekl tady? 

Já se nebráním. Nebráním se té debatě. 

Nebráníte, ale řeknete to? 

Já to nebudu iniciovat, protože na této, řekněme, zdvořilostní úrovni máme problém, že naše vztahy ochladly poměrně výrazně. 

Ale ochladly z nějakého důvodu. 

Ano, samozřejmě.

A ty důvody stále trvají. 

Ty nepominuly. 

Ano, stále trvají. 

Ty trvají, ale říkám, předmětem schůzky bylo spíš nalézt to, o čem můžeme vést dialog. A my musíme mít jasný postoj vůči našim spojencům a tam, kam patříme. Na tom se nemění nic. Ale myslím si, že i jako Česká republika máme své specifické zájmy a neměli bychom třeba nechat, ať za nás jednají představitelé Evropské unie. Měli bychom si řešit svoje české otázky a určitě tam prostor je. 

A po zralé úvaze jsem se rozhodl doprovodit je jako předseda (sněmovny). Protože je takovým nepsaným zvykem, že když výbory cestují mimo Evropu nebo Evropskou unii, tak je doprovází někdo z vedení sněmovny. A já jsem se rozhodl, že než posílat nějakého místopředsedu, tak pojedu osobně. A já doufám, že tím podpořím i jednání těch výborů, že tam budeme bráni opravdu vážně. 

Jak vás tak poslouchám, tak mám pocit, že jste si sedli s diplomaty a řekli jste: Chceme se začít bavit s Ruskem. A pak jste začali hledat témata, o čem byste se s Ruskem mohli bavit, aby nepadala ta slova a abyste se nedotkli věcí, které nás rozdělují. Vykládám to správně? 

Tak my máme oblasti, kde máme mezi sebou jasno, a ty nezpochybňuje ani jedna strana. V době, kdy byl summit v Helsinkách, jsem byl v americkém Kongresu a setkal jsem se s kongresmany, jak z Republikánské, tak z Demokratické strany. Pro mě to bylo také inspirací, když jsme se potom bavili s obyčejnými Američany, kteří to brali jako pozitivní, že probíhá nějaký dialog, protože nikdo nechce eskalaci. Spíš bychom se měli snažit o to, abychom udržovali nějaký kontakt, ale stát si na svém. 

Vy jste zmínil, že během summitu v Helsinkách jste byl ve Spojených státech. Já jsem byl v Helsinkách. Sledovali jsme to samé. A tak asi velmi dobře víte, že zároveň se výrazně diskutovalo o tom, co tam zaznělo. Nejenom o tom, že se Donald Trump potkal s Vladimirem Putinem, ale co oba dva řekli. Proto se znovu ptám, není dobré říci: ano, možná na některé věci nemáme stejné názory – tady řeknu Krym, Ukrajina, Sýrie – a pak se pojďme bavit o něčem dalším. Nebyl by toto postoj diplomacie, která má určité sebevědomí? 

Takhle, jak jste tu větu řekl, myslím, že není problém ji použít. 

A použijete ji? 

V podstatě podobným způsobem jsem postupoval v Saúdské Arábii… 

Ale vy jste říkal, že to neotevřete, že toto neřeknete na začátku. To je přece podstatné. 

To nikdy nevíte. To nikdy nevíte, a uvidíme. Mám za sebou téměř rok ve sněmovně, mám nějakou svoji integritu, tak doufám… 

Pane předsedo, neříkejte, že přijdete na jednání a řeknete: já nevím, s čím začnu jednání. 

Ale já myslím, že vždycky, když jste na návštěvě, první promluví hostitel, pak se navážou nějaká témata. Já si myslím, že prostor je omezený. Já se těm tématům nebráním a myslím, že ani druhá strana. Tam máme jasno. Ale my bychom ten čas radši využili, že bychom se na něčem domluvili. 

Budete se bavit taky o byznysu? 

Není to vysloveně role předsedy Poslanecké sněmovny, nicméně Rusko je náš druhý největší… 

V Saúdské Arábii jste to řešil, když jste to zmiňoval. 

Ano, tam jsem byl s delegací podnikatelů, tam se to samo nabízelo. Ale samozřejmě i v Saúdské Arábii témata jako Palestina, Sýrie, Jemen padla na stůl. Zkrátka jedu tam po zralé úvaze a doufám, že zúročím své diplomatické zkušenosti, které jsem nabyl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Z Blízkého východu se nyní repatriační let neplánuje, řekl Macinka

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sešla Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
před 16 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 17 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 17 hhodinami

VideoDíky GPS našel ukradené kolo, policie mu ale nepomohla

Krádeží kol v Česku podle policejních statistik každoročně ubývá, i díky stále propracovanějším bezpečnostním prvkům včetně GPS lokátorů. Ani ty ale nemusí být zárukou, že majitel získá své kolo zpět. Přesvědčil se o tom Kamil Svatoň, který tímto způsobem vystopoval svůj ukradený bicykl. Svatoň obratem předal souřadnice policii, svoje kolo ale stále nemá. „Do dnešního dne ho sleduju, do dnešního dne vím, kde je. Pán ho měl uskladněné, dokonce několikrát na něm i vyjel na projížďku,“ popisuje Svatoň. „Policisté ve věci provedli šetření, ale vzhledem k tomu, že v daných místech nikoho nezastihli, nemohli tedy bez souhlasu uživatele vstoupit na pozemek nebo do obydlí,“ vysvětluje mluvčí policie Plzeňského kraje Michaela Raindlová. Zloděj, který okradl Svatoně, mezitím odcestoval do zahraničí. Aktuálně se kolo hlásí ze Zakarpatské oblasti na Ukrajině.
27. 2. 2026

Babiš jednal s velvyslancem USA o plnění závazků u výdajů na obranu, píše Deník N

Premiér Andrej Babiš (ANO) jednal v minulých dnech s americkým velvyslancem v Praze Nicholasem Merrickem o výdajích na obranu, napsal v pátek Deník N. Vláda chce snížit obranné výdaje ve srovnání s návrhem rozpočtu předloženým minulým kabinetem. Velvyslanec navrhl podle Deníku N Babišovi, že by Česko mohlo splnit svůj závazek vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu tím, že by přispělo do fondu Severoatlantické aliance (NATO) na nákup zbraní Ukrajině. Podle Deníku N to Babiš odmítá a snaží se získat roční odklad.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...