Sýrie, Krym ani otrava Skripala pro nás tématem nejsou, říká Vondráček před cestou do Ruska

Nahrávám video

Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) po setkání V4 v Košicích zamíří do Ruska. Sejít se tam má se šéfy obou komor ruského parlamentu, kteří jsou kvůli anexi ukrajinského Krymu na sankčních seznamech Evropské unie i Spojených států. Vondráček ale o sporných tématech, jako jsou sankce, ruské angažmá na Ukrajině, v Sýrii a Libyi nebo otrava Sergeje Skripala, mluvit nechce. Řekl to v Událostech, komentářích.

Vy jste řekl, že jste s cestou do Ruska souhlasil po zralé úvaze. Dostal jste pozvání? Od koho přišlo? 

Ano, pokud vím, oficiální pozvání přišlo, ale primárním impulsem je, že do Ruska se chystají dva sněmovní výbory – zdravotní a školský. Agenda je poměrně dobře připravená a ta témata jsou opravdu hájení českých zájmů v Rusku, dalo by se říct do jisté míry až apolitická, protože nemocný bývá někdy každý.

Týká se to jak našich turistů, tak i našich občanů, kteří pracují v Rusku, kdy zajištění péče má rezervy, je třeba procedury nějakým způsobem podpořit. Velice aktivní je v tom paní předsedkyně (zdravotního výboru Věra) Adámková (ANO), která má jediný cíl, aby se českým pacientům nebo občanům v nějaké situaci dostalo stejné péče jako například těm německým.

To znamená, že pokud jste řekl, že se zaměříte spíše na oblasti, v nichž je možné vést s Ruskem dialog, jsou to oblasti jako zdravotnictví a podobně? 

Jede tam i školský výbor pod vedením pana Václava Klause mladšího. 

To bude spočívat v čem?

Tam se podle mě budou věnovat vzájemnému uznávání vzdělávání a nějaké spolupráci na vědecké úrovni a spolupráci vysokých škol. To jsou skutečně témata – neříkám apolitická, jedou tam politici – ale témata, kde můžeme vést dialog. Protože aniž bychom slevili ze svých postojů vůči Rusku v jiných oblastech, tak jsem přesvědčený, že můžeme vést dialog a můžeme tam hájit české zájmy.

Řeknete slovo Krym, Ukrajina? 

To jsou myslím otázky, kde jsou naše postoje jasné. Já považuju Česko za suverénní samostatný stát.

Řeknete je tam? 

Otázka je, jestli budou vůbec zmíněny. Protože jednak my nepřekvapujeme své spojence, naše postoje jsou jasné, a ty postoje jsou jasné i ruskému protějšku. Tak já si nemyslím, že tyto otázky bychom tam řešili. Budeme hledat to, co nás spojuje, protože Rusko je země, která je například členem Rady bezpečnosti, Rusko je země, se kterou můžeme nalézt nějaké společné body, jako je například boj proti terorismu.

Vím, že nedávno se Rusko obrátilo na ministerstvo zahraničních věcí, že by mělo zájem o nějakou spolupráci, co se týče návratu uprchlíků do Sýrie. Migrace a uprchlíci hýbou i českou politikou a je v našem zájmu, můžeme-li nějak pomoci, aby se ti lidé mohli vrátit do svých domovů a pomohli při obnově Sýrie. Velice je tam ceněno, že jsme tam zachovali naše zastoupení a že česká stopa v Sýrii je poměrně silná.

Slovo sankce zazní z vašich úst? 

Nemám ambici jakkoliv řešit sankce. I na schůzce nejvyšších představitelů České republiky jsme se na tom jednotně shodli, že v sankcích držíme náš postoj, pouze by bylo dobré diskutovat o jejich efektivnosti. Ale rozhodně není Česká republika tou zemí, která by iniciovala jejich zrušení nebo změnu. A já myslím, že když se tam dostaví český předseda v českém zájmu jako představitel samostatného státu, tak budou vzájemné pozice respektovány. Takže budeme hledat to, co nás spojuje. 

To znamená aktuální problémy, které teď významným způsobem poznamenávají vzájemné vztahy západních zemí a Ruska – kauza Skripal, Sýrie, mluví se o ruském vojenském angažmá v Libyi – o tom se prostě bavit nebudete? To zmiňovat nebudete ani v úvodu s tím, že byste zopakoval třeba ta slova, která jste řekl tady? 

Já se nebráním. Nebráním se té debatě. 

Nebráníte, ale řeknete to? 

Já to nebudu iniciovat, protože na této, řekněme, zdvořilostní úrovni máme problém, že naše vztahy ochladly poměrně výrazně. 

Ale ochladly z nějakého důvodu. 

Ano, samozřejmě.

A ty důvody stále trvají. 

Ty nepominuly. 

Ano, stále trvají. 

Ty trvají, ale říkám, předmětem schůzky bylo spíš nalézt to, o čem můžeme vést dialog. A my musíme mít jasný postoj vůči našim spojencům a tam, kam patříme. Na tom se nemění nic. Ale myslím si, že i jako Česká republika máme své specifické zájmy a neměli bychom třeba nechat, ať za nás jednají představitelé Evropské unie. Měli bychom si řešit svoje české otázky a určitě tam prostor je. 

A po zralé úvaze jsem se rozhodl doprovodit je jako předseda (sněmovny). Protože je takovým nepsaným zvykem, že když výbory cestují mimo Evropu nebo Evropskou unii, tak je doprovází někdo z vedení sněmovny. A já jsem se rozhodl, že než posílat nějakého místopředsedu, tak pojedu osobně. A já doufám, že tím podpořím i jednání těch výborů, že tam budeme bráni opravdu vážně. 

Jak vás tak poslouchám, tak mám pocit, že jste si sedli s diplomaty a řekli jste: Chceme se začít bavit s Ruskem. A pak jste začali hledat témata, o čem byste se s Ruskem mohli bavit, aby nepadala ta slova a abyste se nedotkli věcí, které nás rozdělují. Vykládám to správně? 

Tak my máme oblasti, kde máme mezi sebou jasno, a ty nezpochybňuje ani jedna strana. V době, kdy byl summit v Helsinkách, jsem byl v americkém Kongresu a setkal jsem se s kongresmany, jak z Republikánské, tak z Demokratické strany. Pro mě to bylo také inspirací, když jsme se potom bavili s obyčejnými Američany, kteří to brali jako pozitivní, že probíhá nějaký dialog, protože nikdo nechce eskalaci. Spíš bychom se měli snažit o to, abychom udržovali nějaký kontakt, ale stát si na svém. 

Vy jste zmínil, že během summitu v Helsinkách jste byl ve Spojených státech. Já jsem byl v Helsinkách. Sledovali jsme to samé. A tak asi velmi dobře víte, že zároveň se výrazně diskutovalo o tom, co tam zaznělo. Nejenom o tom, že se Donald Trump potkal s Vladimirem Putinem, ale co oba dva řekli. Proto se znovu ptám, není dobré říci: ano, možná na některé věci nemáme stejné názory – tady řeknu Krym, Ukrajina, Sýrie – a pak se pojďme bavit o něčem dalším. Nebyl by toto postoj diplomacie, která má určité sebevědomí? 

Takhle, jak jste tu větu řekl, myslím, že není problém ji použít. 

A použijete ji? 

V podstatě podobným způsobem jsem postupoval v Saúdské Arábii… 

Ale vy jste říkal, že to neotevřete, že toto neřeknete na začátku. To je přece podstatné. 

To nikdy nevíte. To nikdy nevíte, a uvidíme. Mám za sebou téměř rok ve sněmovně, mám nějakou svoji integritu, tak doufám… 

Pane předsedo, neříkejte, že přijdete na jednání a řeknete: já nevím, s čím začnu jednání. 

Ale já myslím, že vždycky, když jste na návštěvě, první promluví hostitel, pak se navážou nějaká témata. Já si myslím, že prostor je omezený. Já se těm tématům nebráním a myslím, že ani druhá strana. Tam máme jasno. Ale my bychom ten čas radši využili, že bychom se na něčem domluvili. 

Budete se bavit taky o byznysu? 

Není to vysloveně role předsedy Poslanecké sněmovny, nicméně Rusko je náš druhý největší… 

V Saúdské Arábii jste to řešil, když jste to zmiňoval. 

Ano, tam jsem byl s delegací podnikatelů, tam se to samo nabízelo. Ale samozřejmě i v Saúdské Arábii témata jako Palestina, Sýrie, Jemen padla na stůl. Zkrátka jedu tam po zralé úvaze a doufám, že zúročím své diplomatické zkušenosti, které jsem nabyl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. O programu současné schůze se ještě nehlasovalo. Opozice se chce také zabývat opatřeními proti suchu.
03:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 1 hhodinou

Náročné operace jen ve specializovaných centrech, plánuje ministerstvo

Tři čtvrtiny ze zhruba sedmnácti tisíc nejnáročnějších operací ročně, většinou odstraňování nádorů, provádějí už nyní specializovaná centra. Do roku 2030 tam chce ministerstvo zdravotnictví (MZd) přesunout všechny, tedy zhruba čtyři tisíce zbývajících. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zdůraznil, že pro úspěšnost operací je zásadní zkušenost s nimi. Menší nemocnice před přehnanou centralizací varují, bude mít podle nich dopad na dostupnost péče nebo zájem lékařů v nich pracovat.
12:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSečteno: Hlavní město Praha

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 25. srpna se věnoval hlavnímu městu Praze.
před 3 hhodinami

VideoČasto se stanou věci, kterým by málokdo věřil, říkají Reportéři ČT Vrána a Vlach

Někdy se stanou věci, kterým by málokdo věřil, že se vůbec můžou stát. Řeč je o regionálních kauzách, které jsou leckdy tak překvapivé, že svou zajímavostí předčí i události na celostátní úrovni. Jaké kauzy se nejčastěji v regionech řeší? Jak snášejí zvídavé otázky místní podnikatelé a politici? Také o tom je podcast, ve kterém Janě Neumannové odpovídají reportéři Karel Vrána a Tomáš Vlach. Druhý jmenovaný přidává i své postřehy z častých návštěv Ukrajiny. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 4 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 7 hhodinami

VideoNa desítkách železničních přejezdů přibydou kamery

Zhruba na čtyřiceti železničních přejezdech po celé zemi budou instalovány kamery. Budou zaznamenávat registrační značky aut i chování řidičů. Třeba jestli respektují světelnou signalizaci a dopravní značky. Policisté díky tomu budou moct snáz postihovat bezohledné a nebezpečné chování. Jen od začátku letošního roku už za přestupky na přejezdech rozdali více než 700 pokut. Jako prevence před nehodami má sloužit i lepší zabezpečení. „Na silnicích prvních tříd už žádný přejezd bez závor neexistuje, takže nyní se soustředíme na zabezpečení komunikací nižších kategorií,“ sdělila mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.
před 13 hhodinami

VideoNevzdáváme to, říká šéf Asociace krajů Holiš k penězům na opravy silnic

Peníze na opravy krajských silnic vláda nedá. Předseda Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) uvedl, že bude dál se zástupci kabinetu jednat, a to hlavně o dohodě nad rozpočtovým určením daní. „To je největší priorita v jednání s vládou. Můj mandát předsedy končí v listopadu. Slíbil jsem, že do té doby budu mít dohodu nejen mezi hejtmany, ale i s vládou,“ prohlásil Holiš v Interview ČT24. Myslí si, že podpora silnic druhých a třetích tříd se vyřeší právě díky rozpočtovému určení daní. Zároveň nedokázal říct, kolik silnic zůstane rozbitých, pokud kraje peníze nedostanou. „Nevěřím, že hrozí degradace, ale ten poměr – vůči spraveným a neopraveným silnicím – nebudeme dohánět,“ uvedl Holiš. Poté však připustil, že hrozí degradace postupná, ale nejde podle něj o fatální výpadek financí v rámci hospodaření na silnicích.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.