Nedávné zavedení vězeňských náramků do ostrého provozu tuzemské spravedlnosti mohou soudce motivovat k častějšímu ukládání alternativních trestů, než je dosud nejčastější podmínka; je ale iluzorní očekávat, že by měly nějak výrazně ulevit zaplněnosti tuzemských věznic. V Devadesátce ČT24 to prohlásil ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO).
Tuzemské soudnictví má možnost trestat prostřednictvím elektronických náramků a domácího vězení už osm let, institut ale nešlo plně využívat, protože chyběla potřebná technologie – a dodržování domácího vězení tak kontroloval probační úředník.
Krabičku o velikosti nabíječky na mobil budou mít vězni nebo obvinění připoutanou na noze. Náramky jsou voděodolné, měly by vydržet teplotu od minus dvaceti do plus padesáti stupňů a je potřeba je denně dobíjet.
Součástí technologie je také monitorovací stanice, které se instalují v domě nebo bytě odsouzeného, a každý náramek obsahuje GPS zařízení, které monitoruje pohyb odsouzeného v předem určených „povolených“ a „zakázaných“ zónách.
Jestliže se domácí vězeň z určených zón vychýlí, monitorovací stanice vyšle varování do monitorovacího centra v budově ministerstva, kde bude nepřetržitý dozor. Centrum bude obsluhovat celkem 17 lidí.
Teprve loni probační a mediační služba podepsala smlouvu s vítězem tendru a minulý týden ministr spravedlnosti Jan Kněžínek se šéfkou služby oznámili veřejnosti ostrý start celého náramkového systému. V jeho rámci pouto kolem nohy monitoruje prostřednictvím GPS pohyb trestané osoby.
„Po prvním nadšení v době, kdy trest vstoupil v účinnost a kdy jsme se pohybovali kolem tří set uložených trestů, začala čísla klesat. Mám pro to jediné vysvětlení, a to, že čekání na náramky bylo tak dlouhé, že soudci přestali tresty ukládat. Byla zde i obava, že trest je velmi těžko kontrolovatelný,“ konstatuje nyní ministr spravedlnosti.
Třicet procent trestů domácího vězení se navíc podle Kněžínka proměnilo v trest odnětí svobody – zkrátka proto, že odsouzení v dodržování pravidel selhali. Změnu by měly přinést právě elektronické náramky, které umožňují vězně monitorovat čtyřiadvacet hodin a současně ho nevytrhávají z jeho přirozeného prostředí.
„Alternativní tresy se u nás neukládají často. Většinou je to zjednodušené schéma klasické podmínky, která je pořád ještě nejhojněji ukládaný trest,“ dodává ministr. „Nepřímo na soudce působíme, aby ukládání tohoto trestu (domácího vězení) zvážili, ale samozřejmě je zde nezávislost soudní moci a do toho, jaký ukládají trest, jim nemůžeme mluvit.“
- Trest domácího vězení může soud uložit až na dva roky, a to pachatelům všech nedbalostních trestných činů i těch úmyslných, u kterých hrozí až pětiletý trest odnětí svobody – například maření výkonu úředního rozhodnutí, drobné krádeže nebo také neplacení výživného.
- Odsouzený musí písemně slíbit, že se bude zdržovat na dohodnuté adrese.
- Domácí vězení je navíc pro stát výhodnější. Zatímco denní náklady na odsouzeného ve věznici jsou už zhruba dvanáct set korun, u domácích vězňů je to desetkrát méně. Podle odhadu ministerstva 120 až 150 korun. Padesátikorunu si navíc hradí sám.
Trest, který má vychovat
Ve spolupráci s probační a mediační službou resort ostrý provoz náramků spustil tento měsíc, v současnosti je nosí jednapadesát vězňů (a trest domácího vězení se týká 125 lidí), státní instituce chystají druhou vlnu případů, které jsou projednávané u soudu.
Celkem má resort k dispozici v rámci první dodávky 280 náramků s komplexním systémem, nasmlouváno jich má až 2500. Ministr očekává, že by se nový způsob kontroly mohl v nadcházejících dvou letech týkat přibližně šesti set vězňů.
Kněžínek upozornil, že nejde očekávat, že by náramky nějak dramaticky ulevily tuzemským věznicím, které – šest let od Klausovy novoroční amnestie – hlásí naplnění kapacity na 105 procentech. „Tento trest nám věznice nevyprázdní. Odsouzení, kteří budou končit s náramkem na noze, by mnohdy končili s jiným trestem, než je odnětí svobody, typicky s podmínkou. Nesliboval bych si od toho, že z věznic zmizí tisíce nebo stovky vězňů, pokud to budou desítky, budeme rádi,“ řekl.
Ministr současně odmítá, že by náramky představovaly „fešácký kriminál“ a trvá na tom, že se pachatelů dotknou. „Vezměte si příklad toho, kdo po nocích vykrádá sklepy. Už jen tím, že musí vést řádně uspořádaný život, bude trestem omezen. Hlavním, primárním smyslem trestu je vychovávat a tady pracujeme v přirozeném prostředí, takže šance na nápravu je větší než při odnětí svobody,“ dodal.
