Teplotní rekordy padaly i ve čtvrtek
Nejvyšší teplotu ve čtvrtek meteorologové naměřili opět v Řeži u Prahy a to 37,2 stupně Celsia. „am nešlo o rekord, stanice měří pouhých sedm let od roku 2011, proto pro vyhodnocení rekordu se ještě nehodí,“ uvedl meteorolog České televize Michal Žák.
Rekordy pro 2. srpen ale padly na 46 ze 145 stanic měřících alespoň třicet let. V Brandýse nad Labem bylo 36,8 stupně. Tím byl zároveň překonán místní rekord 34,2 stupně, který pocházel z roku 2012. O dvě desetiny méně než v Brandýse zaznamenali v Tuhani na Mělnicku. Tabulku rekordů ve čtvrtek měnili například i v Semčicích na Mladoboleslavsku, kde měl původní rekord z roku 1921 hodnotu 34 stupňů. Dnes byl překonán o 1,4 stupně.
Na Vysočině byla překonána teplotní maxima stará i půlstoletí
Na Vysočině byly ve čtvrtek překonány teplotní rekordy na deseti meteorologických stanicích, které měří déle než dvě desetiletí. Nejvyšší teplotu, 34,4 stupně Celsia, zaznamenaly přístroje v Havlíčkově Brodě. Dosavadní maximum z roku 2013 tam bylo nižší o sedm desetin stupně. V Bystřici nad Pernštejnem padl teplotní rekord starý 51 let, když meteorologové naměřili 32,7 stupně, zatímco v doposud nejteplejším stejném srpnovém dnu roku 1967 to bylo 31,5 stupně.
Události ČT: Tropické počasí v Česku pokračuje
Teplotní rekord ze stejného roku byl dnes vyrovnán v Moravských Budějovicích, kde se teplota zastavila na rovných 33 stupních Celsia.
Na sedmi měřicích stanicích v kraji dnes byly překonány doposud nejvyšší denní teploty z roku 2013. V Přibyslavi na Havlíčkobrodsku bylo hodnotou 33,2 stupně překonáno dosavadní patnáct let staré maximum, a to o 1,6 stupně.
Maximální teploty přepisovali meteorologové i v Brně
Také v Brně-Žabovřeskách a Troubsku nedaleko krajského města padly teplotní rekordy pro druhý srpnový den. V Troubsku meteorologové naměřili 35,2 stupně Celsia, dosavadní maximum z roku 1994 činilo 34 stupňů, řekl Petr Münster z regionálního předpovědního pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu.
Měřicí stanice v Žabovřeskách ve čtvrtek zaznamenala teplotu 35,5 stupně Celsia. Dosud tam pro druhý srpnový den platil teplotní rekord 35,3 stupně také z roku 1994.
Rekord padl i u Máchova jezera
Teplotní rekord pro dnešní den byl překonán také na třinácti ze 23 stanic v Libereckém a Ústeckém kraji, které měří déle než 30 let. Nejtepleji tam bylo 36,1 stupně Celsia v Doksanech na Litoměřicku. Denní maxima byla překonána pro 2. srpen hlavně v Libereckém kraji.
„Rekord byl na osmi z deseti stanic měřících déle než 30 let,“ uvedla Natálie Šustová z ústecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. V Libereckém kraji nejvyšší teplotu naměřili meteorologové v České Lípě, kde bylo 35,6 stupně Celsia. Pouze o půl stupně méně bylo v Doksech u Máchova jezera a v Liberci bylo 33,8 stupně Celsia. Ve všech případ šlo o historická maxima pro dnešní den. Rekord byl překonán také v Hejnicích (33,5 stupně), Českém Dubu (33,1), Jablonném v Podještědí (32,8), Harrachově (30,3) i na přehradě Souš v Desné, kde bylo rovných 30 stupňů.
V Ústeckém kraji mají kromě Doksan nové maxima pro 2. srpen i Ústí - Vaňov s 35,5 stupně Celsia, Varnsdorf (33,3 stupně), Ústí - Kočkov (32,4) a Nová Ves v Horách s 29,7 stupně Celsia.
V Olomouckém kraji padl 24 let starý rekord
Až 36,4 stupně naměřili ve čtvrtek meteorologové v Olomouckém kraji, a to v Pasece na Olomoucku. Pokořen tak byl 24 let starý rekord. Teplotní maxima ke 2. srpnu budou meteorologové v kraji přepisovat také v Luké na Olomoucku a v Olomouci - Holici.
„V Luké bylo k 16. hodině naměřena nejvyšší teplota 33,1 stupně, dosavadní rekord byl z roku 1994 a činil 32,6 stupně. Rekord byl pokořen také v Olomouci - Holici, kde jsme naměřili 34,5 stupně. Nejvyšší dosavadní teplota byla rovněž z roku 1994 a činila 34,2 stupně,“ uvedla meteoroložka Marie Labajová z ostravského pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu.
Horko bylo lidem i v ostatních částech kraje, byť rekordy tam ale nepadly. V Přerově se teplota odpoledne dostala až na 33,7 stupně, dosavadní teplotní maximum však pochází až z roku 1921 a činilo 36 stupňů. Obyvatelé kraje se příliš neochladili ani v noci, podle meteorologů teploty přes noc klesly pouze na 16 až 20 stupňů, doplnila Labajová.
Tropy i po setmění
Noc na čtvrtek byla také zatím nejteplejší nocí letošního roku. „Pražské Klementinum v noci na čtvrtek mělo minimální teplotu 23,8 stupně Celsia, což je nejvyšší noční teplota na území České republiky a také šlo o nejteplejší noc od začátku letošního roku,“ dodal Žák.
„Noční teploty jsou prozatím stále tropické, na většině míst teplota neklesá pod 20 stupňů Celsia,“ konstatovala meteoroložka ČT Jarina Sochorová. Teploty v noci se budou pohybovat mezi 17 a 21 stupni, v údolích ale mohou klesat i k 14 stupňům.
Podobné hodnoty jako ve čtvrtek očekávají meteorologové i v pátek, kdy by 37stupňové teploty mohli naměřit i na jižní Moravě. Mírné ochlazení by mohl přinést začátek příštího týdne, pak ale teploty opět stoupnou.
Na celém území Česka tak stále platí výstraha před vysokými teplotami. Ve Středočeském a Ústeckém kraji byla navíc vyhlášena i smogová situace.
„Jedná se o znečištění ovzduší kvůli vysoké koncentraci přízemního ozonu. Ta koncentrace roste hlavně za teplého a suchého počasí a hlavně v lokalitách, kde je hodně výfukových plynů,“ vysvětlila Sochorová.
„Troposférický ozon je plyn, který je pro naše tělo nebezpečný, leptá sliznice, zhoršuje problémy s dýchacími cestami. Smogová situace platí pro Ústecký a Středočeský kraj. Doporučuje se, aby se lidé vyvarovali větší fyzické aktivity,“ doplnila.
Horko vadí rybám i klíšťatům
Horko doprovází i extrémní sucho. Během července spadlo v Česku o polovinu méně deště než obvykle. Vůbec nejméně pak pršelo na východě a severu Čech - tam meteorologové zaznamenali sotva třetinu srážek. V průměru tak v Česku chybí 46 litrů vody na každý metr čtvereční. Nejvíc je to na východě Čech, skoro sedmdesát litrů. Lepší situace je jen na východě Moravy, kde hodně pršelo na začátku měsíce. Horké a suché počasí proměňuje přírodu i chování živočichů.
S tím souvisí i nedostatek kyslíku v některých rybnících a řekách. To způsobilo masivní úhyn ryb; škody půjdou podle rybářů do statisíců. Tisíce ryb se udusily například v rybníku Rosnička u Svitav. „Když to shrnu, tak uhynuly veškeré ryby, co tady jsou. Okouni, líni, plotice, cejn, candáti, úhoři, sumci, kapři, kojak. Tady nezbylo nic,“ uvedla jednatelka místní organizace rybářského svazu Svitavy Ivana Drmolová.
Celkové škody zatím rybáři vyčíslit nedokážou. Předpokládají, že těla ryb budou sbírat ještě několik dnů. Podobných míst jsou desítky. Vedro má dopad třeba i na aktivitu klíšťat. Lidé jich teď v přírodě potkají míň. „Ono jich neubývá, ale klíšťata horké počasí nesnášejí, především to sucho a schovávají se do úkrytů v zemi,“ řekl parazitolog z Biologického centra Akademie věd České republiky Radek Šíma.
Méně aktivní jsou i někteří malí živočichové. „Existuje spánková letargie, je to něco podobného jako je zimní spánek. Je to běžné třeba pro rejsky, některé ježky. Oni dokážou vlastně snížit metabolismus, snížit srdeční tep a tím vlastně zamezí vypařování vody,“ vysvětlil zoolog Pavel Stopka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Biocev.
Lesní zvěř v těchto dnech vyhledává stín. Pokud je les příliš suchý, vydává se pro potravu i za jeho hranice.
Stále hrozí nebezpečí požárů. V červenci zasahovali hasiči u rekordních 2688 případů
Na většině území platí také nebezpečí požárů. V horkém a suchém počasí totiž výrazně přibývá požárů v přírodě, tedy v lesích, na polích a na loukách. Jen v červenci museli hasiči vyjet ke 2688 případům, což je nejvíc od roku 2006. Zemřelo při nich osm lidí, 110 bylo zraněno.
V průměru zaznamenali hasiči 87 požárů denně. „Pro srovnání, dlouhodobý denní průměr je 47 požárů denně, dostali jsme se tak tedy téměř na dvojnásobek,“ uvedla mluvčí hasičského sboru Nicole Zaoralová. V přírodním prostředí bylo požárů 1262. Loni jich bylo 575, před dvěma roky pak pouze 389.