Poslanci se oklikou vrátili k novičoku. Opoziční kritika prezidenta zněla i bez zvláštní schůze

I přesto, že formálně neproběhla mimořádná schůze Poslanecké sněmovny svolaná kvůli výrokům prezidenta republiky o údajné výrobě novičoku, poslanci o něm hovořili. Využili k tomu debatu o programu na řádné schůzi, která po předčasném konci té mimořádné navázala. Zazněla kritika hlavy státu i návrh, aby sněmovna vzala na vědomí usnesení výboru pro kontrolu Vojenského zpravodajství, které praví, že se v Česku novičok nevyráběl.

Video Události
video

Události: Sněmovna se oklikou vrátila k novičoku

Svolání mimořádné schůze k novičoku vyvolala skupina poslanců z klubů TOP 09, ODS, Pirátů, STAN a KDU-ČSL poté, co poslanci ANO, SPD a KSČM vyřadili příslušný bod z programu řádné třinácté schůze. Nakonec však mimořádná schůze prakticky nezačala. Když měli poslanci hlasovat o jejích ověřovatelích, bylo jich – navzdory docela plnému sálu – přihlášeno pouze 37, předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) pak prohlásil sněmovnu za neusnášeníschopnou a schůzi odložil na neurčito.

K novičoku se poslanci dostali na řádné schůzi místo mimořádné 

Následně tedy pokračovala přerušená řádná schůze, na jejím začátku však došlo k tomu, k čemu by nejspíše bylo došlo i na schůzi mimořádné: Poslanci některých opozičních stran hovořili o novičoku a výrocích prezidenta Miloše Zemana při diskusi o programu schůze, další využili svého práva vystoupit s přednostním právem. Protože se předpokládalo, že by na mimořádné schůzi stejně opozice neprotlačila proti hlasům ANO, SPD a KSČM program a promluvili jen předsedové a místopředsedové klubů s přednostním právem, byl výsledek vlastně tentýž, jako kdyby předsedové klubů hovořili na mimořádné schůzi.

Samotné návrhy, podle kterých se měla témata související s novičokem dostat na pořad čtvrtečního jednání na řádné schůzi, však nevyšly. Plénum zamítlo zařazení příslušného bodu, proto padly i návrhy na jeho zařazení na začátek schůze nebo na jiné pozice. Zařazení bodu se nelíbilo poslancům ANO, SPD, KSČM ani ČSSD.

Jako první navrhl, aby se novičok stal bodem čtvrtečního jednání na řádné třinácté schůzi, předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. V tom ho podpořil i předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek a také předseda komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství a zároveň i klubu STAN Vít Rakušan.

„Vyzývám k tomu, aby byla možnost učinit definitivní tečku za kauzou novičok, která nejvíce poškozuje pověst České republiky i našeho Vojenského zpravodajství,“ uvedl. Následně ve svém vystoupení, při kterém využil svého přednostního práva, přečetl usnesení své komise, která mimo jiné vyzvala prezidenta, „aby citlivě zacházel se zpravodajskými informacemi“.

Opoziční poslanci totiž chtěli debatovat především o výrocích prezidenta Miloše Zemana, který ve veřejném vystoupení prohlásil, že se v Česku v malém množství vyráběl a testoval jed ze skupiny novičoků. Odkázal přitom na informace, které vyčetl ze zprávy Vojenského zpravodajství.

Jedním z novičoků byl v březnu ve Velké Británii otráven dvojitý agent Sergej Skripal. Londýn označil za původce útoku Rusko. Moskva to odmítla s tím, že se novičoky produkovaly i v jiných zemích. Mezi nimi uvedla i Česko. 

Proti tomu, aby se sněmovna případem zabývala, se vyslovil například Leo Luzar (KSČM). Kritizoval například slova Miroslava Kalouska, podle kterého prezident republiky „pronesl onu slavnou větu, že na území ČR byla vyráběna a skladována látka novičok“. Luzar se domnívá, že opozice se pouze snaží útočit na hlavu státu. „Cílem zcela zřejmě byl, je a zřejmě ještě dlouho bude prezident Zeman. (…) On o skladování ve svém projevu vůbec nemluvil. Tím vzniká humbuk,“ řekl Luzar.

Komunistický poslanec zároveň kritizoval i usnesení dohledové komise, kde se hovoří o mikrosyntéze novičoku, což je termín, který v úmluvě o zákazu chemických zbraní není. „Čili uvádí ty, kteří s tímto usnesením budou pracovat, v omyl,“ míní.

Mimořádná schůze nebyla. Podle Bartoška se ANO, SPD a komunisté bojí prezidenta 

Přestože se opoziční politici nakonec ke kauze novičok oklikou vrátili, za odložení mimořádné schůze čelil Radek Vondráček kritice.

„Postup předsedajícího, který po šesti minutách přeruší schůzi, aniž by se pokusil svolat grémium nebo nějaké jednání o dalším postupu, nepočítám za úplně legitimní,“ řekl poslanec ODS Marek Benda, když se sněmovna vrátila k řádnému jednání.

Radek Vondráček je však přesvědčen, že neměl jinou možnost. Uvedl, že by mu nevadilo, kdyby se předsedové klubů sešli a dohodli se na novém termínu mimořádné schůze. Nečeká však, že by přinesla něco nového. „Zase budou vystupovat poslanci, budou mít nějaká prohlášení,“ poznamenal.

Předseda klubu KDU-ČSL Jan Bartošek uvedl, že se domnívá, že všichni poslanci, kteří se podepsali pod svolání mimořádné schůze, se přihlásili. „Hlavní zodpovědnost leží na hlasech ANO, SPD a komunistů. Osobně to vnímám jako projev zbabělosti, strachu z prezidenta,“ řekl.

To však domítl premiér v demisi Andrej Babiš, který po schůzce s prezidentem Zemanem řekl: „Novičok je kauza, která je vyřešena. To, že poslanci ANO nepodpořili mimořádnou schůzi sněmovny, nemá nic společného s mým vztahem s prezidentem.“ Opozice svolala podle Babiše schůzi k novičoku „jen proto, aby skandalizovala pana prezidenta.“

Jedním z argumentů, proč o Zemanových výrocích a novičoku na sněmovním plénu nejednat, který prezentovalo především ANO, byla skutečnost, že se k nim již jasně vyjádřila exekutiva i zákonodárci. Jak obvinění Ruska, tak prohlášení českého prezidenta popřeli s odvoláním na informace zpravodajských služeb vládní činitelé i sněmovní a senátní výbory. 

Poté, co poslanci schválili program, věnovali se již jinému tématu – fiskálnímu paktu. Debatu ale nedokončili. Odpoledne pak proběhnou interpelace.