Sněmovna otevřela dveře k zálohovanému výživnému. Ve hře je návrh ČSSD i KSČM

6 minut
Reportáž: Zálohované výživné opět tématem poslanců
Zdroj: ČT24

Poslanecká sněmovna v prvním čtení podpořila hned dvě možnosti, jak řešit situaci samoživitelek nebo samoživitelů, kterým druhý rodič neplatí alimenty na děti. Návrhy sociálních demokratů a komunistů na tzv. zálohované výživné, kdy by neplatiče zastoupil stát a částku zpětně vymáhal, nyní posoudí sněmovní výbory.

Zálohované výživné, čili opatření, kdy stát v platbách zastoupí rodiče-neplatiče a alimenty na něm bude zpětně vymáhat, je evergreenem politických jednání už několik let. O jeho prosazení v minulém volebním období opakovaně a neúspěšně usilovala tehdejší ministryně sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Kabinet se na normě ale nedohodl, proti se stavělo hlavně ANO.

Se zálohovaným výživným teď ovšem znovu počítá programové prohlášení případné budoucí vlády ANO a sociálních demokratů s podporou komunistů. S vlastním návrhem přišla obě levicová uskupení – a obě počítají s tím, že by měly začít platit od Nového roku. 

Návrh na zálohované výživné je vedený snahou okamžitě pomoci dětem, nenechat je trpět, nenechat je strádat.
Alena Gajdůšková
poslankyně ČSSD

Důvodová zpráva k předloze z dílny sociálních demokratů počítá s tím, že po dvou měsících bez zaplacení výživného získá samoživitel či samoživitelka nárok žádat stát o zálohované výživné. Stát výživné poskytne a peníze bude zpětně vymáhat po neplatícím rodiči. „Je na státu, aby zajistil vymahatelnost práva, je na státu, aby si pohledávku na tom neplatiči vymohl,“ sdělila na plénu sněmovny sociálnědemokratická poslankyně Alena Gajdůšková. 

S plánem náhradního výživného počítají i komunisté, kteří ho chtějí zavést ve výši maximálně 1,2násobku částky životního minima. A o svém podnětu jsou připravení dál jednat. „Velká diskuse se povede na výboru pro sociální politiku. Snažili bychom se, abychom návrhy ujednotili,“ sdělila místopředsedkyně komunistické sněmovní frakce Hana Aulická Jírovcová.

Sociální demokraté odhadli, že stát by ročně na náhradním výživném vyplatil kolem 700 milionů korun, zpět by vymohl až pětinu částky. Komunisté očekávají rozpočtové dopady v prvním roce do jedné miliardy korun. Potom by se podle nich částka snižovala v souvislosti s tím, že by stát po neplatičích výživné vymáhal. 

Zálohované výživné podle ČSSD
Zdroj: ČT24
Náhradní výživné podle KSČM
Zdroj: ČT24

Ne zprava, výhrady z ANO

Zda ale sociální opatření tuzemské levice projde až do Senátu, není jisté; ANO, které v minulosti zálohované výživné odmítalo, je stále v rozpacích, odmítavá stanoviska pak zní od jiných sněmovních uskupení.

„Myslíme si, že v případě, že vyjmeme nějakou skupinu nezodpovědných a do procesu za ně bude vstupovat stát, tak to bude demotivační i pro ty, kteří poctivě platí,“ konstatovala členka sněmovního sociálního výboru Veronika Vrecionová (ODS). „(Návrhy) Neodstraňují příčinu, ale řeší až následek, to znamená, že dávají peníze matkám. Vzniká tím další sociální dávka,“ podotkl šéf poslanců SPD Radim Fiala.

Podle pravice by se stát měl víc zaměřit na vymahatelnost peněz, a najít podobný způsob, jakým jsou exekuce řidičských průkazů. O ty mohou neplatiči alimentů přijít už šestým rokem; od roku 2013 soudy rozhodly o zabavení tohoto dokladu ve více než 260 případech. Každoročně jde o několik desítek dlužníků.

Samo ANO se sice kloní spíš k řešení z Lidového domu, nepřestává k němu ale být kritické a resort práce by v ideálním případě našel vlastní cestu. „Například zvýšením přídavku na děti, obědy zdarma, družiny, kroužky… To znamená pomocí přímo dětem,“ uvádí ministryně sociálních věcí v demisi Jaroslava Němcová (za ANO).

Na finanční dopady potom upozorňuje šéfka státní kasy Alena Schillerová (za ANO): „Skutečně nevíme, kolik těch lidí (s případným nárokem) je, odhadujeme to a lišíme se i meziresortně. My říkáme 800 milionů, ministerstvo práce a sociálních věcí mluví až o dvou miliardách, takže vidíte: Už to je velký rozptyl a může do budoucna státní rozpočet velmi zatížit.“ 

Zabavené řidičské průkazy
Zdroj: ČT24

Průzkum: Bez výživného jsou tři z deseti samoživitelek

Podle nedávno zveřejněného průzkumu organizace Klub svobodných matek, která se zaměřuje na rozvedené či svobodné samoživitelky, nedostávají výživné tři z deseti samoživitelek s dětmi (podle policie neplatí výživné až 40 procent partnerů). Dalším 13 procentům samotných matek, uvádí průzkum, bývalý partner posílá alimenty nepravidelně. Pravidelně alimenty chodí 56 procentům samotných matek s dětmi. 

Z průzkumu také vyšlo, že matky samoživitelky hospodaří měsíčně nejčastěji s částkou od deseti do dvaceti tisíc korun. Víc než dvacet tisíc korun má desetina žen s dětmi, čtyři procenta mají přes třicet tisíc korun. Měsíční výdaje mezi deseti a dvaceti tisíci korun měly tři pětiny samoživitelek. 

Podle organizace finanční situace dovoluje zařadit ovoce a zeleninu do jídelníčku pravidelně jen čtvrtině neúplných domácností. Bezmála pětina samoživitelek ovoce a zeleninu pak nekupuje vůbec, nebo jen ve slevě.

Pro víc než polovinu matek jsou výdaje na kroužky dětí a další jejich zájmy kvůli stavu rodinného rozpočtu nadstandard, který je možný jen díky výpomoci příbuzných či přátel. Pravidelně podporu od nich dostávají víc než tři pětiny samotných matek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Výpadek proudu způsobil rozsáhlé škody průmyslovým podnikům i restauracím

Podle Hospodářské komory evidují firmy po pátečním výpadku elektrického proudu ztráty v řádu minimálně stovek milionů korun. Nejvíc k tomu přispěly velké průmyslové provozy. Situace se ale dotkla i obchodů a restaurací.
před 7 mminutami

Česko po výpadku. Hasiči měli přes tři sta výjezdů

Velkou část Česka v pátek na několik hodin postihl masivní výpadek elektrického proudu, který způsobila technická závada na kabelu. Bez elektřiny se po poledni ocitl podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) asi milion odběratelů. Společnost ČEPS pak pozdě večer dokončila opravu vedení vysokého napětí V411. Stav nouze skončil k půlnoci z pátku na sobotu. Vyšetřování by podle Vlčka mělo být hotové v řádu týdnů.
07:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Dny lidí dobré vůle završila národní pouť na Velehradě

Dvoudenní Dny lidí dobré vůle v sobotu zakončila poutní mše před bazilikou na Velehradě. Sobotní národní pouť i páteční program jednoho z nejvýznamnějších církevních svátků v zemi přilákaly na padesát tisíc lidí z Česka i zahraničí.
před 6 hhodinami

Na Moravě a ve Slezsku bude v neděli až přes 31 stupňů

Meteorologové varují před vysokými teplotami na Moravě a ve Slezsku, v neděli tam místy překročí 31 stupňů Celsia. Varování s nízkým stupněm nebezpečí platí v neděli od poledne do 18:00. Zvýšené riziko vzniku požárů hrozí nově i na severozápadě Plzeňského kraje.
před 7 hhodinami

Dálničních známek se letos prodalo víc, už pět milionů

Téměř pět milionů dálničních známek ke konci června koupili řidiči. To je o skoro 400 tisíc víc než vloni ve stejném období. Největší nárůst zájmu je o jednodenní známky, které jsou v prodeji teprve od loňského března. Vyplývá to z dat Centra dopravních informačních systémů ministerstva dopravy (CENDIS). Nejvíc dálničních známek si řidiči kupují s přicházejícím létem, vrchol prodeje se proto i letos očekává v červenci a srpnu.
před 12 hhodinami

Byla inspirací, řekl o pohřešované horolezkyni Kolouchové cestovatel Trávníček

„Byla velmi zabedněná, máme to tak všichni. Věci, které milujeme, děláme za každou cenu. Uměla své zkušenosti (z lezení) i svůj život předat dál. Pro mnoho lidí byla velkou inspirací," řekl o horolezkyni Kláře Kolouchové v Událostech, komentářích horolezec a cestovatel Jan „Tráva" Trávníček. Šestačtyřicetiletá Kolouchová se zřítila při výstupu na pákistánský vrchol Nanga Parbat. Její tělo zatím nebylo nalezeno, pátrání po něm podle Trávníčka pokračuje. Horolezkyně v minulosti jako první Češka zdolala tři nejvyšší vrcholy světa Mount Everest, K2 i Kančendžengu.
před 12 hhodinami

Zoo se přizpůsobují vysokým teplotám, letní provoz může být dražší než zimní

Větší jezírka a další vodní plochy, stinná místa, klimatizované pavilony nebo mlžítka. Zoologické zahrady v Česku se přizpůsobují vyšším letním teplotám. Dodatečné investice proti horku potvrdila České televizi většina oslovených zoo, konkrétně šest ze sedmi. Některé zoologické zahrady už letní provoz stojí víc peněz než zimní.
před 13 hhodinami

Nízké hladiny řek komplikují start vodácké sezóny. Půlka toků je nesjízdná

Až polovina řek na území Česka není momentálně sjízdná pro vodáky. České televizi to potvrdil místopředseda svazu vodáků Vratislav Šembera. Podle hydrometeorologů je nejhorší situace na Vltavě nad Lipnem, nízká hladina je ale i na Sázavě nebo Ohři. Příznivější podmínky zaznamenali na horní Lužnici nebo na Vltavě pod Lipnem. Důvodem je podle nich malé množství srážek během roku nebo málo sněhu v zimě a s tím spojené sucho.
před 14 hhodinami
Načítání...