Prezident republiky by si měl v příštím roce polepšit o třináct tisíc a brát víc než čtvrt milionu, nárůst premiérského příjmu o deset tisíc korun počítá s platem přes dvě stě tisíc, ministři by měli měsíčně inkasovat přes 150 tisíc korun. Vyplývá to z návrhu ministerstva práce a sociálních věcí. Růst platů ústavních činitelů by tak byl nižší, než s jakým počítá zákon. Většina oslovených politiků se ke zredukovanému návrhu staví vstřícně.
Ministerstvo práce a sociálních věcí chce, aby základna pro výpočet nevzrostla na 2,75násobek průměrného platu v nepodnikatelské sféře, ale zůstala stejná jako dnes. Základní plat řadového poslance a senátora by tak podle návrhu vzrostl o necelé čtyři tisíce na osmdesát tisíc korun – a nikoli o plánovaných téměř dvanáct tisíc. Ministr by si pak polepšil o sedm a půl tisíce na víc než 152 tisíc korun měsíčně.
Největší platový nárůst by měli příští rok zaznamenat premiér a prezident. Předsedovi vlády by měl stát podle návrhu ministerstva práce přidat přes deset tisíc, a ministerský předseda by tak inkasoval přes 200 tisíc. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) ale navyšování platů odmítá. „Nechci žádný nárůst u poslanců, myslím, že mají dost peněz a nemají se špatně,“ uvedl Babiš.
Odměna prezidenta má vzrůst o víc než třináct tisíc měsíčně na 266 tisíc korun – současný zákon by mu přitom zaručil čtyřicetitisícové zvýšení.
Výhrady má TOP 09, SPD by platy nezvyšovala
Výhrady k nižšímu růstu platů má TOP 09. „V době krize jsem prosadil výrazné snížení platů politiků, protože v době krize politici musí začít u sebe. V době konjunktury to je jen populismus, který nemá žádné opodstatnění,“ uvedl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.
„Naše hnutí SPD dluhodobě prosazuje to, aby se nezvyšovaly platy ústavních činitelů. Platy ústavních činitelů jsou dostatečně vysoké,“ reagoval naopak předseda hnutí SPD Tomio Okamura.
„Klidně bych dal i menší nárůsty odměn. Když se podívám na svou výplatní pásku, tak vidím, že čistá mzda je kupodivu na jediném místě na světě vyšší než hrubá mzda,“ řekl předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.
„Nemám problém, aby platy ústavním činitelům rostly pomaleji, je potřeba říci, že ústavní činitelé si v době krize platy zmrazili,“ připomněl místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček.
Ústavní činitelé měli zmrazené platy v letech 2011 až 2014. Od té doby jim každý rok pravidelně rostou. Třeba na sousedním Slovensku je to ale jinak; zdejší poslanci mají zmrazené platy od roku 2011. Poslední návrh na jejich zvýšení přišel na konci loňského roku. Premiér Robert Fico ale pohrozil, že pokud projde, padne vláda. Koaliční roztržka skončila kompromisem a zákonodárci si polepšili o symbolické jedno euro.
