UDÁLOSTI: Prezidentští kandidáti představují sebe i svůj program.
Ministerstvo vnitra dalo v týdnu najevo, že ze dvaceti kandidátních listin od osob, které chtěli být prezidentem či prezidentkou republiky, má jedenáct zjevné nedostatky – jedna kandidatura přišla pozdě, u dalších chybějí potřebné podpisy. Zbývá tedy devět kandidátů, jejichž nárok ještě bude ministerstvo prověřovat. V abecedním pořadí jsou to Jiří Drahoš, Pavel Fischer, Petr Hannig, Marek Hilšer, Michal Horáček, Jiří Hynek, Mirek Topolánek a Miloš Zeman.
Galerie: Kandidáti na prezidenta řekli, jaký mají názor na zavedení eura
Jiří Drahoš, který jde do voleb jako bývalý předseda Akademie věd, ve svém programu zdůrazňuje vzdělání a také úctu k rodině. Slibuje bezpečnou a sebevědomou zemi. „Je třeba posunout Českou republiku do centra Evropy z hlediska techniky, znalostí, inovací, tvořivosti,“ uvedl.
Vedle toho hodlá otevřít Pražský hrad veřejnosti a zrušit stávající kontroly u vstupních bran. Ujišťuje také, že bude respektovat ústavu.
Pavel Fischer býval velvyslancem ČR ve Francii a v programu klade mimo jiné důraz na zahraniční vztahy. „Hlavní téma mé kampaně bude prezident evropského střihu,“ řekl s tím, že „ví, kam zaklepat na dveře, když je potřeba něco vyjednat“.
Podobně jako Drahoš chce i Fischer více otevřít Hrad veřejnosti a zrušit stávající kontroly u vstupů. Vedle toho nabízí, že bude jako hlava státu „otevírat dveře do zahraničí“ tuzemským podnikatelům a umělcům.
Petr Hannig na rozdíl od Drahoše s Fischerem, kteří zdůrazňují svoji nadstranickost, míří do voleb pod stranickou zástavou jako předseda strany Rozumní a z jejich programu vychází i jeho prezidentský program. Zmiňuje se o vlastenectví a hrdosti či o tom, že „občanům České republiky nesmí už nikdo zvenčí diktovat“.
Úkolem pro prezidenta podle něj také je zasazovat se o svobodu. „Zachovat svobodu slova, svobodu tištěného slova. Protože svoboda se velice těžko nabývá, ale velice lehce ztrácí,“ poznamenal.
Marek Hilšer se ve svých programových tezích zmiňuje mimo jiné o péči o zdraví a přírodu. Odkazuje přitom na svoji profesi lékaře. „Vidím obrovskou krizi ve zdravotnictví, takže bych se chtěl tímto tématem také zabývat,“ prohlásil.
Ve svém programu zdůrazňuje, že politiku považuje za službu lidem a akcent klade i na výzkum a vzdělávání.
Michal Horáček má program s devíti body, což je více než u většiny ostatních uchazečů o nejvyšší funkci v zemi. Zmiňuje se o školství, dopravě, ekonomických otázkách i rovnosti pohlaví a věnuje se také uprchlickým kvótám.
Prezidenta ale považuje především za člověka, který by měl „dát hlas lidem, kteří nejsou slyšet, ale slyšet by být měli, aby mohli vstoupit do veřejného prostoru a vyjednávat si své oprávněné zájmy“.
Jiří Hynek by v případě volebního úspěchu přišel do funkce prezidenta republiky z funkce prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu. Obrana a také podpora průmyslu jsou ostatně body, které ve svém programu zdůrazňuje. Obává se invaze nelegálních migrantů a hovoří o Evropské unii jako o diktatuře úředníků.
Prezident se podle Hynka nesmí „před nikým ohýbat“. „Respekt si v předklonu nezískáte. Musí hájit české národní zájmy vším, co dělá,“ zdůraznil.
Vratislav Kulhánek má za sebou zkušenosti z průmyslu či z vedení sportovního svazu a svůj program rozdělil hned do jedenácti oblastí. Hodlá mimo jiné propagovat učňovské vzdělávání nebo se zaměřit na potravinářský průmyslu – nechce, aby bylo Česko závislé na potravinách ze zahraničí.
Rád by také přiměl děti a mladé lidi, aby více sportovali. „Odvléct je od notebooků a dovést do kolektivu, aby se načili komunikovat,“ řekl.
Mirek Topolánek se sice vrací do politiky více než po sedmi letech, současně ale předpokládá, že si ho většina voličů pamatuje. A na tom chce postavit svoji kandidaturu. „Budu představovat několik základních atributů, které má podle mě prezident naplňovat a přesvědčovat lidi, co mě znají, že je naplňují,“ uvedl.
Miloš Zeman, který prezidentskou funkci obhajuje, o druhé období rovněž usiluje s předpokladem, že ho voliči znají a vědí, co od něj čekat. „To, v čem chci pokračovat, je hájení národních zájmů České republiky, hájení práv občanů a to, čemu se někdy říká přímá demokracie,“ uvedl již dříve.
Prezidentské volby proběhnou 12. a 13. ledna. Pokud žádný z kandidátů nezíská v prvním kole nadpoloviční počet hlasů, bude ještě druhé kolo o dva týdny později. Již od 28. srpna, kdy byl termín voleb vyhlášen ve sbírce zákonů, oficiálně začala volební kampaň. Před prvním kolem může každý kandidát utratit nejvýše 40 milionů korun. Před případným druhým kolem může postupující dvojice utratit po dalších deseti milionech.
