Události: Individuální dovoz léků
V Česku například chybí lék na vrozené ochabování svalů, který dodává tělu svalový protein a je bez vedlejších účinků. Léčbu v tuzemsku dostupnými medikamenty totiž mohou doprovázet deprese a výrazné přibírání na váze. „Nárůst váhy je při tomto onemocnění velmi zatěžující, protože čím je těžší, tak tím ty svaly trpí,“ říká matka sedmiletého Matthiase Jitka Reineltová.
Jedinou možností je tak na žádost ošetřujícího lékaře a na základě objednávky v lékárně dovézt lék bez vedlejších účinků ze zahraničí, konkrétně z Německa. „My jenom musíme častěji jezdit do Motola, je více sledován a léky si vyzvedáváme v Motole,“ dodává matka malého pacienta.
Počet takto dovezených léků do Česka ale postupně klesá. Za dva roky klesl import o 40 tisíc balení. Počet přípravků, které jsou na českém trhu, se ale výrazně nemění. „Nejvíce se individuální dovoz využívá v případech, kdy nějaký léčivý přípravek, který je tady dlouhodobě registrován má nějaký výpadek,“ říká mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Lucie Přinesdomová.
Některé lékárny se však s individuálním dovozem setkávají jen výjimečně. Důvodem je i to, že lze jeden léčivý přípravek snadněji nahradit druhým se stejnou léčivou látkou. Třeba v případě léků na snížení krevního tlaku existují k originálu další dvě alternativy, které se liší pouze v ceně. „Mohu to zaměnit, pokud lékař výslovně neuvede 'nezaměňovat', nebo pokud s tím souhlasí pacient,“ říká lékárník Aleš Nedopil.
Léky z dovozu jsou většinou spojené s vyšším doplatkem. Pojišťovny je hradí výjimečně a pouze na žádost lékaře. „Musím napsat souhrnnou zprávu, poslat pro forma fakturu, poslat žádost o úhradu a čekat 14 dní až 3 týdny, než se pojišťovna nebo revizní lékař pojišťovny vyjádří,“ popisuje praxi neuroložka Jana Zárubová.
