Materiály ve středu symbolicky převzal ředitel ústavu Zdeněk Hazdra od ředitele Muzea Slovenského národního povstání, které tyto informace získalo právě z Moskvy. Vyjednávání přitom trvalo několik let.
„Politika, kterou uplatňuje dnešní vedení Ruska - pokud jde o archivní materiál a jeho zpřístupňování západním badatelům - je spíše v rovině neposkytování. Kontrastuje to s atmosférou v 90. letech, kdy za jiného vedení státu jezdili do Ruska Němci a kupovali celé archívní fondy,“ popsal historik z ÚSTR Jan Kalous.
Galerie: Slováci v zajateckých táborech
Informace se nacházely v Ruském státním vojenském archivu, což je největší úložiště vojensko-historických dokumentů sovětské epochy. Obsahuje dokumentaci Rudé armády či ozbrojených složek tajné policie.
Události: Moskevské archivy vydaly databázi Čechoslováků odvlečených na Sibiř
Získané záznamy se týkají Čechů a Slováků, kteří prošli systémem Hlavní správy vojenských zajatců a internovaných. Ten se označuje zkratkou GUPVI a byl zaměřený na vojáky. V Česku známější GULAG se týkal civilistů.
Materiály mohou pomoci pozůstalým, kteří se svých blízkých nemohli dopátrat
Záznamy mají podobu naskenovaných kartotéčních lístků a obsahují základní informace o lidech odvlečených do sovětských internačních táborů. „Mohou tak mít velký význam pro příbuzné a pozůstalé, kteří dosud osudy svých blízkých nemohli dopátrat,“ uvedl mluvčí ÚSTR Pavel Ryjáček.
Jak doplnil ředitel Muzea SNP Stanislav Mičev, podle dostupných údajů prošlo v letech 1941 až 1945 zajateckými a internačními tábory 69 977 Čechoslováků, z nichž se přes čtyři tisíce nevrátilo domů a zemřelo.
Jak ale Mičev současně dodal, informace o počtu lidí v těchto zařízeních se liší, což je dáno i tím, že ne vždy byli zajatci řádně evidováni. Díky těmto získaným záznamům by nicméně měly být dohledatelné bližší údaje o více než 34 tisících lidí.
Ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra podotýká, že získání záznamů má i význam „morálně lidský“. Umožní zjistit například to, kde jsou pohřbeni lidé, kteří se z táborů nevrátili.
