Soudy stále více nařizují takzvané mediace. Tedy snahu o mimosoudní dohodu, kdy debatu znesvářených stran vede u jednoho stolu nezávislý odborník. U civilních sporů vzrostl počet nařízených jednání s mediátorem až dvojnásobně. A zvedl se i poměr těch skončených smírem.
Mediace šetří čas, peníze i nervy. Stát chce, aby je soudy využívaly častěji
Události: Dohoda místo soudního řízení (zdroj: ČT24)
Mediátoři se pravidelně setkávají, učí se vyjednávat a zkouší si případy z praxe. „Simulujeme spor dvou sester o nějakou nemovitost. Takže si je posadíme naproti sobě, vytváříme takové neformální prostředí. Snažíme se o to, aby to co nejmíň připomínalo soudní síň a stres,“ popisuje mediátor Martin Svatoš.
„Mediace není nic jiného než asistované vyjednávání. To znamená, že je potřeba, aby si ty strany alespoň v nějaké základní rovině důvěřovaly,“ vysvětluje Svatoš.
Soudem nařízené mediace
Což například po podané žalobě už není jednoduché. Nebylo ani pro Luboše Lanka – majitele firmy, který podal žalobu na svého zákazníka za to, že mu dlužil peníze za zboží. „Předpokládal jsem, že z mediace odejdu po pěti minutách. Já to bral jako přítěž, jako ztrátu času,“ říká Lank.
Soudem nařízenou mediaci ale nakonec oba absolvovali. A dohodli se. „Zlomil mě přístup mediátora, který vysvětlil oběma stranám, že ta dohoda může být zajímavější,“ uvádí Luboš Lank.
Mediátoři vyřeší tři ze čtyř sporů
Ministerstvo teď usiluje o to, aby se mediace nařizovaly více. Jenže ne každý spor se dá touto cestou řešit. Soudcům má v orientaci pomáhat speciální dotazník.
„Ten institut není úplně zajetý. Jakékoli přiblížení mediace, třeba zkušenostmi ze zahraničí, může být jenom ku prospěchu,“ podotýká soudkyně Městského soudu v Praze Veronika Křesťanová.
Je to často rychlejší a levnější, protože se to obejde bez drahých advokátů nebo znaleckých posudků.
Podle mediátorů se za jejich asistence podaří dojít k dohodě v třech ze čtyř sporů. U těch zbylých spor skončí soudním verdiktem. Například vypořádání majetku po rozvodu trvá u soudu minimálně několik měsíců. Mediátoři ale tvrdí, že s nimi to bývalí manželé zvládnou za jedno až dvě sezení. Používá se také třeba u sporů mezi sousedy.
Kdy naopak mediace vhodná není, to jsou případy, když se mezi stranami projevuje násilí, obstrukce či výrazná nerovnost, která se může týkat osobní vyzrálosti, finanční nevyváženosti nebo třeba psychického onemocnění.
„Myslím, že tady je ještě zakopaný poklad pro nás: naučit se využívat možnosti lidí se dohodnout. Ale mám obavu, že se obecně Češi příliš dohodnout neumí,“ řekl už dříve předseda Krajského soudu v Ústí nad Labem Luboš Dörfl.
Soudy mohou v Česku nařizovat mediaci od roku 2012. Jejich počet roste zatím jen pomalu. V roce 2013 jich v civilních sporech bylo 94, v roce 2015 celkem 315 a loni už 658. Každý rok se ale řeší zhruba půl milionu civilních sporů a mediace tvoří jen nepatrný zlomek.