Stát přispěje až přes sto tisíc na kotel. Dostat by se mělo na 35 tisíc žadatelů

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) představil ve čtvrtek podrobnosti ke druhé vlně takzvaných kotlíkových dotací. Žadatelé mohou získat až 127 500 korun na kotel spalující biomasu, podpora tak opět může činit až 80 % ceny. Tentokrát už však není možné žádat dotaci na kotel spalující pouze uhlí. Ve druhé vlně uvolní ministerstvo 3,4 miliardy korun, což by mělo stačit na výměnu asi 35 tisíc kotlů.

Z podpory stát tentokrát vyjmul kotle, ve kterých se topí pouze uhlím. Podpora zůstává na kombinované kotle na uhlí a biomasu, kotle pouze na biomasu, tepelná čerpadla nebo na plynové kondenzační kotle.

Další změnou je, že už ve druhé výzvě nepůjdou peníze z kotlíkových dotací na tzv. „mikro“ energetická opatření, kdy se vedle výměny kotle muselo provést například i lepší zateplení střechy nebo půdních prostor.

Na podobné věci však bude možné čerpat dotace z programu Nová zelená úsporám. V kombinaci s ním může podpora dosahovat až 147 500 korun, další peníze pak ještě mohou přidat kraje. Teoreticky by tak lidé mohli mít kotle úplně zdarma, což se v minulé výzvě stalo některým obyvatelům Moravskoslezského kraje.

  • Rozděleno bude 3,4 miliardy, jeden žadatel může získat až 127 500 Kč. 
  • Stát nově z podpory vyjmul kotle, ve kterých se topí pouze uhlím. 
  • Podpora zůstává na kombinované kotle na uhlí a biomasu, kotle čistě na biomasu, tepelná čerpadla nebo na plynové kondenzační kotle.
  • Ve druhé vlně už nepůjdou peníze na tzv. „mikro“ energetická opatření (vedle výměny kotle povinné ještě např. zateplení střechy). 
  • Pro kraje se mají nové výzvy začít vyhlašovat od 31. března. Kraje by pak měly spustit své výzvy pro občany nejpozději koncem října. 

Žadatelé by měli zbystřit po prázdninách

Pro kraje by se měly nové výzvy začít vyhlašovat od 31. března, teď ještě v některých krajích dobíhají doplňkové výzvy z první vlny. Podle Brabce by měly jednotlivé kraje spustit výzvy pro občany nejpozději koncem října, ministr ale očekává, že to bude dřív. 

Celkem chce stát v rámci programu kotlíkových dotací rozdělit devět miliard, po druhé výzvě má přijít ještě poslední třetí. Do roku 2020 má postupně dojít k výměně až sta tisíce starých kotlů.

Ministerstvo životního prostředí tak chce lidi motivovat, aby si pořizovali modernější přístroje, které nevypouštějí tolik emisí. Právě lokální topeniště totiž patří vedle průmyslu a dopravy k největším zdrojům znečištění. 

Ministr Brabec na brífinku upozorňoval, že už v roce 2012 bylo rozhodnuto, že musí v roce 2022 skončit kotle na pevná paliva, která jsou v I. nebo II. emisní třídě: „Naším zájmem logicky bylo, aby lidé nenechávali výměnu těchto kotlů až na rok 2022, protože my Češi necháváme rádi věci na poslední chvíli. Chtěli jsme motivovat významnou část lidí, aby toto zásadní ekonomické rozhodnutí udělali dříve.“

Minimální počty výměn kotlů ve 2. vlně dotací
Zdroj: Ministerstvo životního prostředí

Peníze na nový kotel mohou získat fyzické osoby – majitelé rodinných domků. Konkrétní podmínky si stanovují jednotlivé kraje, mohou se tak v různých koutech Česka lišit. V předchozích případech museli žadatelé mimo jiné doložit, že kotle instalovali odborníci, nové zařízení muselo samozřejmě splňovat přísnější ekologické předpisy. Peníze mohl dostat zájemce i zpětně na základě předložené dokumentace.

Prakticky všechny krajské úřady nabízely formuláře ke stažení na svých webech a zájemci odevzdávali vyplněný dokument v podatelně, případně je mohli poslat poštou.

S jakým „papírováním“ se žadatelé potýkali? Dům například nesměl být zatížený zástavním právem, žádost se dávala vždy na jeden rodinný dům bez rozdělení na bytové jednotky. Nutností byla fotodokumentace stávajícího kotle i nového tepelného zdroje. Dále doklad o likvidaci starého zařízení. Úřad požadoval také průkaz energetické náročnosti budovy. Ostrava si navíc dala podmínku, že zájemce musí podepsat čestné prohlášení o bezdlužnosti vůči městu.

S výměnou kotlů začal stát na Ostravsku

Projekt na obměnu kotlů začal už v roce 2012 v Moravskoslezském kraji. Zpočátku ho společně financoval kraj právě s ministerstvem životního prostředí. Za tu dobu se v kraji vyměnilo zhruba 4000 kotlů.

V první výzvě stát pro kraj na výměnu starých kotlů vyčlenil zhruba půl miliardy korun. Zájem byl ale značný. Když dotace začaly, lidé na krajském úřadu dokonce nocovali. Přidělená částka tak byla vyčerpána za deset dnů, ačkoliv se hlásili další zájemci.

obrázek
Zdroj: ČT24

Postupně se pak kotlíkové dotace rozšířily i do dalších krajů. Ministerstvo životního prostředí spustilo první „celorepublikovou“ výzvu v létě 2015, kdy se rozdělovaly tři miliardy korun. Přijato bylo přes 30 tisíc žádostí: z toho bylo schváleno necelých 25 tisíc a přes 13 500 už bylo podle Brabce proplaceno. Největší zájem byl o žádosti na kombinované kotle, naopak nejmenší o uhelné kotle. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 54 mminutami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 1 hhodinou

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 1 hhodinou

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 2 hhodinami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 2 hhodinami

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 5 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 12 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 12 hhodinami
Načítání...