Vláda chce regulovat lobbing. Ve světě to není novinka, existují přísná pravidla pro lobbisty i politiky i etické kodexy, kterými se mohou tvůrci české úpravy inspirovat. Opozice však o efektivitě zvažovaného zákona pochybuje. Ministr pro legislativu Jan Chvojka (ČSSD) přesto dostal za úkol připravit věcný záměr zákona s tím, že s paragrafy se politici popasují až v příštím volebním období.
Skončí lobbistům zlaté časy? Vláda je chce svázat zákonem
UDÁLOSTI: Po letech přichází nový pokus o regulaci lobbingu (zdroj: ČT24)
Ivo Rittig, Roman Janoušek, Marek Dalík a mnoho dalších lidí bývá označováno za lobbisty. Další lobbisté se od mediálně slavných kontroverzních osobností distancují, ale marně – v Česku neexistuje žádný způsob, jak určit, kdo skutečně lobbista je a komu se tak jen říká. Podle vlády je třeba to změnit, ministři míní, že lobbování probíhá netransparentně.
Registr pro lobbisty, pravidla pro politiky
Inspiraci nabízí legislativa mnoha evropských států. Základním kontrolním mechanismem jsou registry. Existují v Evropském parlamentu, ale i v parlamentech mnoha zemí od Irska po Litvu. Ten unijní má přes deset tisíc položek, litevský jen 36. Registr by chtěl zřídit i Jan Chvojka, který má z titulu své funkce ministra pro legislativu začít připravovat pravidla pro české lobbisty. „Měl by být přístupný každému. Je otázka, jestli na stránkách sněmovny by měl vzniknout speciální web,“ přemýšlí zatím ministr.
Další nástroje pro regulaci lobbingu by se měly týkat politiků. Ti by vyplňovali tzv. veřejné diáře, kde by bylo možné nalézt informace o schůzkách veřejných činitelů včetně jmen jejich společníků a tématu, kterého se schůzka týkala. Vztah politiků k lobbistům by potom upravoval etický kodex. Podle ministra Chvojky se pravidla jistě budou týkat členů vlády a parlamentu. Zatím zvažuje, zda je vztáhne i na krajské politiky. „To je otázka na delší debatu,“ poznamenal.
Součástí pravidel pro politiky by měla být i povinnost oznamovat dary. Ta sice již figuruje v zákoně o střetu zájmů, pravidla vztažená k lobbingu by ale měla být přísnější. Zde je ale složitější inspirovat se v zahraničí, protože různé země mají různá měřítka. Třeba v Německu musí poslanci pravidelně přiznávat vše nad 135 tisíc, ve Francii nad čtyři tisíce a na Maltě mají úplný zákaz dary přijímat.
Opozice: Nebude to fungovat
Opoziční politici ale mají vůči tomu, oč se pokouší vláda, výhrady. Především pochybují o tom, že by zákon o regulaci lobbingu měl na lobbing skutečný vliv. „Je to stejné jako s legalizací prostituce. Můžete zlegalizovat prostituci, a tak budete mít prostitutky registrované, které budou platit daně, a vedle nich budou neregistrované, které budou dál existovat. Nic to neřeší,“ srovnal předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
Místopředseda KSČM Jiří Dolejš nemá tak vyhraněný postoj, i on však má pochybnosti. „Jde o to nalézt efektivní míru, abychom neevidovali kdejaký nesmysl a neunikali nám skutečně velcí lobbisté, jejichž zájmy nejsou vždy čisté,“ upozornil.
Předchozí pokus skončil neslavně
Ačkoli se lobbingu zatím nevěnuje žádný zákon, i minulé vlády se to pokoušely změnit. Poslaneckou sněmovnou dokonce jeden návrh prošel, ale poté jej zamítl Senát s odkazem na ústavní práva. Protože bylo před volbami v roce 2010, poslanci již nestihli zákon znovu projednat a spadl pod stůl. Předpis počítal s registrací lobbistů u ministerstva vnitra a s tím, že veřejní funkcionáři budou schůzky s nimi hlásit jednou za čtvrt roku ministerstvu vnitra.
Ať už navrhne Jan Chvojka do nového zákona cokoli, nepředloží to současným poslancům. Předložení dokončeného návrhu zákona zbude až příští vládě a schvalování poslancům, kteří vzejdou z podzimních voleb.