Prezident republiky Miloš Zeman se před několika dny s nejbližšími spolupracovníky radil o tom, zda se má příští rok opět ucházet o post hlavy státu. Den po schůzce, kterou označil za inspirativní, poskytl rozhovor redaktorovi České televize Vladimíru Keblúškovi pro pořad Týden v politice.
Miloš Zeman pro ČT: Lichotíme si, když si myslíme, že cizí zpravodajské služby s napětím pozorují situaci v ČR
Rozhovor s Milošem Zemanem 1. část (zdroj: ČT24)
Začneme vaší schůzkou se sedmi nejbližšími spolupracovníky, kteří vám měli pomoci rozklíčovat otázku, jestli budete obhajovat post prezidenta. Usnadnilo vám to rozhodování poté, co jste je vyslechl?
Určitě ano. Já jsem požádal své spolupracovníky, aby uvedli jak argumenty pro, tak argumenty proti. Protože si myslím, že při rozhodování máme brát v úvahu obě stránky mince, a ne jenom jednu z nich. Bylo to pro mě inspirativní, a protože vím, že naše veřejnoprávní, objektivní, nezávislá Česká televize potřebuje i nějakou novou výživnou informaci, tak vám chci sdělit, že 9. března, to znamená den před tiskovou konferencí, se na Pražském hradě jako každý rok sejde zhruba devět set mých příznivců a myslím si, že právě oni si zaslouží, aby jako první večer 9. března slyšeli moje rozhodnutí. Pokud se, pane Keblúšku, považujete za mého příznivce, přijďte 9. března na Pražský hrad.
Pane prezidente, neobáváte se toho, že vám tím mohou překazit vaši tiskovou konferenci 10. března, že prostě neudrží tu informaci a zveřejní ji?
To už závisí na lidech, kteří tam budou, ale myslím si, že obě dvě věci spolu souvisí, a já jsem vděčný člověk, pane Keblúšku, já si vážím těch, kdo mě ty čtyři roky podporovali, a jako velmi malou cenu za tuto podporu jim jako prvním řeknu svoje definitivní rozhodnutí.
Rozhovor s Milošem Zemanem 2. část (zdroj: ČT24)
Když se vrátíme ještě k té schůzce, zaznělo tam z úst někoho z těch sedmi, kdo tam byli, že už byste neměl znovu usilovat o post prezidenta?
Musím poctivě přiznat, že ne, a naopak tam zaznělo, abych to parafrázoval: Už jsi byl na deset let Vysočině. A máte rád cimrmany, pane Keblúšku?
Ano, mám.
No, tak v jedné z těch scén jde Cimrman ulicí a tam potká Emila Holuba. A říká: Kam se chystáte, pane Holube? A on tak posmutní a jeho žena říká: Ne! Už se narajzoval dost! No a moji přátelé mi v zásadě říkali ne, už se narajzoval dost, rajzování s sebou přináší právě prezidentská funkce, ale: Už ses naodpočíval dost. Těch deset let, co jsi pozoroval cvrkot na politické scéně. Takže všichni, i když, jak jsem je požádal, mluvili i o negativech, protože to je práce, to je obrovská práce, to téměř nikdo neví, jak obrovská práce to je. Ale mluvili také o pozitivech a jedním z těch pozitiv bylo, že teď se vlastně poprvé podařilo, že český prezident může mít přátelské vztahy s ruským, čínským a americkým prezidentem. A jak říkal Jiří Paroubek: Kdo z vás to má?
obrázek
No a když se podíváme na tu negativní stránku té další kandidatury, co tam nejčastěji zaznívalo?
Ani to nebylo zdraví, protože na rozdíl od novinářů moji spolupracovníci vědí, že se zdravím, musím to zaklepat, jsem na tom poměrně dobře. Teď jsem to zaklepal na sklo, pane Keblúšku, tak ještě jednou na dřevo, protože už staří Římané klepali na dřevo nebo na mramor, nikoliv na sklo.
Když to nebylo zdraví, co to bylo?
Když to nebylo to zdraví, tak to byla v podstatě obava, která se dá shrnout do problému vášnivého čtenáře. Já hrozně rád čtu, a zatímco dříve jsem četl především science-fiction a měl jsem největší malou knihovnu science-fiction, což je rozpor, ale rozpor, který není vysvětlitelný, tak jsem se teď zaměřil na literaturu faktu, historickou literaturu a životopisy. A prezidentská funkce, pane Keblúšku, vám umožňuje, abyste četl půl hodiny před spaním. A to je všechno.
To bylo to jediné nebo to zásadní negativní?
To bylo to zásadní,protože když má někdo svoje hobby, svoji radost ze života a nemůže ji uspokojit, protože, uvědomte si, kolik knih v těchto třech žánrech vychází, a já mohu vidět maximálně obálky, maximálně tituly, názvy, a to je všechno.
Stále platí, že nejste tedy ještě definitivně rozhodnut, i když pokud chápu správně, tak výhody převažují nad nevýhodami.
Já bych neřekl, že převažují. Já samozřejmě budu přemýšlet o včerejším setkání se svými nejbližšími spolupracovníky, samozřejmě, že jejich názory ovlivní moje rozhodování, ale to definitivní, jak už jsem vám jednou řekl, bude devátého, nikoliv desátého, ale devátého března tohoto roku.
Týden volna ve vašem kalendáři znamená i ten čas, kdy se uchýlíte na Vysočinu a budete přemýšlet?
Týden volna v mém kalendáři znamená, že se postavím na běžky, což v mém volnu bude novum, protože, jak víte, v posledních dvou letech na Vysočině nebyl sníh. A vyčistím si hlavu tím, že budu projíždět krásnou zasněženou krajinu cestami, jimiž jsem projel už mnohokrát, a určitě nebudu přemýšlet o prezidentské volbě, ale o kráse vysočinské přírody.
Když se podíváme na ten termín, na který jste svolal tiskovou konferenci, což je 10. března, je to termín, kdy začíná i sjezd ČSSD. Bylo to datum vybráno záměrně?
To absolutně, ale absolutně ne. Já jsem sice tušil, že sjezd ČSSD je někdy v březnu tohoto roku, ale vůbec jsem nevěděl, že začíná už 10. března. Ten termín jsem zvolil velmi jednoduše – je to čtvrté výročí mé inaugurace a to je vše.
Nicméně jistý vzkaz pro stranu to asi bude, pro sociální demokracii, protože tam máte stále řadu příznivců, kteří by vás rádi viděli znovu v pozici prezidenta. Vylučujete tedy, že by to byl kalkul?
Že to byl kalkul zvolit tento termín tak, aby navazoval na sjezd? Rozhodně ne. Já vám něco řeknu, co možná bude nepříjemné, ale já rád říkám nepříjemné věci. Uvědomte si, že zatímco v parlamentní volbě prezidenta doporučení jakékoliv politické strany je fakticky rozhodující, v přímé volbě je to pouze doporučení. A to doporučení nemusíte respektovat, čili já se, pokud se rozhodnu kandidovat, budu obracet na všechny občany bez ohledu na jejich stranické sympatie. Mimochodem straníků je u nás tři procenta populace, 97 procent jsou nestraníci. A to doporučení, pokud se jakákoliv strana nebo jakékoliv hnutí rozhodne mě v případné kandidatuře podpořit, budu brát jako sympatické gesto, ale nikoliv jako něco, co by rozhodovalo.
obrázek
Na sjezd ČSSD se nechystáte?
Já jsem nebyl pozván na minulý sjezd ČSSD, nu a předpokládám per analogiam, že nebudu pozván ani na tento další sjezd.
Pokud se podíváme na to, jak se vyvíjí situace v sociální demokracii před sjezdem, tak Bohuslav Sobotka nezískal nominaci v Jihočeském kraji, kde je lídrem pan Zimola. Nakolik tohle všechno může být podle vás signál směrem ke všem ostatním před tajnou volbou předsedy?
Když jsem byl předsedou sociální demokracie, tak jsem do stanov prosadil princip, že každá personální volba má být tajná. To sice ve stanovách zůstalo, ale trochu se to obešlo tím, že když jde pouze o nominaci, tak to vlastně není personální volba a nemusí být tajná. Já to pokládám za nesmysl. Jihočeská konference byla jediná, která nevolila aklamací, tedy veřejnou volbou, ale tajně. A chcete-li vědět, jak dopadne sjezd, který je založen na tajné volbě, podívejte se na výsledky Jihočechů.
Odhadujete, že to bude podobné?
Rozhodně to nebude tak masivní podpora, jako když pečlivě zdvihnete ruce a díváte se, kdo vás kontroluje.
Podle vašich odhadů bude Bohuslav Sobotka předsedou ČSSD?
To záleží pouze a výlučně na delegátech sjezdu. Já jsem od roku 2007, kdy jsem se nepohodl s Jiřím Paroubkem, vystoupil z ČSSD, a nemám tedy právo ovlivňovat názory delegátů.
Pokud jsem ale pochopil správně vaše slova, tak naznačujete, že by ta volba nemusela být tak jistá, jak ukazovaly krajské konference.
Samozřejmě že ano. Já bych dokonce uvítal, kdyby na krajských konferencích nejenom v Jihočeském kraji byla rovněž tajná volba, z toho prostého důvodu, že by poskytla daleko přesnější informaci o rozložení sil.
Pane prezidente, my se spolu podíváme na druhé téma, to se bude týkat také aktuálního dění tohoto týdne, a to je situace kolem sporu kolem Andreje Babiše a jeho nákupu dluhopisů holdingu Agrofert za jednu a půl miliardy. Sledujete tento spor?
Příliš ne. Ale vím, o co se jedná.
Měl by Andrej Babiš vysvětlit, kde vzal ony peníze na nákup těch dluhopisů?
Tak pokud ostatní politici vysvětlí své majetkové vazby, proč by je neměl vysvětlit i Andrej Babiš? Ale platilo by zde totéž, co vytýkám zákonu o konfliktu zájmů. Nesmí to být zákon zaměřený proti jednomu člověku, měl by to být zákon kontrolující majetkové poměry celého establishmentu, to znamená té nejvyšší politické vrstvy.
Nicméně novináři, konkrétně server echo24.cz, prošli daňová přiznání a zjistili, že ty příjmy vychází na 1,1 miliardy, což by nestačilo na nákup těch dluhopisů. Andrej Babiš pak přišel s vysvětlením, že ty další příjmy byly z prodeje firem, akcií. Nevrhá to přes to všechno tmavý stín na Andreje Babiše, který mluví často o transparentnosti?
No tak za prvé Andrej Babiš, pokud jsem správně informován, konstatoval, že požádal auditory o prozkoumání jeho příjmů. Já si toho vážím a znovu opakuji, velmi bych si přál, aby příjmy některých našich zatím nejmenovaných politiků byly audity prověřeny se stejnou důkladností jako příjmy Andreje Babiše.
obrázek
Konkrétní jména politiků, které máte na mysli?
Řekl jsem dosud nejmenovaných, ale jsou samozřejmě politici, kteří se mohli obohatit na různých privatizačních zakázkách a na různých poměrně podivných transakcích, které v minulých letech proběhly.
No, když se podíváme taky na ta minulá léta, tak v minulosti právě kvůli nesrovnalostem ve vysvětlování příjmů často ministři končili a odcházeli ze svých funkcí.
Kéž by tomu bylo tak i nadále. Ale to by mělo platit pro všechny ministry, nikoliv pouze pro jednoho.
Vy to tedy zatím na odstoupení Andreje Babiše nevidíte.
Tak za prvé já nejsem soudce, pane Keblúšku, a vy taky ne. Za druhé pokud sám požádal o audit, vyčkejme na výsledky tohoto auditu. Ale budiž to pro nás inspirací, abychom podobný audit žádali i od druhých.
Když se podíváme na to, co to může způsobit v podstatě ve vládní koalici, protože sociální demokraté i lidovci požadují právě to vysvětlení těch příjmů, neobáváte se těsně před volbami vládní krize?
Rozhodně ne. Já bych v takovém případě asi na pár měsíců jmenoval úřednického premiéra, což se u nás stalo již čtyřikrát, ale myslím si, že žádný z politických subjektů do toho nepůjde, a víte proč? Protože by několik měsíců před volbami vypadal naprosto směšně. A to, co se politikům neodpouští, je směšnost.
My se podíváme ještě na jedno číslo z tohoto týdne, které je zajímavé, a je to výsledek hospodaření. Stát hospodařil s přebytkem 9 miliard korun, což je o 37 miliard korun méně než před rokem. Je to nějaký signál?
No tak z měsíčních dat, jak ví každý zkušený ekonom, nemůžete vůbec nic vyvozovat, jo? Důležitá jsou ani ne tak čtvrtletní, jako spíše půlroční data.
Takže vyvozovat se z toho nic nedá.
Právě to jsem vám teď řekl.
Pane prezidente, další téma: opět tento týden hýbalo politickým světem a to je kybernetický útok na ministerstvo zahraničních věcí, napadení e-mailových účtů ministerstva zahraničních věcí. Nešlo o první takto velký útok. Je to skutečné riziko současnosti?
Víte, budu tak trochu kacíř. Já vidím velké riziko teroristických útoků v Evropě, a tedy i v České republice, ale myslím si, že ty žvásty o nejrůznějších kybernetických útocích jsou tak trochu móda. Kdyby nějaký hacker dejme tomu ohrozil provoz elektrárny nebo veřejné dopravy nebo čehokoliv jiného, tak bych to považoval za velmi závažnou věc a byl bych pro to, aby se proti těmto hackerům zasáhlo. Pokud jenom už řadu a řadu let vylupují datové schránky tu e-maily Hillary Clintonové, tu e-maily Bohuslava Sobotky, nyní e-maily ministerstva zahraničí, já se musím zasmát, protože bych si troufal s devadesátiprocentní pravděpodobností odhadnout, že tam najdou jenom makulaturu. Tak v takovém případě si říkám: Někdo si dělá reklamu, aby se zvýšil počet pracovníků, kteří budou bojovat proti kybernetickému nebezpečí, zvýšit rozpočet těchto institucí, ale sám to vidím jako spíše módu než jako nebezpečnou věc.
Myslíte si, že v tomto případě za tím stojí ministerstvo obrany, které má mít právě na starosti odvracení těchto kybernetických útoků?
Víte, ano, každá instituce se snaží rozšířit své kompetenční pole, každá instituce se snaží zvýšit svůj rozpočet a každá instituce vám bude tvrdit, že je nepostradatelná. Donald Trump teď jednou udělal krásné opatření. Prohlásil, že každé americké ministerstvo, které zavede novou regulaci, musí dvě regulace zrušit, čili když nějaká instituce chce něco nového zavést, ať nějaký nesmyslný předpis nebo nesmyslný úřad zruší.
Přesto jde o ministerstvo zahraničních věcí, kde se může vyřizovat často citlivá komunikace, a kdyby došlo k prolomení toho vnitřního systému, tak by to asi mohl být jistý problém, tam se vyměňují utajené informace.
Tak za prvé k prolomení vnitřního systému nedošlo a uvědomte si, že jsme malá, maximálně střední země. A že tedy nejsme objektem extrémního zájmu velmocí. Možná, že bychom si přáli, abychom jím byli, ale díky bohu není tomu tak.
Jinými slovy vylučujete i ty spekulace, které se objevují, že by za tím mohlo stát třeba Rusko.
Ale za tím může stát kdokoliv. Amerika špiclovala Angelu Merkelovou, jak dobře víte, dokonce odposlouchávala její telefonní rozhovory, takže ano, může za tím stát kdokoliv, ale protože my nejsme Německo a náš premiér není Angela Merkelová, tak z toho logicky vyplývá, že je o nás daleko menší zájem a my si příliš lichotíme, když si myslíme, že zahraniční zpravodajské služby s napětím pozorují situaci v České republice.
Když jsme u toho zahraničí, zastavíme se u Donalda Trumpa. Má za sebou první dny ve své funkci, jak je hodnotíte?
Tak za prvé je to snad první americký prezident, který myslí vážně své předvolební sliby. Až dosud jsem sledoval lidi, od nichž jsem očekával mnohé, příkladem může být Jimmy Carter a nejenom on, a najednou se ukázalo, že jakmile byl tenhle člověk zvolen, tak začal couvat od svých předvolebních slibů a neplnil je. Já si vážím prostě člověka, který plní svoje sliby. A to je vše.
No a neukazuje se, že možná často balancuje na hraně a že ještě není tak pevný v tom, co vlastně může z postu prezidenta všechno vykonávat?
Ale já si myslím, že se na to připravoval, i ve spolupráci se svými poradci a že to, jaké má kompetence, věděl dávno předtím, než proběhla inaugurace.
Pokud jde o přijímání migrantů, právě o legálnosti tohoto rozhodnutí se přou experti, ale i novináři. Podle vás je toto rozhodnutí v pořádku?
Pane redaktore Keblúšku, každá suverénní země má svaté právo rozhodnout, kdo vstoupí a kdo nevstoupí na její území. Kdyby tomu tak nebylo, tak země ztrácí svoji suverenitu. To je abeceda, o tom přece nemusíme diskutovat.
No a když se podíváme na další z kroků, tak teď zadal v podstatě příkaz: Vymyslete, jak porazit Islámský stát během měsíce.
Tak to měli vymyslet už dávno, že jo.
On to dal za úkol během jednoho měsíce. Myslíte si, že je někdo schopný právě najít během jednoho měsíce recept, jak to vyřešit?
Víte, jednou jsem studoval takový zajímavý problém, který zněl, že délka přípravy jakékoliv instituce na splnění úkolu této instituce rovná se termínu, který byl této instituci zadán. Rozumíte tomu? Takže když ta instituce dostala termín rok, splnila ho za rok, když půl roku, splnila ho za půl roku. No a jestliže Donald Trump dává termín jeden měsíc, tak podle tohoto zákona by to armáda měla splnit za měsíc, nehledě na to, že má spoustu podkladů na zničení Islámského státu. Více, co bych k tomu jenom dodal? Nemylme se, já už jsem to říkal na Valném shromáždění OSN, že nebezpečí islámského terorismu se dá redukovat na Islámský stát. Máte celou řadu dalších islámských teroristických organizací, Al-Káida, Taliban, An-Nusra, Boko Haram, v Somálsku je organizace, kterou si ani nepamatuju, jak se jmenuje, a takových bych možná, kdybych netrpěl sklerózou, vyjmenoval ještě deset. Islámský terorismus není jenom Islámský stát. Islámský stát je rakovina, ale každá rakovina má metastáze. A to už není Islámský stát, to jsou ty další teroristické organizace. Všude na světě.
obrázek
Pane prezidente, děkujeme za rozhovor.
Bylo mi potěšením a doufám, že nebudete opakovat americkou volební noc v poměru 4:0 ve prospěch Hillary Clintonové. Buďte trochu víc objektivní, pane redaktore.
Já se musím ještě na závěr ohradit, protože Česká televize má zpracovanou svoji analýzu, kterou samozřejmě zašle Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Děkujeme za rozhovor.
Jste loajální, ale to vás nevyviňuje. Tak, mějte se hezky.