Strategii péče o ohrožené děti schválila Nečasova vláda. Už od roku 2014 se do ústavů neměly posílat děti do tří let, děti starší sedmi let pak od letoška.
„Poslanecká sněmovna schvalovala (Drábkovu) novelu o sociálně-právní ochraně dětí, kolem které byla vyhrocená debata, už v roce 2012. Vracela se ze Senátu, bylo tam veto prezidenta,“ podotkla poslankyně Jitka Chalánková z TOP 09.
OVM: Marksová a Chalánková o překážkách v procesu rušení dětských ústavů
Zákonodárkyně už v té době upozorňovala, že biologická rodina se může dostat do špatné situace, kdy třeba nebude mít na bydlení. „Je zakázáno a je nepřijatelné odebírat děti rodičům z důvodu špatné ekonomické situace,“ konstatovala Chalánková.
Ve sněmovně vznikla pracovní skupina, do níž mají přístup politici i odborníci a která má vyhodnotit, jak novela v praxi funguje – případně opravit chyby. „Velice se angažují třeba zástupci pěstounů,“ poznamenala Chalánková.
Dvě třetiny dětí se podle ní vrací během dvou nebo tří měsíců k biologickým rodičům poté, co se vyřeší komplikace. Problémová je otázka dlouhodobých pěstounů, u nichž končí asi pětina dětí a kterých je málo.
„Situace je naprosto tristní. Psychologové upozorňují, že děti by měly absolvovat co nejméně změn prostředí, aby jejich situace byla definitivně vyřešena na základě odborného posouzení a byly poté umístěny zpět k biologickým rodičům, pokud je jejich situace vyřešena, nebo byly umístěny do dlouhodobé pěstounské péče,“ prohlásila Chalánková.
Michaela Marksová, ministryně práce a sociálních věcí
„Mám pocit, že lidé, kteří v ústavech pracují, kteří je platí, vítězí nad snahami (současný systém) zreformovat ve prospěch dětí.“
Michaela Marksová, ministryně práce a sociálních věcí
Potíže jsou i se specializací pěstounů. „Rodiny přijaly před novelou hlavně větší sourozenecké skupiny, ale změnily se jim podmínky při vyplácení. Situace je pro ně velmi složitá. Eticky je nepřijatelné, aby byly sourozenecké skupiny rozděleny,“ konstatovala poslankyně.
Podle Marksové je třeba vytvořit konkrétní pozměňovací návrhy. „Ani nevím konkrétně, kde je problém. Není pravda, že okamžitě zrušíme všechny dětské domovy. To ani logicky nejde. A vždy budou velké sourozenecké skupiny, které se nepodaří umístit k pěstounům. Otázka je, jak mají dětské domovy v budoucnosti vypadat,“ reagovala ministryně.
Podle ní by se měly proměnit v částečně pobytová centra, která budou ale více poskytovat ambulantní služby pro děti a jejich rodiny, aby děti někdy nemusely být odebrány. „Drábkova změna byla dobrá v tom, že jediné dávky, které se tenkrát zvýšily, byly právě dávky pěstounské péče, zejména dlouhodobé. Ostatní dávky pro rodiny se ale drasticky škrtaly a z některých se staly jen dávky chudinské,“ konstatovala Marksová.
Podle ní by se měly dát peníze spíš na prevenci, aby se děti biologickým rodičům odebírat nemusely. „Abychom rodinám, které jsou na pokraji, ale mohou děti za určitých okolností vychovávat, zajistili veřejné dostupné bydlení, tak na to jsme rezignovali a rovnou jsme dali peníze pěstounům,“ zdůraznila ministryně.
Upozornila navíc, že kojenecké ústavy spadají pod ministerstvo zdravotnictví, dětské domovy do tří let zase pod resort školství. „Záleží na těchto dvou resortech a také na krajích, které jsou zřizovateli těchto zařízení, jak se k tomu postaví. Začínám být skeptická, začínám mít pocit, že moje ministerstvo je jediné, které by chtělo nějaké změny,“ řekla Marksová.
Marksová ale zdůraznila, že cílem není zrušení systému, jen by měl vypadat jinak – naprostá většina dětí by byla v péči pěstounů na přechodnou dobu. V zařízení by zůstávaly těžce nemocné děti a navíc by tato centra poskytovala řadu ambulantních služeb.