Je poměrně běžné, že si akademickou zkratku JUDr. nebo MUDr. před jméno píší i ti, kteří na ni nemají nárok. Mnohem vzácnější, ale i romantičtější je hrát si na příslušníka šlechty. Šlechtické tituly se v Česku nepoužívají od vzniku Československa v roce 1918. Zákon jejich používání dokonce zakázal, ale skutečné příslušníky aristokratických rodů lidé přesto rádi titulují jejich přídomky jako hrabě nebo kníže. Reportér pořadu Reportéři ČT David Vondráček však natočil snímek o člověku, který si na šlechtice hraje, a ve skutečnosti jím není.
Tituly táhnou. Reportéři ČT našli falešného knížete a barona Svatopluka Haugwitze
Reportéři ČT: Kníže prášil (zdroj: ČT1)
Sám sebe tituluje jako Jeho Jasnost Svatopluk Richard Ladislav Norbert kníže von Haugwitz a baron z Biskupic. Skutečným úředně uznaným jménem Svatopluk Haugwitz z Prahy totiž tvrdí, že přináleží k hraběcí rodině Haugwitzů z Náměšti nad Oslavou.
To však rozhodně popírá dcera posledního majitele zámku žijící ve Vídni, hraběnka Johanna El-Kalak Haugwitzová. „Takzvaná rodina Haugwitzů je v encyklopedii Kdo je kdo a objevuje se v různých časopisech a internetových publikacích nejdříve pod označením říšská hrabata, nyní jako knížata z Haugwitzu. Od roku 2002 se snažíme tyto aktivity zastavit. Žádali jsme je, aby nepoužívali tituly nebo jiné symboly, které by mohly být zaměněny s tituly a symboly šlechtické rodiny Haugwitzů,“ uvedla v písemném stanovisku hraběnka El-Kalak Haugwitzová.
Gothajský almanach ho nezná
V takzvaném Gothajském almanachu jsou záznamy všech šlechticů od raného středověku po současnost. Svatopluk Haugwitz však v almanachu uveden není. Z čeho tedy usuzuje, že by měl patřit k rodu, který do roku 1945 vlastnil zámek v Náměšti nad Oslavou?
Jeho otec, profesí zdravotní záchranář, seznámil v dětství svého syna s tužkou psaným dopisem z roku 1939 Svatoplukova praděda svému bratranci. „Ten uvádí dopis oslovením ‚velevážený pane generále a milý bratranče',“ říká Svatopluk Haugwitz.
„Následně je v tom textu místo, kde uvádí, že Josef a Anna Haužvicovi měli v Brandýse na rybárně dvojčata Dorotu a Barboru. Barbora pak měla nemanželského syna narozeného 8. srpna 1807 a dle tradice byl jeho otcem Eugen Vilém Haugwitz, narozený 1777 a pocházející z moravské linie hrabat Haugwitzů, kteří drželi panství Náměšť,“ vysvětluje Svatopluk Haugwitz.
Podle rodinné tradice, která se ve Svatoplukově rodině předává z generace na generaci, má být František pocházející ze vztahu Doroty a Barbory předkem Svatopluka Haugwitze. „Rodiče takového nemanželského dítěte museli uzavřít sňatek. Pak to dítě bylo automaticky legitimizováno,“ uvádí k podobným případům historik Jan Županič. „Nebo musel biologický otec požádat panovníka o legitimizaci nemanželského dítěte a jeho povýšení do šlechtického stavu.“
Je to jeho pohádka, říká Troskov
V tomto ohledu je podle historika důležité, co je uvedeno na papíře, což ovšem není tento případ. Cestu k vytouženému knížecímu titulu začali Svatoplukovi rodiče změnou příjmení. Do roku 1991 se jmenovali Haužvicovi. Podali si žádost na matriku o změnu na příjmení Haugwitz a matrika jim vyhověla.
Jenže starobylé jméno Svatoplukovi nestačilo. Chtěl ho ozdobit šlechtickým titulem. Pomohl mu k tomu vladyka Kryštof z Pravoslavné církve, který ale k podobným úkonům nemá žádný mandát. Podle historika Županiče povyšovat do šlechtických titulů v současné době v České republice není možné, protože k tomu chybí nejvyšší autorita. „Po rezignaci na výkon císařských pravomocí žil císař Karel v exilu. Takže tady ta autorita nebyla.“
Potomek šlechtického rodu Czerninů – senátor za TOP 09 Tomáš Czernin – je známý tím, že nelibě nese, pokud ho někdo oslovuje jako barona. „Facku bych vám za to nedal, ale jak známo, šlechtické tituly u nás byly zrušeny v roce 1918 a nijak na nich netrvám“ uvedl Tomáš Czernin.
„Žije si ve světě, ve kterém je mu dobře. Pokud nikomu neubližuje a nedělá zlo, tak ať si v tom žije. Je to jeho pohádka,“ uvedl k vystupování Svatopluka Haugwitze Jiří Troskov, potomek knížecí rodiny Thurn-Taxisů. „Pro mne to je zábavné. Nevím, proč má potřebu takhle vystupovat. Asi ho to baví.“