Zdravotní pojišťovny by měly dostávat víc peněz na léčbu vážně nemocných. Zákon z dílny ministerstva zdravotnictví sněmovna poslala bez úprav do závěrečného schvalování. Pojišťovny by díky předloze neměly odmítat pacienty s nákladnou léčbou. Zároveň by pro chronicky nemocné měly zřizovat nové preventivní programy. Závěrečné čtení čeká poslance nejspíš v lednu. Pokud novela projde, mohly by změny platit od roku 2018.
V současné době dostávají pojišťovny peníze podle počtu klientů a také podle pohlaví a jejich věku. Nový zákon to má změnit. „Peníze se o něco spravedlivěji přerozdělí. Aby pojišťovna, která má více chronických pacientů, podle toho dostávala i peníze,“ uvedl ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD).
Změna by měla mít i konkrétní dopad na pacienty. Chronicky nemocní už by se neměli bát, že pojišťovnu neseženou. „Některé menší pojišťovny, i když tvrdí, že to nedělají, si vybírají pojištěnce mladé a zdravé,“ poznamenal předseda sněmovního zdravotnického výboru Rostislav Vyzula (ANO).
Částky, které budou pojišťovny na chronicky nemocné dostávat, se budou pravidelně měnit podle toho, jak se budou vyvíjet náklady na jejich léčbu. Poslanec Bohuslav Svoboda (ODS) to označil za krok správným směrem.
Cukrovka, astma i epilepsie
Mezi nákladné nemoci patří například léčba HIV pozitivních. Výdaje na péči navíc stále stoupají. Podle VZP stojí jeden pacient v průměru 180 tisíc korun za rok. Zhruba osmdesát procent částky jsou náklady na samotné léky, drahé je ale i pravidelné testování nakažených. Chodí se na něj i čtyřikrát ročně.
Více peněz by měly dostat pojišťovny i na léčbu epilepsie, cukrovky nebo astmatu. Léčba cukrovky například stojí ročně v průměru necelých 12 tisíc korun na pacienta. VZP se ale stará o více než půl milionu takto nemocných, a tak jsou celkové roční náklady na tuto diagnózu šest a půl miliardy.
Vůbec nejnákladnější jsou pacienti se vzácnými chorobami. V loňském roce byl nejdražším muž s hemofilií. VZP za něj zaplatila téměř 56 milionů korun. Takto finančně náročné klienty mají ale už nyní pojišťovny kompenzovány.
Vážně nemocný Milan pomáhá dětem s handicapem
To, co je z pohledu zdravotních pojišťoven záležitostí peněz, je pro lidi s chronickou nemocí fatální změnou života, které se musejí přizpůsobovat den za dnem. Milanovi Dzuriakovi například v 18 letech lékaři oznámili, že má vadu kyčlí a Bechtěrevovu nemoc.
V Česku má Bechtěreva asi 150 tisíc lidí, převážně mužů. Pacientům postupně tuhne páteř a později hrozí i její poškození. „Ráno mám problém si ve dvaceti letech nazout ponožky,“ popisuje Milan problémy s nemocí. U mladších lidí bývá proces navíc rychlejší.
Kromě biologické léčby pomáhá především pohyb. Milanovi ale zase nesvědčí kvůli kyčlím. Vybral si proto kolo, na kterém v létě jezdí skoro každý den. Navíc se rozhodl svůj boj s fyzickou i psychickou bolestí využít pro dobrou věc. Na kole nebo pěšky brázdí republiku a vybírá tak peníze pro handicapované děti.
O chronické nemoci plic ví jen třetina pacientů
Šířit povědomí o své nemoci se snaží i Stanislav Kos. Patří k dvěma stům padesáti tisícům Čechů, kteří se léčí s Chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Odhaduje se ale, že u nás je takových pacientů až 800 tisíc. Správnou diagnózu tak zná jen asi třetina lidí s plicními problémy.
Stanislav Kos pracoval 40 let jako plicní lékař a dal si za cíl to změnit. Stojí proto v čele spolku proti plicním nemocem. „Chceme zvýšit povědomí o CHOPN, abychom nabídli pacientům bezbolestné vyšetření spirometrie, aby se dozvěděli, zda je jejich dýchání v pořádku,“ řekl ČT. O závažnosti komplikací totiž rozhoduje včasná diagnóza.
