Na pietním aktu k výročí vyhlazení Lidic prezident Miloš Zeman připomněl nebezpečí neonacismu a varoval před těmi, kteří ho začínají opět aktivně šířit pod nejrůznějšími záminkami. S neonacismem spojil stranu Mariana Kotleby na Slovensku, ale i Dělnickou stranu sociální spravedlnosti. Šéf DSSS Tomáš Vandas se vůči tomu v reakci ohradil s tím, že prý Zeman v souvislosti s migrací opakuje stejná slova, za která byl Vandas před lety souzen.
Zeman v Lidicích varoval před šířícím se neonacismem, zmínil Kotlebu a DSSS
Prezident Miloš Zeman na lidické pietě prohlásil, že se mnohdy opakují slova úcty vůči umučeným, ale zapomíná se, že by památka měla také varovat. Ve svém projevu tak upozornil na nebezpečí neonacismu, na které, jak sám připomněl, poukázal už ve svém inauguračním projevu v roce 2013.
„Tehdy před třemi lety se možná zdálo, že zveličuji toto nebezpečí. Vím, že je snadné dávat nálepky a že je obtížné zdůvodňovat existenci neonacismu na našem území bez nálepkování,“ uvedl. Jestliže ale někdo adoruje válečného zločince a masového vraha z období druhé světové války, stává se objektivně neonacistou, prohlásil.
Narážel tím na poslance strany Mariana Kotleby na Slovensku, kteří si nedávno připnuli černé stužky na památku kontroverzní postavy slovenských dějin Jozefa Tisa, který vedl Slovensko v době druhé světové války, za jehož vlády bylo do německých vyhlazovacích táborů deportováno přes padesát tisíc Židů a který byl v roce 1947 popraven za válečné zločiny.
Václavu Hanfovi bylo osm let, když do Lidic vtrhlo nacistické komando. Přímo v obci mu jednotky SS zastřelily otce, matka pak zemřela v koncentračním táboře. On a jeho dvě sestry přežili, protože je nacisti vybrali pro převýchovu v německých rodinách. Dostal nové jméno, už nebyl Václav, ale Hans Joachim. Nakonec skončil i v Hitlerjugend. „Dostal jsem pušku, ale zahodil jsem ji. Přiběhl esesák a nakopl mě do kolena,“ vzpomínal. Po válce se dostal do dětského tábora v Rakousku, kde ho o Vánocích roku 1945 objevily československé úřady. Nakonec se sešel s oběma sestrami.
- Vzpomínková akce začala ranní mší olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera na základech zbořeného kostela svatého Martina. Graubner připomněl lidického faráře Josefa Štemberku, který v obci působil 33 let až do dne, kdy ho nacisté v Lidicích popravili spolu s ostatními lidickými muži. Na mši přišlo přes sto lidí.
- I přes deštivé počasí pietní akt pokládání věnců na hrob lidických mužů sledovalo více
než tisíc lidí. Podle ředitele Památníku Lidice Milouše Červencla z pietního aktu vymizela politika. Za velký úspěch považuje ředitel to, že se v Lidicích sejdou zástupci pravicových i levicových stran a společně se jdou poklonit památce lidických obětí. Už se nerozdělují jako v dřívějších letech, řekl Červencl. Podle něj přijel rekordní počet delegací, položeno bylo sto věnců. - V Lidicích také zazněl projev předsedy Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslava Vodičky. Podle něj lidická tragédie pomohla světu otevřít oči a ukázala děsivou podstatu nacismu. Osud národa by podle Vodičky nebyl o nic méně tragický, i kdyby k atentátu na Heydricha nedošlo. „Lidice strašlivě zaplatily, ale pomohly,“ uvedl Vodička.
Zeman: Kdo aktivně podporuje neonacismus, je neonacista
Zeman se ale dotkl i českého území. „Chtěl bych upozornit, že Kotlebově straně v parlamentních volbách aktivně pomáhali představitelé DSSS v čele s jejím předsedou. Jinými slovy, ten, kdo aktivně podporuje neonacismu, byť v sousední zemi, je objektivně sám neonacistou,“ dodal. DSSS je nástupkyní Dělnické strany, kterou rozpustil soud.
GALERIE
Pieta v Lidicích 2016
Zákazy stran ale podle prezidenta ničemu nepomohou, je podle něj třeba „aktivně působit proti těm, kdo na našem území začínají opět aktivně šířit pod nejrůznějšími záminkami neonacismus, který byl založen na rasové nenávisti, ale také na víře v jedinou poznanou pravdu, v odmítání plurality názorů, který navlékal občany do fyzické i názorové uniformy a který nenápadně opět ohrožuje naši společnost.“ Sílit totiž podle něj může i z váhavosti demokratických politiků „neschopných postavit se čelem některým aktuálním problémů“.
Podle předsedy DSSD Tomáše Vandase ovšem prezident Zeman opakuje totéž, co on říkal před lety a byl za to i odsouzen. „V roce 2009 jsem byl za svůj projev v Brně, kdy jsem varoval před uprchlickou vlnou tsunami, odsouzen. Pan prezident teď opakuje to samé, co já jsem říkal před lety. Pokud se tedy takto cítí být extremistou a neonacistou, tak vítejme na stejné lodi,“ prohlásil šéf radikální strany. Vandas za výrok o „ničivé imigrantské vlně tsunami“ dostal čtyřměsíční trest s podmíněným odkladem na 20 měsíců, později na základě amnestie mu soud trest prominul.
Kritika Zemana kvůli 17. listopadu
Nutnost brát vážně rozmáhající se extremismus zmínil teolog a filozof v dubnu Tomáš Halík v Interview ČT24. Upozornil, že extremisté začali v české společnosti bujet jako rakovina, zároveň ale vyjádřil znepokojení, že právě Miloš Zeman je tím, kdo povzbuzuje negativní prvky ve společnosti.
Zeman byl totiž kritizován, když mimo jiné při výročí 17. listopadu v loňském roce vystoupil na Albertově na stejné akci jako představitelé Úsvitu nebo Bloku proti Islámu. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) tehdy reagoval, že prezident legitimizuje šíření xenofobie a nenávisti v naprosto extrémní podobě. Ministr pro legislativu a lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) prohlásil, že Zeman pomáhá vytvářet podhoubí pro fašizaci Česka.
