Pokuty budou až desetinásobné, plánuje ministerstvo. Změní se i bodový systém

Výrazné zvýšení pokut za dopravní přestupky a také změny v systému trestných bodů připravilo ministerstvo dopravy. Podle ministra Dana Ťoka tak chce „oslavit“ deset let od velké novely silničního zákona, která body zavedla.

Ministerstvo dopravy chce revidovat jak sazebník pokut, tak trestných bodů. „V posledních 15 letech se ceník pokut a vůbec bodový systém neměnil a je potřeba přinést nějaký další podnět. Chceme výrazně zdražit největší přestupky, u těch bagatelních necháme sazby v podstatě podobné, jaké jsou,“ řekl již dříve ministr dopravy Dan Ťok.

Bodový systém: Tři hladiny, dvakrát a dost

U bodového systému chystá jeho úřad zjednodušení, přestupky rozdělí do tří kategorií s penalizací dvěma, čtyřmi nebo šesti body, což se liší od současného rozvržení, kdy lze získat za porušení pravidel jakýkoli počet bodů od dvou do sedmi.

U nejpřísněji trestaných přestupků jako nepovolené předjíždění nebo způsobení nehody s ublížením na zdraví se tak počet trestných bodů sníží. Stále ale systém naplní požadavek ministra dopravy „dvakrát a dost“. Při dvojím porušení pravidel za šest bodů totiž řidič nasbírá limitních dvanáct bodů, se kterými přijde o řidičský průkaz.

Ilustrační foto
Zdroj: LN/ISIFA

Pokuty: Nejvyšší vzroste z 50 na 75 tisíc

Navíc snížení bodových postihů o jeden bod řidičům „vynahradí“ výrazné zvýšení některých pokut. Mají být vyšší až o desítky tisíc korun. Nejvyšší sazba má být za řízení pod vlivem alkoholu, je-li jeho koncentrace vyšší než jedno promile. Potom by opilému řidiči hrozila namísto současných 50 tisíc pokuta až 75 tisíc korun. Velmi výrazné zvýšení pokuty potom navrhuje ministerstvo u nepovoleného vjezdu na železniční přejezd. Řidiči by mohli ve správním řízení zaplatit až 25 tisíc korun, tedy pětkrát více než dnes.

Nepovolený vjezd na železniční přejezd není jediný přestupek, za který stoupne limit na pokutu z tisíců na desetitisíce. Podle pracovního sazebníku, který zveřejnily Lidové noviny, hrozí až 25 tisíc namísto dosavadních pěti hrozí i těm řidičům, kteří nezastaví po dopravní nehodě nebo od ní ujede před příjezdem policistů, a z 2500 až na desetinásobek vzroste pokuta za neuposlechnutí zákazu nebo příkazu směru jízdy.

Kamion se ve Frýdku-Místku srazil s vlakem
Zdroj: Město Frýdek-Místek

Mírné, i když vyšší blokové pokuty

Maximální ceny ale budou řidičům hrozit pouze ve správním řízení. Podstatně nižší mají být blokové pokuty za tytéž přestupky. Zatímco například za držení telefonu za jízdy by ve správním řízení podle předpokladu ministerstva hrozilo až deset tisíc korun, policisté by se měli spokojit s 2500 korunami. Ubude však přestupků, kde policistům zůstane volná ruka ve stanovení výše pokuty. Nižší ji budou moci – na rozdíl od úředníků – udělit pouze u přestupků, jako jsou nerozsvícená světla nebo zapomenuté doklady.

Podobně jako v případě trestných bodů mají být blokové pokuty ve třech pásmech: 1500 korun (popř. až 1500 korun), 2500 a nově i 5000 korun. Nejvyšší sazba bude hrozit řidičům, kteří překročí rychlost o více než 40 km/h v obci či o 50 km/h mimo ni, kteří pojedou na červenou nebo přes zákaz vjedou na přejezd.

Navrhované změny v bodovém systému a sankcích (Kč)
Zdroj: ČT24
obrázek
Zdroj: ČT24

Deset let bodového systému

Ministr dopravy dal najevo, že by změny trestů za dopravní přestupky – se kterými počítá od podzimu – měly přijít k desátému výročí významné novely silničního zákona, která bodový systém zavedla.

Funguje od poloviny roku 2006, mezi novinkami bylo kromě trestných bodů například i povinné svícení, a navíc i tehdy vzrostly pokuty. Média popisovala nezvykle klidné silnice a řady aut jezdících pro jistotu rychlostí pod limitem. Výsledek se krátkodobě projevil i ve statistice nehod. Že to nesouviselo pouze se zvýšením limitu škody, kdy není nutné volat policii, z 20 na 50 tisíc korun (dnes již činí sto tisíc), ukázaly především údaje z tragických nehod. Počet mrtvých na konci roku výrazně klesl, vůbec poprvé od roku 1990 jich bylo méně než tisíc.

Jenomže již další rok řidičům otrnulo. Opatrné ježdění bylo totam, když většina řidičů zjistila, že se z hlediska dopravních kontrol mnoho nezměnilo, spíše naopak – policie tehdy procházela personální krizí a její vedení hledalo cesty, jak zastavit odchody. Počet mrtvých na silnicích se tak ke konci roku 2007 vrátil prakticky na úroveň roku 2005. Až v dalších letech pokračoval přirozený pokles, který s výjimkou období 2006–2007 trval od roku 2003 celých deset let. Zatím nejnižší počet tragických nehod se v Česku stal v roce 2013, kdy zahynulo 583 lidí.

Smrtelná nehoda
Zdroj: ČT24/HZS Zlínského kraje

Ťokova novela tak má ambici zastavit zhoršení, které přinesla poslední dvě léta. Zda se mu to podaří, ukáže čas. Ne vše ale zmůže legislativa nebo policie. Roky 2014 a 2015 – stejně jako zmíněný rok 2007 – byly svérázné teplými zimami, loni bylo mimořádně teplé i léto. Když policisté představovali konečnou statistiku nehod za rok 2015, na problematiku nezvyklého počasí opakovaně upozorňovali. Navíc letošní zima, která – i přesto, že s opravdu tuhými zimami, jaké byly v letech 2006 či 2012, ji srovnat nelze – přinesla několik vydatných chumelenic a způsobila řadu kalamit, je i beze změn v legislativě z hlediska počtu tragických nehod opět rekordně příznivá. Za leden a únor zahynulo na silnicích 59 lidí, zatímco loni jich bylo 72.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 1 hhodinou

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 2 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 2 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 3 hhodinami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 3 hhodinami

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 6 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 13 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 13 hhodinami
Načítání...