Onkologové mapují, zda jsou kapacity pro léčbu dostatečné

Události: Budoucnost onkologické léčby (zdroj: ČT24)

V Česku žije přes půl milionu lidí, kteří měli či mají rakovinu, a stále jich přibývá. Česká onkologická společnost začala nyní mapovat, zda kapacity pro léčbu jsou dostatečné, nebo se musejí pracoviště vybavit dalšími přístroji a personálem. Další investice do těchto oddělení chce probrat se zřizovateli nemocnic.

Už teď je podle předsedkyně České onkologické společnosti Jany Prausové zřejmé, že sester a laborantů není přebytek a že bude třeba investovat do nákupu zářičů.

Přednosta Onkologické a radioterapeutické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň říká, že není prolém postarat se o nové nemocné. „Ale nemáme kapacity na to, abychom stále kontrolovali zdravé lidi, kteří k nám dochází 20, 30 let“.

Onkologové sledují všechny vyléčené pacienty a starají se i o nemocné, kterým léčbou jen prodlouží život - i těch díky moderním lékům přibývá.

Počet lidí s nádorem (v tis.)
Zdroj: ČT24

 V minulosti se ozařovače a další moderní technika nakupovaly do komplexních onkologických center s pomocí evropských fondů. Teď některé přístroje začínají dosluhovat.

Za přispění evropských fondů bylo v ČR vybaveno zářiči a nejmodernější technikou 13 komplexních onkologických center, která jsou základem sítě. Centra se nyní dál vybavují z vlastních zdrojů a dotací.  

Komplexní onkologická centra
Zdroj: ČT24

Chystaná koncepce onkologické péče počítá se specializací některých center na vzácnější nádory, například neuroendokrinní, jež má relativně málo lidí. Pacienti se tak soustředí na pracovišti, kde mají s léčením jejich nemoci nejvíc zkušeností. Tato pracoviště se také zapojí do mezinárodních studií, což přinese prospěch nemocným.

V Česku fungují špičková centra pro nemocné rakovinou na třinácti místech. Své nemá jen Karlovarský kraj. Tamní pacienti se rozdělují mezi centra v krajích Plzeňském, Ústeckém a Praze. Do budoucna by tato pracoviště přibývat zřejmě neměla. Prohloubit by se ale měla spolupráce s menšími regionálními pracovišti.

Menší onkologie jsou pro nás nesmírně důležité, protože tam dochází k záchytu pacientů, k diagnostice.
Jana Prausová
předsedkyně České onkologické společnosti

Co se týče úrovně léčby, může podle Prausové Česku závidět celý svět. „Naši pacienti dostávají veškerou dostupnou léčbu, která je ve světě, a to v jakékoli linii léčby a zadarmo. To není jinde vůbec běžné,“ řekla. Problém vidí v tom, že řada lidí s nádorem přijde pozdě. „Je to otázka prevence a zodpovědnosti k vlastnímu zdraví. To se Češi budou muset ještě naučit,“ dodala.

Zájem o prevenci zvýšila akce zdravotních pojišťoven, kdy za podpory evropských fondů rozeslaly pozvánky na screening rakoviny střeva, prsu a čípku těm svým pojištěncům a pojištěnkyním, kteří ve stanovené lhůtě na prevenci nebyli. Letos se pozvánky budou rozesílat znovu.

  • Masarykův onkologický ústav v Brně v únoru otevřel Centrum fotonové terapie pro bezpečnější a rychlejší ozáření pacientů s nádory.
  • Toto centrum vzniklo pořízením dvou nejmodernějších lineárních urychlovačů za 200 milionů korun a vybudováním dvou ozařoven pro tyto přístroje za 55 milionů.
  • Počátkem března otevřela mladoboleslavská Klaudiánova nemocnice nový pavilon pro nukleární medicínu,onkologii a hemodialýzu. Pavilon nahradil nevyhovující budovu onkologického oddělení.
  • Stavba pavilonu stála 112 milionu korun, z větší části je pokryly vlastní prostředky nemocnice, necelých 40 milionů korun pocházelo z operačního programu Středočeského kraje. 
  • Zdroj: ČTK