Mezi státní svátky zřejmě bude nově patřit Velký pátek, který je součástí Velikonoc. Lidovecký návrh, pod který se podepsali zástupci všech sněmovních frakcí vyjma KSČM, sněmovna schválila už v prvním kole projednávání. Souhlas by měl dát také Senát, který v minulosti podobný návrh sám předkládal.
Velký pátek bude státním svátkem, schválila sněmovna v prvním čtení
Velký pátek, který připomíná biblické ukřižování Ježíše Krista, je svátkem v řadě evropských států, připomínají autoři návrhu v důvodové zprávě. Patří mezi ně například Německo, Rakousko, Slovensko a skandinávské země.
Předkladatelé v čele s KDU-ČSL připomenuli, že Velikonoce podobně jako Vánoce pokládají za významné svátky vzhledem ke kulturní tradici a zvykům i bezvěrci. Velký pátek byl jako svátek zrušen v bývalém Československu v 50. letech na počátku komunistické totality.
- Současný český kalendář obsahuje 13 svátků, přičemž dva z nich připadají na shodný den. Dnů pracovního klidu je tedy 12, některé z nich připadají na víkendy. Nejvíce veřejných svátků je v Japonsku a Indii (16 dní). Následuje Kypr, Slovensko a Jižní Korea (15 dní), Malta a Španělsko (14 dní). Nejméně veřejných svátků je ve Velké Británii, Austrálii a Nizozemí (8 dní).
Autoři argumentují i sociální stránkou zařazení Velkého pátku mezi svátky, které jsou dny pracovního klidu. Na základních a středních školách jsou v tento den prázdniny a novela by rodinám umožnila strávit čas společně, uvedl předseda lidoveckých poslanců Jiří Mihola.
Návrh zákona podepsalo přes 90 zákonodárců ze všech klubů kromě KSČM. Podpis připojili i předsedové všech tří koaličních stran, stejně jako šéfové opozičních TOP 09 a ODS Karel Schwarzenberg a Petr Fiala nebo předseda poslanců Úsvitu Marek Černoch. Proti návrhu se naopak v debatě jako jediný postavil místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
- Den, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus, je ve znamení přísného půstu, smutku, ticha a rozjímání.
- Podle evangelií zemřel Ježíš na kříži ve tři hodiny odpoledne.
- Z hlediska historického je existence Ježíše Krista zaručena. Nicméně zda jde skutečně o mesiáše, to je podle historika Petra Kubína záležitost víry. Proti Ježíšovi byl veden jednoduchý proces. „Byl obviněn z velezrady, židovská velerada jej nařkla, že se považuje za židovského krále, a takto byl ten spor předložen civilnímu správci, prefektu Pontiu Pilátovi, který ze strachu, aby nebyl obviněn, že toleruje vzpouru, vyhověl veleradě a dal Ježíše popravit,“ komentuje Kristovu smrt historik Kubín. Podle něj Ježíš zemřel s velkou pravděpodobností 7. dubna roku 30, a to ve věku 37 nebo 38 let.