Slovo genocida se stalo synonymem absolutního zla. Světoví státníci se v některých případech přou, co genocida byla a co ne, ale tváří se, že takové události patří minulosti. Jak ale říká host Hyde Parku ČT24, Paul Levine z uppsalské univerzity, který se zabývá dějinami holocaustu a zkoumá i další genocidy, jde o součást lidské přirozenosti. Dalším genocidám lidstvo zabránit nemůže.
Genocida není "jen" zabíjení, mizí při ní i celá kultura
54 minut
Paul A. Levine v Hyde Parku ČT24
Termín genocida začal používat v průběhu druhé světové války polský právník Raphael Lemkin pro hromadné vyvražďování, kterého se dopouštěli nacisté. Slovo ale nakonec přerostlo rozměr holocaustu, jakkoli k němu neodmyslitelně patří. Dnes se ale používá například pro označení etnického násilí ve Rwandě v roce 1994, které mělo na milion obětí a historici i politici se přou například o přiřazení slova „genocida“ k tureckému násilí vůči Arménům na počátku 20. století nebo k indiánským válkám. A jak tvrdí Paul Levine, historie genocid je takřka tak stará jako lidstvo samo. Jako genocida by podle něj mohlo být vnímáno například vyhlazení Kartága Římany. „Můžete najít genocidní události i v Bibli. Genocida je – alespoň podle některých historiků – nedílnou součástí lidské historie a lidské přirozenosti,“ řekl.
Jak ale upozornil, termín genocida se – s výjimkou holocaustu – donedávna příliš nepoužíval. „Používá se posledních dvacet, třicet let,“ upřesnil Levine, který přednáší na uppsalské univerzitě a je odborným konzultantem výzkumného centra archeologie zla. Obsah slova genocida přitom není zcela jednoznačný, důsledkem ostatně jsou spory například o oprávněnost označení arménské genocidy. „Máme 27 různých definic, se kterými pracujeme. Je jasné, že se mezi nimi přeme. Akademici mají jiné, politici mají jiné. Je to problematické a neexistuje univerzální shoda,“ shrnul host Hyde Parku ČT24.
Největší váhu však patrně má úmluva o genocidě, která ji charakterizuje jako snahu odstranit určitou kulturu. Genocida má totiž mnohem větší rozsah než „jen“ vyvražďování lidí. Součástí je i kulturní genocida, jejíž náznaky bývají v současnosti přisuzovány tak zvanému Islámskému státu, jehož bojovníci ničí starověké památky v dobytých městech v Sýrii a Iráku, byť k opravdové kulturní genocidě mají podle Levina kroky IS zatím daleko.
Většina genocid, které jsme kdy zaznamenali, obsahovala i pokusy odstranit samotnou minulost těchto lidí.
Němci nevolili Hitlera proto, aby zřídil Osvětim
Jednou ze základních „vlastností“ genocidy je, že musí být organizována, jde tedy o projev zvůle nikoli individuální, nýbrž státní, a musí být o její oprávněnosti přesvědčena většina občanů. Paul Levine to dokládá postupnou cestou nacistického Německa k holocaustu.
Prvním krokem bylo zvolení národněsocialistické strany, která ale nevyhrála s programem vyvolat genocidu Židů či Romů. Sotva kdo mohl takový výsledek čekat i přesto, že Hitler své cítění k Židům nezastíral. „Násilí je součástí lidské povahy. To ale neznamená, že všichni lidé, kteří chtějí někomu ublížit, ho chtějí úplně vyhladit,“ poznamenal Paul Levine. Klíčovým předpokladem ke genocidě tedy je, že společenské elity přesvědčí většinu společnosti o tom, že je potřeba. Hlavním motivem přitom je strach: „Lídři přesvědčí dostatečný počet lidí, že skupina A je hrozbou. Bez lidí přesvědčených, že jim něco hrozí, genocida nevznikne.“
Genocida je podle Levina součást lidské přirozenosti. Současně ale podotkl, že součástí lidství je také boj proti ní.
Uznává ale, že jednotlivec bez rozsáhlého zázemí mnoho nezmůže. Odkázal například na švédského diplomata Raoula Wallenberga. Ten v roce 1944, kdy se Německo rozhodlo zahrnout do holocaustu i dosud chráněné maďarské Židy, rozdával ohroženým lidem švédské diplomatické pasy, čím jim zachránil život. „Je třeba říct, že Wallenberg byl úspěšný jen proto, že byl švédský diplomat. Kdyby to byl jenom nějaký odvážný člověk, nikdy by nedokázal to, co dokázal. Je velice důležité, abychom připomínali, že stejně jako genocidu páchají jenom státy, tak může být zastavena jenom státy. Ne jednotlivci,“ řekl Paul Levine.
Hrozí genocida od IS?
Hrozí podle něj v současnosti na některém místě světa genocida? Paul Levine odkázal na prohlášení amerického prezidenta Baracka Obamy před zahájením náletů na pozice tzv. Islámského státu, jenž hovořil o ‚potenciální genocidě jezídů a křesťanských Iráčanů‘. „Použil termín velmi přesně a pečlivě. Dějí se věci podobné genocidě,“ řekl Paul Levine. Zatím se ale IS genocidy nedopouští a Levine se také zdráhá označit za kulturní genocidu ničení památek v Palmýře. Míní, že k tomu by musela mít destrukce mnohem větší rozsah.
Aby v budoucnu došlo k dalším genocidám, však zabránit nelze. Jedinou možnou prevencí je zdůrazňování historie. „Proto musíme hovořit o holocaustu, musíme hovořit o genocidách: Abychom lidi vzdělávali a osvítili, abychom jim ukázali, co může vést ke genocidě,“ uzavřel docent uppsalské univerzity.
