Události: V červenci vláda projedná migrační strategii
V Česku dnes trvale pobývá na čtvrt milionu lidí s cizí státní příslušností. Aby získali trvalý pobyt, musí absolvovat jazykový test nejnižší úrovně A1. „Například si umí objednat kávu v restauraci. Ale není například schopen reklamovat špatné jídlo,“ přiblížila Jitka Cvejnová, spolupracovnice Národního ústavu pro vzdělávání. Nová strategie migrační politiky ale má test zpřísnit na úroveň A2 a přiblížit je požadavkům na získání občanství (s úrovní B1). Podle ředitele odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Tomáše Haišmana je to pochopitelné vzhledem k tomu, že žádost o občanství zpravidla po získání trvalého pobytu následuje. „Vlastně bychom poskytli šanci na tom, aby byli lépe připraveni pro další perspektivu,“ popsal.
Olga Fedorová z Ruska složila zkoušku A1 po pěti letech života v Česku. „Chodila jsem do různých kurzů, měla jsem nějakou dobu učitelku. Mluvení nebylo tolik, spíše psaní,“ popsala svoji přípravu. Podle ředitelky Sdružení pro integraci a migraci Magdy Faltové bude zpřísnění podmínek znamenat, že bude příprava trvat ještě déle. Rusové žádající o trvalý pobyt na tom přitom ještě nebudou nejhůře. „Pro lidi, kteří nejsou ze slovanského okruhu jazyků to může být problém,“ podotkla Magda Faltová.
Test ale není to jediné, co chce vláda pro cizince zpřísnit. Především na ně má stát bedlivěji dohlížet. Každý, kdo do Česka přijde, by se měl povinně účastnit integračního kurzu, u pobytů bude také více policejních kontrol. „Hlavní důvod je, aby v dokumentech, které nám předkládají k povolení či prodloužení pobytu na území, si z nás nedělali legraci. To znamená, nedávali nám informace o něčem, co neexistuje,“ uvedl Tomáš Haišman. Nepravdivé údaje podle něj předkládá 60 až 80 procent lidí.
Neziskové organizace pomáhající cizincům s integrací v Česku však argument ministerstva vnitra zpochybňují. „Už v loňském roce bylo kontrol cizinců hodně,“ upozornila Magda Faltová.
Připravovaná vládní strategie obsahuje také krizový plán pro případ většího přílivu migrantů, ale i zintenzivnění programu Medevac, v rámci kterého čeští lékaři jezdí pomáhat do krizových oblastí. V budoucnu by měli působit především v Jordánsku nebo Kurdistánu.