K dohodě o metrickém systému se 20. května 1875 připojilo 17 států včetně Rakouska-Uherska. Zástupci všech zúčastněných zemí obdrželi kopie mezinárodního etalonu metru, které byly zhotoveny ze slitiny platiny a iridia. „Od samého počátku byl definován kilogram a metr – ty se definovaly pomocí artefaktů, které byly uloženy v laboratoři zřízené v návaznosti na metrickou konvenci,“ vysvětloval ve Studiu 6 Pavel Klenovský, generální ředitel Českého metrologického institutu.
Kilogram „hubne“ - co s tím?
Jednotka hmotnosti je tímto způsobem definována dodnes – jenže to s sebou přináší jeden problém: „Při měření různých kopií tohoto kilogramu se zjistilo, že dochází k tak zvanému hubnutí mezinárodního prototypu kilogramu, což je samozřejmě velmi negativní jev, protože pomocí jednotky hmotnosti jsou definovány i další jednotky, které je třeba měřit velice přesně,“ dodává Klenovský.
U většiny ostatních jednotek SI se fyzikům podařilo tento problém vyřešit tak, že jednotky navázali na základní přírodní konstanty – o těch se totiž předpokládá, že jsou stabilní a tím pádem neměnné. „U všech základních jednotek už se to podařilo, ale zatím se to nepovedlo právě u té jednotky hmotnosti – ale probíhají intenzivní práce ve špičkových metrologických institutech, aby taková definice byla schválená na příští mezinárodní konferenci v roce 2017,“ vysvětluje ředitel Českého metrologického institutu.
Definice pomocí nejkulatějšího objektu na světě
Vědci se pokouší definovat jeden kilogram například za pomoci dokonale kulaté křemíkové koule – údajně nejkulatějšího objektu na světě. Tu se podařilo vyrobit vědcům v Austrálii – definice kilogramu pak funguje na bázi počítání atomů a změření dalších parametrů koule. "V předchozích pokusech byly v kouli obsaženy všechny tři izotopy křemíků a vědci došli k závěru, že by to mohlo negativně ovlivnit hodnotu Planckovy konstanty, která se z toho experimentu odvozuje. Nedávno ale přišly zprávy z Fyzikálně technického ústavu v Německu, že se jim podařilo vyrobit kouli, která je monoizotopická," uvedl Pavel Klenovský.
Omyl při převodu z palců způsobil ztrátu sondy letící k Venuši
Dalším zlomem pak byl vznik soustavy jednotek SI – což je mezinárodně domluvená soustava jednotek fyzikálních veličin. Ta vznikla v roce 1960 a nyní seskupuje 55 členských států a dalších 41 přidružených zemí. „Pokud nejsou měření porovnatelná v různých místech a časech, tak by se v podstatě zastavil celosvětový obchod,“ vysvětluje Klenovský.
V některých zemích světa se ale dodnes používá systém odlišný od metrického. Lze se tak setkat s údaji v mílích, benzin kupovat na galony a namísto stupňů Celsia používat stupnici Fahrenheitovu. Metrický systém dodnes nepoužívá USA, Libérie nebo Myanmar. Velká Británie pak sice přijala metrickou soustavu, ale stále používá některé imperiální jednotky – v britských hospodách si tak zákazníci nedávají piva na půllitry, ale pinty.
Konvence o metrickém systému podepsána před 140 lety
"Způsobuje to problémy, které někdy vedou k obrovským ztrátám. Jeden programátor například při programování softwaru pro sondu letící k Venuši zadal převodní koeficient z palce 24,5 mm místo 25,4 mm – zdánlivá maličkost pak způsobila, že sonda planetu minula a vznikla škoda asi dvě miliardy dolarů.
Nebo jiný případ: letadlo Boeing 767 kanadských aerolinek natankovalo v Montrealu 22300 liber paliva, ale kapitán se domníval, že se natankovalo 22300 kg paliva (libra je asi 0,45 kg). Takže uprostřed letu zjistil, že nemá dostatek paliva, a musel klouzavým letem přistát na základně kanadského letectva," dodává šéf českého metrologického institutu Pavel Klenovský.
