V budoucnu bude totiž elektřina Česku chybět, argumentuje Topolánek. „Pokud bychom ji dováželi, tak totálně rezignujeme na určitou míru soběstačnosti v elektrické energii,“ řekl premiér.
Scénář, který počítá s nárůstem výroby na bázi zemního plynu, zase podle Topolánka znamená rezignaci na energetickou bezpečnost ČR. Rozhodnutí o další výstavbě kapacit na spalování černého uhlí by podle premiéra zkomplikovalo snahu snižovat emise.
Hlad po energiích odstartoval podle Topolánka změnu postoje k jaderné energetice v celé Evropě. Finsko například staví největší jaderný blok v Evropě a o potřebě energie z atomu uvažuje i celá řada dalších zemí, například Velká Británie či Portugalsko. „V Evropě jde o to, abychom uznali jadernou energetiku jako jeden z klíčových prvků snižování emisí oxidu uhličitého,“ řekl premiér.
Ekologické organizace jsou ale ke slovům o renesanci jaderné energetiky v Evropě skeptické. Veškerý rozvoj jaderné energetiky na světě se podle nich odehrává mimo starý kontinent, například v jihovýchodní Asii.
„První jaderný zdroj postavíme na Slovensku,“ řekl premiér v narážce na to, jak svou energetickou budoucnost řeší Itálie. Společnost Enel, která je většinovým vlastníkem Slovenských elektrární, dostaví dva jaderné bloky v elektrárně Mochovce. Podle Topolánka existují například plány na výstavbu jaderných bloků Kecerovce na východě země ještě z dob společného česko-slovenského státu.
Topolánek dnes rovněž řekl, že obnovitelné zdroje nejsou řešením potřeb české energetiky, i když jejich podíl do budoucna poroste. „Česká republika nikdy nemůže při rostoucí spotřebě dosáhnout dvacetiprocentního podílu obnovitelných zdrojů. Je to technicky nemožné,“ řekl Topolánek.
Česko je nyní jednou z mála evropských zemí, která má elektřiny dostatek a přebytky ve výrobě vyváží. Různé scénáře předpovídají, že bez výstavby nových zdrojů se někdy v průběhu následující dekády situace otočí a země bude zápasit s nedostatkem elektrické energie. Bod zvratu se ale dá posunout například úsporami ve spotřebě.
O tom, jak bude vypadat energetické budoucnost Česka, nyní jedná vládní energetická komise, kterou vede předseda Akademie věd Václav Pačes. Komise má předložit alternativní scénáře rozvoje a odhadnout trend vývoje až do roku 2050. Současná energetická koncepce nastiňuje situaci do roku 2030.
