Tisk ke Gottwaldově smrti: „Ať žije husitsky a gottwaldovsky pevný lid!“

Praha – Po krátké nemoci 14. března 1953 v 11 hodin odešel „milovaný vůdce našeho pracujícího lidu, náš nejlepší a nejvěrnější žák Lenina a Stalina, pravý otec naší svobodné lidové demokratické vlasti… K záchraně života … bylo podniknuto vše, co je v lidských silách… Nadešly těžké, přetěžké hodiny pro československý lid. Krátce po úmrtí Stalina stíhá jej nové nesmírné neštěstí…“ Tak Rudé právo oznamovalo úmrtí prvního dělnického prezidenta Klementa Gottwalda.

Gottwald stál v čele Československa pět let. Nesl zodpovědnost za politický vývoj v zemi po roce 1948, za nezákonnosti, policejní zvůli i justiční teror. Jeho politický život byl těsně spjat s působením Josifa Stalina. Vypadalo to, že je sovětskému diktátorovi věrný i ve smrti. Objevily se i spekulace, zda nebyl Gottwald otráven v Moskvě, kam několik dní před smrtí přes varování lékaře odletěl na Stalinův pohřeb. To se však nepotvrdilo. Gottwald, alkoholik, který dlouhodobě trpěl venerickou chorobou, zemřel zřejmě na krvácení do hrudníku z prasklé výdutě na aortě.

Rudé právo, 15. března 1953

  • Věčně bude žít v československém lidu jméno soudruha Klementa Gottwalda. Bude žít v našich srdcích, v našich myslích, v našich činech
  • Ať žije husitsky a gottwaldovsky pevný a statečný československý lid!"

Dobře organizovaná smuteční kampaň zachvátila celou zemi. Při pompézní tryzně ho na poslední cestě doprovázely statisíce lidí. Po vzoru Lenina a Stalina mělo být Gottwaldovo tělo uchováno „na věčné časy“. Bylo nabalzamováno a vystaveno ve skleněné rakvi v Památníku osvobození na Žižkově. Přes péči a obrovské náklady však tělo napuštěné chemikáliemi po čase začalo měnit podobu. Nakonec bylo v roce 1962 zpopelněno a uloženo opět v žižkovském památníku. Po pádu komunismu Gottwaldovu urnu uložili na Olšanských hřbitovech.

Gottwald: „… od ruských bolševiků se chodíme učit, jak vám zakroutiti krk“

Klement Gottwald se narodil 23. listopadu 1896 v Dědicích u Vyškova jako nemanželský syn chudé zemědělské dělnice. Vyučil se truhlářem a od roku 1921 byl členem KSČ. Na výsluní se dostal ve svých 33 letech, když se na přelomovém 5. sjezdu KSČ v roce 1929 postavil do čela stranických pučistů a vyhlásil bolševizaci KSČ. Jeho skupina se prosadila díky dogmatickému přebírání tehdejších směrnic Komunistické internacionály, která vytyčila heslo „Třída proti třídě“. Gottwaldovy parlamentní výroky z prosince 1929 o tom, že komunisté se do Moskvy jezdí učit, „jak vám zakroutit krk“, jen dokreslují linii tehdejšího vedení KSČ.

V prezidentských volbách v roce 1934 Gottwald kandidoval proti T. G. Masarykovi s heslem „Ne Masaryk, ale Lenin“. Kromě neúspěchu si za své výroky v předvolební kampani vysloužil trestní stíhání, před nímž uprchl do Sovětského svazu. Po roce a půl práce v moskevském ústředí Kominterny přijel zpátky do ČSR díky amnestii nového prezidenta Edvarda Beneše.

Po válce dokonce hovořil o „specifické cestě“ k socialismu

Druhou světovou válku strávil Gottwald v moskevském exilu. Po válce stanul v čele KSČ a přivedl komunisty až k vítězství ve volbách v květnu 1946. V letech 1945-1947 se Gottwald stylizoval do role rozvážného státníka a budovatele. Dokonce si pohrával i s ideou „specifické československé cesty k socialismu“. Uklidňoval rolníky, že „u nás kolchozy nebudou“, živnostníkům sliboval jistoty pro jejich podnikání. Období „specifických cest“ ukončila začínající studená válka a ustavující schůze Informbyra devíti komunistických stran v září 1947. Od té doby opět existovala jen jediná varianta, a tou byla přeměna podle sovětských pravidel.

Důsledkem nastolení „opravdové“ marx-leninské cesty byl komunistický převrat v únoru 1948. Prezident Beneš pod Gottwaldovými hrozbami občanskou válkou a možnou sovětskou vojenskou intervencí přijal demisi ministrů a podepsal jeho návrh nové vlády. Beneš nakonec abdikoval a Gottwald v červnu 1948 usedl do uvolněného prezidentského křesla.

Od února 1948 se prohlubovalo Gottwaldovo vazalství na Moskvu. Začátkem 50. let byl již v podstatě pasivním vykonavatelem Stalinových direktiv, a je tak přímo odpovědný za roky nezákonností, policejní zvůle a politických procesů, které nakonec zasáhly i samotné vedení KSČ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Trestní reforma prošla Senátem

Senát schválil novelu trestního zákoníku, která má vést podle vlády ke snížení počtu vězňů a recidivy i k úsporám státního rozpočtu. Podpořil ji navzdory výhradám části svých členů vůči možnosti ukládat samostatné peněžité tresty i za závažnější zločiny či přečiny. Novela dává větší přednost alternativním trestům a některé činy částečně dekriminalizuje. Senátoři v reformě schválili i takzvaný dětský certifikát. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.
19:48Aktualizovánopřed 16 mminutami

Odkud k vám přijede sanitka. Mapa ukazuje, jak síť pomoci pokrývá Česko

Každý rok přijmou operační střediska záchranných služeb zhruba dva miliony tísňových volání, tedy přibližně pět a půl tisíce denně. Sanitky vyjedou k nemocným nebo zraněným více než milionkrát ročně, za den mají tedy přes tři tisíce výjezdů. V mapě najdete informace odkud a jaký typ záchranného vozidla vyjíždí.
18:40Aktualizovánopřed 18 mminutami

Archeologové našli na Hradecku keltské sídliště, které v tuzemsku nemá obdoby

Archeologové v trase budoucí dálnice D35 na Královéhradecku objevili zcela výjimečné sídliště z doby laténské. Tedy z doby, kdy u nás sídlili Keltové, konkrétně Bójové, po nichž získala naše země jméno. Lokalita nemá podle vědců svým rozsahem a počtem objevených artefaktů v Česku obdoby.
14:28Aktualizovánopřed 19 mminutami

Bouřky dorazily na jih země, zkomplikovaly provoz na železnici

Jižní část území zasáhly bouřky, jejichž následky zkomplikovaly provoz na železnici. Kvůli spadlému stromu u Holkova na Českokrumlovsku odpoledne víc než hodinu nejezdily vlaky mezi Českými Budějovicemi a rakouským Lincem. Strom na trati dočasně zastavil dopravu také mezi Českým Krumlovem a Kájovem na železnici směřující k lipenské přehradě. Přívalový déšť, kroupy a silnější nárazy větru zasáhly například Znojemsko.
08:40Aktualizovánopřed 41 mminutami

ŽivěSenát schválil školskou novelu

Nepedagogické pracovníky zřejmě budou od příštího roku místo státu platit obce a kraje jako zřizovatelé škol. Budou mít kvůli tomu vyšší podíl na daňových výnosech. Senát schválil novelu školského zákona, kterou nyní dostane k podpisu prezident. Změnu týkající se mezd nepedagogických pracovníků kritizovala opozice i školské odbory a samosprávy. Upozorňují, že na to nebude dost peněz. Senát ve čtvrtek také podpořil zvýšení peněžité pomoci obětem trestných činů.
09:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Teplotní rekordy padaly i ve čtvrtek

Meteorologové varovali také ve čtvrtek před velmi vysokými teplotami. Zatímco ve středu zasáhla vlna veder zejména Čechy, o den později se přesunula hlavně na Moravu. Padaly tak další rekordy. Nejtepleji bylo ve Strážnici, kde naměřili 36,6 stupně Celsia. Přes 36 stupňů vystoupala teplota také na Břeclavsku.
12:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rybáři odklidili uhynulé ryby z Dyje, do kafilerie jich odvezli třicet tun

Rybáři dosud z řeky Dyje u Bulhar na Břeclavsku odklidili zhruba třicet tun uhynulých ryb. Řeku pod novomlýnskými nádržemi čistili spolu s dobrovolníky od pondělí, ve čtvrtek jsou už práce téměř hotové. Některé mrtvé kusy však v řece zůstaly. Vylovit je lze s ohledem na konzistenci stěží. Kvůli opakovanému úhynu v Dyji budou situaci v červenci řešit odborníci s ministry.
před 3 hhodinami

Dávat víc peněz na obranu je fér, míní Zajíček. Kde na to vzít? ptá se Středula

Je zcela férové a spravedlivé, aby se Evropa postavila na vlastní nohy a vynakládala na obranu více prostředků než v minulosti, řekl v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Odborový předák Josef Středula nicméně upozorňuje, že není jasné, kde Česko na vyšší vojenské výdaje vezme peníze. Předseda národní rozpočtové rady Mojmír Hampl dodal, že Unie má v současnosti mnoho drahých priorit a některé z nich bude nutné přehodnotit.
před 5 hhodinami
Načítání...