Poté, co se Nesvadba před pěti lety dozvěděl, že dívka, na kterou platí alimenty, není jeho dcerou, požádal soud o zrušení otcovství. Přestože skutečnost prokázala matčina korespondence a následně i genetické testy, soud jeho žádosti nevyhověl. Otec neuspěl ani u Nejvyššího státního zastupitelství v Brně. Popřít otcovství totiž v Česku jde jenom v půlroční lhůtě od okamžiku, kdy se muž dozví o narození dítěte. A to se tomto případě nestalo.
Nevlastnímu otci pomohla až dcera Monika, která se obrátila na Nejvyšší státní zastupitelství s prosbou o naplnění Nesvadbových snah a myšlenkou znát svého skutečného otce. Státní zástupkyně Jana Megelová poté nařídila soudní líčení. Dívčin krok podle Zdeňky Králíčkové z Právnické fakulty Univerzity Karlovy sehrál v celé kauze výraznou úlohu: „Dítě má podle Úmluvy o právech dítěte právo znát svůj původ a své rodiče.“
V případě úspěchu bude Nesvadba vymazán z matriky, alimenty se mu ale zpětně nevrátí. Podle něj to ale není příčina sporu: „Já se nesoudím se svou dcerou, já se soudím se svou bývalou partnerkou, která udělala podvod, a chci, aby byl tento podvod veřejně odhalen.“
Podle některých odborníků na genetiku se v Česku každý čtvrtý otec stará o úplně cizí dítě, podle jiných jsou ale tyto statistiky zavádějící. „Podvedení“ otcové založili i občanské sdružení Zákon 94, které usiluje o revizi rodinného práva. Podobná situace jako u nás je i v Británii. V Německu pak podle statistik každé desáté dítě říká „tatínku“ muži, který není jeho biologickým otcem.
