Praha - Koaliční KDU-ČSL bude na víkendovém sjezdu v Pardubicích diskutovat o programu, který má vedle tradičních témat reagovat také na aktuální problémy 21. století. Měl by oslovit stálé a přilákat nové voliče. Jednání má nastínit směr, jakým se bude tato strana s dlouhou tradicí v budoucnu ubírat. Lidovci se sice opírají o stabilní skupinu sympatizantů, nicméně jejich voličská základna stárne. V průzkumech veřejného mínění se strana pohybuje jen těsně nad pětiprocentní hranicí potřebnou pro vstup do sněmovny a počet jejích členů dlouhodobě klesá.
Sjezd lidovců bude diskutovat o tom, jak má oslovit nové voliče
Vedení strany, kterou od uplynulého sjezdu na konci roku 2006 zaměstnávaly hlavně problémy předsedy Jiřího Čunka, by se měnit nemělo. Čunek, který se stal prvním trestně stíhaným ministrem v historii České republiky, svoji pozici v čele strany i ve vládě uhájil. Lidovci i přesto, že Jiří Čunek je pro mnohé kontroverzní osobou, zatím především z důvodu blížících se voleb s volbou nového vedení nepočítají.
Změnit sjezd na volební navrhl loni na podzim sám Čunek. Chtěl si potvrdit svůj mandát po sérii afér, kterým čelil a které rozbouřily situaci ve straně přezdívané „klidná síla“. Šestý polistopadový předseda lidovců byl krátce po vstupu do nejvyšší politiky podezřelý z korupce, loni v listopadu kvůli obvinění odstoupil z funkce vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj. Jeho trestní stíhání bylo později definitivně zastaveno a Čunek se letos v dubnu do vlády zase vrátil. Zelení s tím souhlasili pod podmínkou, že jeho rodinné finance prověří audit.
Aktualizovaný program strany podle KDU-ČSL vychází z tradičních hodnot strany, současně reaguje na nové problémy moderní doby. Dokument nazvaný Projekt 2020 - nové výzvy křesťanskodemokratické politiky zdůrazňuje význam tradiční rodiny s dětmi, podporu vzdělání, pomoc seniorům, sociální spravedlnost i důraz na bezpečnost.
Vedle klasických priorit lidovci například podporují možnost hlasovat ve volbách na všech úrovních i pomocí internetu, chtějí zlepšit výuku jazyků či informační gramotnost včetně zvládnutí psaní na klávesnici, zavést do výuky etickou výchovu, dbát na etické hranice svobody vědy a výzkumu.
Za nevyhovující považují křesťanští demokraté řešení problematiky sociálně vyloučených komunit. Prosazují mimo jiné, aby byly sociální dávky po šesti měsících nezaměstnanosti vázány na odvedení práce pro obec a plnění povinnosti vůči dětem.
Politici KDU-ČSL už představili tzv. Hnanické artikuly, které mají charakterizovat jejich priority v sociální sféře a bezpečnosti: „Kdo pracuje, má se mít dobře“, „Kdo nepracuje, protože nemůže, tomu pomůžeme“, „Kdo nepracuje, protože nechce, ať počítá jen s almužnou“ a „Kdo podvádí a krade, ať sedí v kriminále“. Je možné, že někteří lidovci na sjezdu nastolí i otázky zdravotnické reformy a poplatků či interrupcí.
Navzdory problémům ale KDU-ČSL zůstává na domácí politické scéně vlivnou stranou s koaličním potenciálem napravo i nalevo. Svědčí o tom i fakt, že delegáty pardubického sjezdu přijede osobně pozdravit prezident Václav Klaus, dorazí také předsedové obou současných koaličních partnerů Mirek Topolánek (ODS) a Martin Bursík (SZ). Čas si na lidovce najde i šéf opoziční ČSSD Jiří Paroubek, s jehož stranou lidovci vládli v minulém volebním období.
Kromě nového programu vzejde ze sjezdu i pořadí lidoveckých kandidátů pro volby do Evropského parlamentu, které Česko čekají příští rok. O obhajobu křesla budou usilovat oba současní europoslanci za KDU-ČSL Zuzana Roithová a Jan Březina, dále místopředseda strany David Macek, senátor Milan Špaček či exposlanec Jaroslav Lobkowicz.
