Prostor pro podání stížnosti bude podle Pakosty pravděpodobně až po proběhlé ratifikaci dokumentu: „Všechna ostatní podání by musel Ústavní soud hodnotit jako předčasná a v podstatě je odmítnout.“ Ústavní soud se sice Lisabonskou smlouvou již zabýval, ale jen některými jejími částmi. Senátoři tak mohou podat stížnost na jiné články smlouvy nebo i na smlouvu jako celek. „To, že Ústavní soud neshledal Lisabonskou smlouvu v rozporu s českou ústavou, neznamená, že tam rozpor skutečně není. Soud se zabýval jenom okruhy, které Senát v podání uvedl,“ řekl ČT Pakosta.
Na Ústavní soud se chce s Pakostou obrátit například i senátor Jiří Pospíšil (ODS) a zřejmě také další člen ODS Jaroslav Kubera. S dalšími kolegy Pakosta podle svých slov jedná. Pro podání stížnosti je potřeba nejméně 17 senátorů. Senátoři jsou připraveni ji podat pouze v případě, že by smlouva byla přijata: „Víme, že Irům, kteří smlouvu odmítli v referendu, se dnes slibují některé výjimky.“
Reportáž Alice Schinabekové
Reportáž Alice Schinabekové
U 22 1 09
J. Kubera a L. Zaorálek v Událostech, komentářích
Rozhovor s Petrem Pakostou
Jaroslav Kubera řekl České televizi, že se Lisabonská smlouva k Ústavnímu soudu případně dostane až za delší dobu. „V Poslanecké sněmovně na únorové schůzi Lisabonská smlouva nebude, v Senátu také ne,“ uvedl.
Mnohé jeho kolegy senátory a dokonce i spolustraníky z ODS informace o chystané stížnosti zaskočila. „Já jsem dokonce ani neslyšel tady v Senátu, že by se na to někdo chystal,“ nechal se slyšet senátor Tomáš Kladívko (ODS). „Tak to měli podat hned, ne potom. To by se mohlo posílat k Ústavnímu soudu desetkrát,“ není touto myšlenkou nadšen senátor Jiří Dienstbier.
Pakosta: Rozhodnutí Ústavního soudu bylo motivováno politicky
Petr Pakosta:
„Listina základních práv a svobod EU dává prostor k tomu, aby se například revidovaly Benešovy dekrety. “
Úplné znění jedné ze základních smluv EU dostal Senát až v nedávné době. „Když jsme porovnali původní text a nový text, došli jsme k závěru, že tam jsou věci, které znamenají ohrožení i základních občanských práv občanů EU,“ dodal Pakosta. Rozhodnutí Ústavního soudu bylo podle něj hodně motivováno politicky.
Projednávání Lisabonské smlouvy je zatím u ledu. Naposledy diskusi o ní odložil zahraniční výbor Poslanecké sněmovny. Ten chce, aby poslanci společně s dokumentem reformujícím fungování unie dostali na stůl i upravený jednací řád parlamentu. Jeho dokončení si však vyžádá až několik měsíců.
Podle šéfa sněmovního zahraničního výboru Jana Hamáčka našla ODS do jisté míry zástupný problém, jak hlasování opět oddálit. „Oni to spojili se změnou jednacího řádu, což je debata, kterou vést můžeme, ale tyto dvě věci nemusí být nutně spolu spojeny,“ dodává Hamáček. S prodlužováním diskusí kolem Lisabonské smlouvy nesouhlasí ani zelení.
ODS chce čas na další politická jednání tak, aby rozhodování o Lisabonu nezůstalo v rukou nerozhodnutých nebo nezařazených poslanců. „U mezinárodních smluv je dobré jít do nějakého předvídatelného výsledku. Jít do nějakého bojového hlasování by bylo riskantní a nebylo by to na místě,“ vysvětluje postoj ODS vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. Česko je přitom poslední ze zemí evropské sedmadvacítky, které se k Lisabonské smlouvě zatím nevyjádřilo.
Někteří členové ODS v případě nezábránění přijetí Lisabonu zvažují odchod
Zastánci smlouvy tvrdí, že ODS dělá všechno proto, aby schvalování smlouvy oddálila. „Někteří občanští demokraté už se nechali slyšet, že pokud ODS nezabrání přijetí Lisabonské smlouvy, jsou připraveni ze strany odejít. “Tak by to pro mě bylo velmi vážným důvodem k zamyšlení o dalším setrvání v ODS, řekl například poslanec Jan Schwippel. Kromě Schwippela by svůj odchod z ODS zvažoval i další rebel Juraj Raninec, a také poslankyně Alena Páralová.
Naopak senátoři, kteří uvažují o podání Lisabonské smlouvy k Ústavnímu soudu, nevidí svůj krok jako vyjádření neloajality k premiéru Topolánkovi, který ji podepsal. „Pan premiér tu smlouvu jenom převzal a nastává normální ratifikační proces,“ uvedl Kubera.
