Praha - Sociální pracovník Radek Skřivan, který motivoval mladé rapery z pražského sídliště k veřejnému vystupování, nebo protidrogový koordinátor z úřadu Prahy 13 Petr Syrový dnes převzali cenu nazvanou ČASovaná bota. Sošku s botou, která má symbolizovat v terénu prošlapané boty sociálního pracovníka, uděluje Česká asociace streetwork (ČAS) za přínos v oblasti nízkoprahových sociálních služeb. Vyhlášením za nejlepší zařízení roku 2008 si klub pro děti a mládež z Blanska vysloužil navíc finanční podporu 30 000 korun.
Streetworker obdržel ČASovanou botu
„Pracujeme s dětmi a mládeží od třinácti do dvaceti let, kteří jsou v nějaké nepříznivé životní události, jako jsou například problémy ve škole, šikana, partnerské problémy, problémy s rodiči, experimentování s drogami,“ popsala činnost vítězného nízkoprahového klubu PVC Blansko jeho vedoucí Helena Kotová. Kromě klubovny provozuje sdružení také poradnu pro dívky, pomáhají přímo v místech, kde se mládež schází.
Terénní sociální pracovník Radek Skřivan, který vyhrál v kategorii osobnost, od roku 2006 pracuje sám, bez zázemí, přímo na sídlišti Jižní Město v Praze. „Také dokázal motivovat mladé rapery z Jižního Města k veřejnému vystupování, zkouškám a nakonec je dovedl až k vystoupení na festivalu Dobytí Jižního pólu,“ uvedla Martina Zimmermannová z ČAS.
Cenu správní rady ČAS obdržel Petr Syrový z Městské části Praha 13, kde má na starosti prevenci kriminality. Oceněn byl za podporu nízkoprahových klubů. „Je otázka, jak se naučí zjišťovat potřeby občanů, jak na to reagovat kvalitními sociálními službami a jak to finančně zajistit,“ řekl pro ČT Petr Syrový o nízkoprahových klubech.
Streetworker Radek Skřivan o své práci:
„Typická skupinka mých potenciálních uživatelů je bandička mladých lidí ve věku 13 až 19 let, kteří sedí na lavičkách, kouří nebo popíjejí alkohol… a v podstatě jsou na obtíž mainstreamové veřejnosti nebo okolo jdoucím lidem.“
Jako nízkoprahová jsou tato zařízení nazývána proto, že přístup do nich není podmíněn finančně ani časově, návštěvník do něj může přijít a odejít z něj kdykoliv. První nízkoprahové programy, jež se v ČR objevily na počátku 90. let, se zaměřovaly především na lidi bez střechy nad hlavou a závislé. Později začala vznikat centra a kluby pro děti a mládež.
„Ty jsou pro děti a mládež, kteří třeba po skončení vyučování nevědí, jak trávit svůj volný čas. To znamená, že místo toho, aby se poflakovaly po ulicích a vymýšlely lumpárny, můžou zajít do takového klubu a tam si tak trochu počkat na tu svoji dospělost,“ zhodnotil s nadsázkou přínos nízkoprahových klubů mluvčí ČAS Jiří Kocourek.
- Radek Skřivan autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/802/80146.jpg
- Radek Skřivan autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/802/80145.jpg
- Mluvčí České asocice streetwork Jiří Kocourek autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/802/80187.jpg